Jízda králů, známá dnes zejména i z komerčně populární události ve Vlčnově na Slovácku, je ve skutečnosti obyčej z mnohem širšího regionu. Na Olomoucku se odehrává třeba v nedalekých Doloplazech, kde se letos bude konat 5. a 6. července. „Podle etnografů se jízda vyvinula z velikonočních procesí nebo z královských průvodů. Nejpopulárnější Jízda králů se u nás koná od roku 1808 poslední neděli v květnu ve Vlčnově nedaleko Uherského Brodu,“ uvádí v publikaci České klenoty UNESCO Josef Petro. Ve skutečnosti se jedná nejen o slovácký, ale i o hanácký lidový obyčej, který je dnes dokonce zapsán organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva. To, co se odehrálo 31. května roku 1809 u Přerova, se ale sotva dá považovat za nehmotné kulturní dědictví.
Za celým tragickým incidentem stála velká rivalita mezi obyvateli čtyř obcí, z nich ž dvě jsou dnes městskými částmi Přerova. Jde o Lověšice, Horní Moštěnici, Bochoř a Šířavu. Zprvu běžně probíhající průvody, spojené s rituálním honěním krále, se střetly u lověšických pastvin. S největší pravděpodobností šlo o předem domluvený střet, kterým mělo vyvrcholit nepřátelství chasníků z Lověšic a Horní Moštěnice na straně jedné a z Bochoře a Šířavy na straně druhé. S notnou nadsázkou by to mohlo připomínat dnešní předem dohodnuté bitky fotbalových chuligánů na polích za městem.
To, že se mládenci dohodli na společném postupu proti znepřáteleným rivalům, ale ostatním venkovanům zřejmě nedošlo. „Ušlo to však pozornosti všech přihlížejících. A když kolem páté hodiny táhla dlouhá řada jezdců od Horní Moštěnice cestou do Lověšic, bylo to považováno za obvyklou honičku cizího krále. Šlo však o předem dohodnutou spojeneckou smlouvu proti dvěma dalším sousedním vsím. A tak i z Bochoře a Šířavy táhly slavnostní průvody k lověšickým pastvinám, kde již stáli jejich protivníci v rozvinutém šiku připraveni k boji,“ napsal ve zpravodaji obce Vlkoš Pavel Sobek.
Jízda králů v Doloplazech | Foto: https://jizdakralu.olesnica.cz/
Když se početné průvody na pastvině u Lověšic ocitly naproti sobě, požadovala nejprve jedna strana po druhé, aby jim vydala svého krále. To bylo pochopitelně zcela nemyslitelné, a tak začal boj. Jezdci se proti sobě rozjely a situace musela připomínat skutečné bitvy té doby. Nejenže chasníci měli hole, ale současně tasili nože a šavle a někteří dokonce prý nabili historické, do té doby spíše ceremoniální pušky. A sekalo se, bodalo a střílelo!
Na osm desítek bojovníků vytvořilo nepřehlednou změť těl, kromě výstřelů se nepochybně musel ozývat i křik a nářek a na místě vytekla spousta krve. Když se rváči konečně nasytili a rozešli, zůstalo na místě osm mrtvých! Dalších pět těžce zraněných mužů zemřelo posléze v lékařské péči. A asi čtyřicet účastníků bitvy se muselo léči s různě vážnými menšími zraněními.
Výsledkem této hrozné události nebyl sice zákaz jízd králů, nicméně úřady daly jasně najevo, že se nic podobného nesmí opakovat. Zakázáno tak pro příště bylo například nošení tasených šavlí, byť by to bylo jen pro dramaturgické účely této slavnosti.
Zdroj: lovecpokladu.cz
