V 11. století po připojení Moravy k přemyslovskému českému státu hrála Olomouc jasný prim. Od zániku Velkomoravské říše byla Olomouc nejvýznamnějším sídlem Moravy. Z jižních center se sem přesunuly zbylé velkomoravské elity i specializovaní řemeslníci. Podle archeologů v 10. století zažívá Olomouc veliký vzestup a rozmach a je nejživějším centrem Moravy. Tehdy také začaly kontakty s přemyslovskými Čechami. V Olomouci byly nalezeny denáry, které byly v 10. století raženy za vlády knížete Boleslava Pobožného možná právě zde.
V těchto místech budoval první kamenné hradby kníže Břetislav | Ilustrační foto: stavbaweb.cz
Asi v roce 1003 využil polský král Boleslav Chrabrý dočasného úpadku přemyslovského rodu a dobyl Moravu. Když pak v roce 1029 český kníže Oldřich s pomocí syna Břetislava Poláky vyhnal a získal Moravu zpátky pro přemyslovský stát, byla Olomouc stále jejím přirozeným centrem.
Svého syna Břetislava kníže Oldřich nejspíš vnímal jako schopného následníka, protože mu následně znovu získanou Moravu svěřil do péče. Břetislav se podle všeho usídlil na Václavském návrší, tedy v místě Olomouckého hradu a později založené katedrály svatého Václava. Nejprve ze všeho asi nechal vylepšit samotné hradiště a jeho opevnění. Vznikla tak tzv. skořepinová hradba, tedy opevnění, z vnější strany vyzděné kameny a z vnitřní strany vylepšené dřevěnou konstrukcí, tehdy moderní fortifikační prvek, který je typický pro 11. století u nás či třeba v Polsku.
Tato starobylá hradba byla archeologicky doložena při výzkumech Víta Dohnala v 80. letech a v novější době při výzkumu, vedeném Richardem Zatloukalem. Její části byly zachyceny u okrouhlé románské věže, dnešní kaple svaté Barbory, v kočárovně a také na Malém dvorku u zdi katedrály. Právě zde je podle archeologa Richarda Zatloukala unikátní stratigrafická situace, která umožňuje přibližnou dataci hradby. Ta stojí pod apsidou nedochovaného kostela z přelomu 11. a 12. století a ještě nad staršími objekty z 10. století. Pochází tedy logicky z 11. století. „Nenapadá mě jako stavebník jiná osobnost než právě kníže Břetislav, za jehož vlády se takové hrady u nás stavěly,“ říká archeolog Zatloukal. Konec konců i kronikář Kosmas zmiňuje v roce 1055 „hrad v Olomouci“, když popisuje, jak jeden ze synů Břetislava Vratislav prchal do Uher před starším bratrem Spytihněvem.
Břetislav ještě ve svém moravském období vykonal první z akčních a hrdinských kousků – vydal se do Bavorska, kde z kláštera ve Schweinfurtu unesl Jitku (Juditu, Gutu), dceru bavorského markraběte Jindřicha z Nordgau. Oficiálně by se o ni asi nemohl ucházet, jelikož ho společensky diskvalifikoval jeho nemanželský původ. I s Jitkou pak od roku 1029 nebo 1030 žil v Olomouci až do roku 1034, kdy po smrti otce Oldřicha a abdikaci jeho bratra Jaromíra usedl Břetislav na český trůn v Praze.
Během pětiletého období na olomouckém hradě se Břetislavovi a Jitce narodili potomci. Jen nevíme, kolik se jich narodilo ještě v Olomouci a kteří až později v Praze. Prokazatelně olomouckým rodákem je jejich prvorozený syn Spytihněv. Stalo se tak prý roku 1031. Podle historiků se ovšem ve stejném roce, tedy 1031, měl narodit i druhý syn Vratislav, který se v dospělosti v roce 1085 stal úplně prvním českým králem!
Celkem měl Břetislav pět synů, kromě Spytihněva a Vratislava ještě Konráda, Jaromíra a Otu. Bratři Spytihněv, Vratislav, Konrád Brněnský a Ota Olomoucký pak v různých obdobích usedli na trůny údělných moravských knížat v Olomouci a v případě Konráda v méně významném údělu brněnském. Na Jaromíra čekala role pražského biskupa (i když sám o to vůbec nestál a mnohem víc si přál vládnout coby kníže).
Břetislav se následně kromě několika hrdinských skutků, jako třeba boji s císařem či s Poláky, zapsal do dějin Moravy (a celého přemyslovského státu) především vydáním pravidel Seniorátu. Podle tohoto ustanovení z roku 1054 měl celé zemi z Prahy vládnout vždy nejstarší člen rodu a mladší členové měli vládnout moravským údělům. Dle kronikáře Kosmy v něm bylo stanoveno toto: „...vždy nejstarší držel moc a stolec v knížectví a aby všichni jeho bratři nebo ti, kteří pocházejí z knížecího rodu, byli pod jeho panstvím.“ Pro Olomouc pak stojí za zmínku i to, že nejmladší Břetislavův syn Ota zůstal v Olomouci a stal se zakladatelem olomoucké dynastie Přemyslovců.
Socha knížete Břetislava I. v Chrudimi | Foto: Ben Skála
