Proč z Horního z náměstí zmizel nejdřív slavný hotel Goliath a nakonec i Česká banka Union?

Hotel U Goliáše nebo také Hotel Goliath - to býval kdysi v Olomouci pojem. Konec konců, vždyť v něm přespal i ruský car Alexandr I., když jel přes Olomouc doku 1814 do Vídně. Přesto bychom teď v Olomouci hledali marně nejen tento hotel, ale i historickou budovu, v níž se nacházel.

Hotel Goliath na snímku z roku 1912 nedlouho před demolicí | Zdroj SOkA v Olomouci

Hotel sídlil na Horním náměstí v domě č. 27. Budova na zřetelně středověkých základech se zajímavou fasádou a interiérem a s řadou dochovaných gotických prvků patřila k bohatým měšťanským domům palácového typu. Hlavní rysy fasády dům získal v době renesanční přestavby, mírné úpravy prodělal v době baroka. Každopádně ale stylově a tvarově zapadal do celkové zástavby této strany Horního náměstí. Nepochybně hodnotný byl gotický portál domu. 

Z hlediska privilegií se jednalo o dům právovárečný a vinný, to znamená, že se zde oficiálně vařilo a prodávalo pivo a smělo nabízet víno. Ubytování zde v zájezdním hostinci nabízeli majitelé pocestným přinejmenším od druhé poloviny 18. století. Podle olomouckého historika Milana Ticháka se pohostinské služby v domě nabízely dokonce už od konce 17. století! V letech 1797 až 1800 zde provozoval kavárnu Anton Kreutzmayer, později zde byl hostinec Antona Zilicha, dlouhé desítky let objekt patřil rodině Englischů. Hotel se po mnoho let jmenoval U Goliáše neboli Hotel Zum Goliath, po jednom z majitelů nesl také název U Englische. V posledních letech své existence přešel objekt do majetku města a nesl název Hotel Goliath. Návštěvníkům tehdy podle dobových zpráv nabízel ubytování v sedmnácti dobře vybavených pokojích.

Car i velitel pevnosti

O tom, že se jednalo opravdu o hotel na úrovni, svědčí i jeho hosté. Kromě ruského cara Alexandra I. bydlel v domě delší dobu například také velitel olomoucké pevnosti, polní podmaršálek Klaudius Hyacint, svobodný pán z Brettonu (jeho hrobku dnes najdeme v kostele svatého Mořice). Ten byl mimochodem zástupcem velitele města při památném hrdinném vzdorování Olomouce před pruskými vojsky roku 1758. Do zdejšího hostince po celé 19. století rádi chodili měšťané "z lepších rodin". K jejich velké nelibosti prodal roku 1897 tehdejší majitel Anton Dreher objekt českému Rolnickému akciovému pivovaru v Litovli. To německá městská rada nemohla nechat jen tak, nutila Drehera obchod zrušit, vznikl i soudní spor, a nakonec tedy dům koupilo město. Hotel Goliath tak dál provozovalo samo město, hlavně aby jej nevlastnili Češi.

Olejomalba z počátku 20. století zachycuje Hotel Goliath

Roku 1912 ovšem hotelu se staletou tradicí odzvonilo. Tuto a vedlejší úzkou budovu koupila Česká banka Union, která dva sousedící historické objekty zbourala a podle projektu architekta Adolfa Foehra a stavitele Viktora Madera zde vybudovala ohromný finanční palác, který stojí dodnes.

V jeho originálně pojaté částečně secesní fasádě se odráží snaha architekta zachovat i jakousi vzpomínku na historické fasády předchozích původních staveb, především v levé části fasády je vidět tvarosloví původní historické fasády s pilastry. Přesto je ale na první pohled zřejmé, že objekt se především svou hmotou, ale i tvary okolní zástavbě náměstí dost vymyká.

Památková péče na počátku 20. století měla prostě podstatně jiná a volnější pravidla. Zatímco dnes majitel domu bez souhlasu památkářů nevymění ani okna, tehdy se krásné historické paláce rovnou kompletně bouraly, aby uvolnily prostor nové výstavbě.

Česká banka Union, která byla německá

Při vstupu do prostor dnešní pošty vidíme honosné původní česky a německy psané tabule z banky Union. Je zde také pamětní deska se jmény zaměstnanců Československé pošty v Olomouci, kteří zahynuli při odboji proti nacistickému a protektorátnímu režimu. Zmínky o starší historii této lokality bohužel chybí.

Union Banka na své původní olomoucké adrese v Petrášově paláci | Zdroj: www.securityprinting.org

Přidejme tedy na závěr ještě pár slov o „unionce“, jak se bance na místě hotelu Goliath říkalo. Česká banka Union neboli v originále Böhmische Union-Bank byla založena už v roce 1872 jako výlučně německý peněžní ústav se silnou oporou v zákaznících židovského původu. Působila zejména na území českých zemí. V Olomouci měla původně sídlo na Horním náměstí v Petrášově paláci, kde setrvávala do roku 1913. Banka přežila několik finančních krizí, přečkala úspěšně i první světovou válku, po vzniku Československa se oddělila od filiálek, které se nově ocitly v zahraničí, prošla i druhou světovou válkou, kde byla ale podrobena kruté „arizaci“, tedy násilnému převzetí z rukou židovského představenstva i zaměstnanců a krádeže vkladů židovských vkladatelů. Vklady židovských klientů, zavražděných během holokaustu, pak banka převáděla na účty gestapa a německé státní organizace Lebensborn.

Po válce už byla Česká banka Union jakožto německý peněžní ústav logicky zlikvidována. V jejím paláci na Horním náměstí pak sídlilo několik pracovišť Československých státních drah, například kanceláře kontroly přepravních tržeb, v přízemí byla a dodnes je pošta a hudební fanoušky sem lákala také prodejna gramofonových desek Supraphon.

Dnes pošta, původně od roku 1914 Böhmische Union-Bank | Foto: Rej.cz

A perlička na závěr...

Kdyby bylo roku 1911 město méně zadlužené a finančně vyčerpané ze svých předchozích ne zrovna úspěšných investičních projektů, mohla dnes být situace na místě hotelu Goliath úplně jiná. Mohla tudy totiž vést nová ulice!

Každý Olomoučan zná obchodní pasáž, která už hodně přes sto let vede z Horního náměstí na třídu Svobody. Vznikla v domě U Zeleného stromu, který v první dekádě 20. století koupila česká Pražská úvěrní banka a do roku 1910 zde vybudovala obchodní pasáž. Tou do samého centra tehdy německé Olomouce začala výrazněji pronikat česká obchodnická vrstva. Německé nacioalisty na radnici to natolik rozčílilo, že zcela vážně uvažovali o odvetě. Dům s hotelem Goliath, který město preventivně v obavě před českým živlem roku 1900 vykoupilo, plus sousední užší stavbu chtěli radní zbourat a otevřít tady novou propojku s třídou Svobody. Mělo jít o atraktivní obchodní třídu po vzoru Pařížské ulice v Praze, která by vedla přímo k novému evangelickému kostelu na tehdejší Engelově třídě (dnes Červený kostel na třídě Svobody). Známý vedutista Erwin Pendl ve Vídni nakreslil pro město v roce 1911 několik skic podle návrhů Victora Madra, jak by taková nově proražená ulice vyladala. Nutno uznat, že Pendlovy "vizualizace" mají něco do sebe a nová třída působí docela velkoměstským dojmem. Na druhou stranu by se tím radikálně změnila povaha Horního náměstí, které od zakladatelských časů ve 13. století až do této doby tvořilo pomyslný uzavřený salón v srdci města, v barokním období dopracovaný do opravdu luxusní úrovně. 

Návrh Erwina Pendla nakonec realizován nebyl. Jednoduše proto, že radnici na tak finančně velkorysý projekt nezbývaly prostředky. Fakt, že město utopilo v předchozích dekádách spoustu peněz v budování elektrárny či v preventivním odkupu budov při boji s českými investory (Salmův palác, Hotel Goliath a další) tak zachránil Horní náměstí před takovou radikální proměnou a zachoval mu jeho historický ráz. O rok později město prodalo domy německé Böhmische Union-Bank, a o dalším vývoji jsme si již povídali... 

Skica projektu Victora Madra a Erwina Pendla ukazuje propojení Horního náměstí v Olomouci s tehdejší Engelovou ulicí, přes zbořený hotel "Goliath", ze dne 11. listopadu roku 1911. V pravém dolním rohu skici uveden autor a místo vzniku skici - Erwin Pendl, Wien. | Zdroj: SOkA v Olomouci   

Další skica Erwina Pendla, představující záměr proražení nové obchodní třídy z Horního náměstí | Zdroj: Horní náměstí v Olomouci, Katalog výstavy, Olomouc 1995

Zdroj: Toulky starou Olomoucí

Na pohlednici z produkce nakladatelství Kudla a Dürr z roku 1904 vidíme zcela vpravo průčelí a portál Hotelu Goliath | Zdroj: Srdečný pozdrav z Olomouce, Vlastivědné muzeum Olomouc

Detail staré pohlednice ukazuje průčelí hotelu i sousední budovu, které byly v roce 1912 zbourány

Jedna ze dvou tabulí z roku 1914 | Foto: Rej.cz

Při pohledu ze Sloupu Nejsvětější Trojice je patrná hmotová disproporce domu z roku 1914 oproti historické zástavbě | Zdroj: my.matterport.com



INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Názory k článku

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Radio Haná
INZERCE
TV Morava