Cyrill Mikoláš Bouda (14. listopadu 1901 - 29. srpna 1984), byl významný český malíř, grafik a ilustrátor a profesor na Karlově univerzitě. Oba jeho rodiče byli výtvarníci, za kmotra mu byl dokonce slavný Mikoláš Aleš. Cyril Bouda absolvoval v roce 1923 Umělecko-průmyslovou školu v Praze u Františka Kysely a o tři roky později zakončil studium na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval u Maxe Švabinského.
Cyril Bouda působil zejména v Čechách, tvořil grafiky, ilustrace ke knihám i k animovaným filmům, byl autorem předloh k poštovním známkám. Dokázal výborně zachytit prostým, ale působivým způsobem idealizovanou podobu měst. V pražském hotelu International je vystavena jeho velká tapiserie s motivem Prahy. Cyrila Boudu ale znali i v Olomouci. Jako člen Sdružení českých umělců grafiků Hollar vystavoval svá díla například na velké výstavě, kterou v roce 1933 uspořádal Klub přátel umění v Olomouci.
Od 40. let Bouda tvořil dodnes velmi oblíbenou sérii vedut českých a moravských měst. Idealizovaná vyobrazení zachycují postupně Olomouc (v roce 1941), Klatovy a České Budějovice (v roce 1943) a později i Prahu (1948) a Brno (1962). Co ukazuje olomoucká veduta, který stojí na počátku této velmi vydařené a často reprodukované série?
Cyril Bouda se zaměřil na historické centrum města s tím, že graficky zvýraznil základní historické stavební dominanty. Oproti dnešku vidíme několik zajímavých rozdílů. Na Horním náměstí je úplně jiná dopravní situace než dnes. Před vchodem do radnice je parkoviště, u podloubí je stanoviště městských autobusů a okolo někdejší Linie A-B vede tramvajová trať, po níž zrovna projíždí tramvaj. Samozřejmě chybí Arionova kašna z roku 2001 a také v dálce vidíme Klášterní Hradisko, které ještě nemá rekonstruovanou hlavní věž. Prostorově je dost značně upravená část před mořickým chrámem, kde ještě stojí původní měšťanské domy a bývalá mořická škola. Autorovi se již do obrazu „nevešel“ zajímavý gotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a na protější straně ani rovněž gotický kostel svaté Kateřiny. V pozadí zato vidíme tehdy čerstvě dokončenou novostavbu hlavního nádraží. Grafik se samozřejmě vyhnul i vyobrazení hákového kříže, který nacisté za okupace "vyzdobili" věž olomoucké radnice.
V každém případě ovšem Olomouc v tomto pojetí výtvarníka působí jako nesmírně vlídné a příjemné místo k životu. I proto jde o tak oblíbenou grafiku… navzdory tomu, že vznikla v nejtemnějším období druhé světové války.
