Prvomájové průvody se v Olomouci po únorovém „vítězství pracujícího lidu“ v roce 1948 konávaly na třídě Svobody, tehdy Leninově třídě. V prvním období se pochodovalo od Spartakiádní, dnes Legionářské ulice směrem k náměstí Velké říjnové socialistické revoluce (dnes Palachovo náměstí). Později se směr pochodů obrátil. Skupiny pro průvod se dávaly dohromady vedle pomníku Stalina s Leninem u Terezské brány a šli směrem na třídu Svobody, přičemž soudruzi z Okresního výboru KSČ kynuli davům šťastných pracujících z veliké nazdobené tribuny na rohu vedle dnešní polikliniky Spea. Za tímto středobodem prvomájového dění, směrem k fotbalovému a spartakiádnímu stadionu, se už konečně mohly sešikované útvary rozvolnit a děti si vyrazily ke střelnicím pro balonky a jiné atrakce, rodiče pak na klobásu a pivo.
Rok 1955 a prvomájový průvod v Olomouci na Leninově třídě. Pochoduje se ještě směrem k tržnici. | Foto: Státní okresní archiv v Olomouci
Jásající děti v prvomájovém průvodu v Olomouci v roce 1970 | Foto: Milan Hořínek, Zdroj VKOL
MÁJOVÁ POBOŽNOST
Když se vrátíme dále do minulosti, máj býval kromě romantické lásky spojován i s jedním náboženským svátkem. Májová pobožnost je spuhrnný název pro oblíbené lidové mariánské pobožnosti, praktikované v římskokatolické církvi. Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, mohou mít tyto pobožnosti souvislost s mnohem staršími květnovými svátky. Jsou totiž doloženy už od středověku, kdy se církev pravděpodobně snažila působivými mariánskými svátky převážit vliv starých pohanských májových slavností římského a germánského původu.
Velký rozmach májových pobožností je ale spojen teprve s dobou od 17. a hlavně 18. století. Májové pobožnosti se dnes obvykle konají denně po celý květen, většinou navečer před ozdobeným oltářem nebo sochou Panny Marie. Také tyto starobylé zvyky lze v olomouckých archivech doložit dokonce i fotografickým materiálem.
Májový oltář v dominikánském kostele v Olomouci v roce 1899 | Foto: Státní okresní archiv v Olomouci
Národní májová slavnost republikového dorostu ve 30. letech 20. století, ředitel Studijní knihovny v Olomouci Bohuš Vybíral hovoří na tribuně v Senici | Foto: Státní okresní archiv v Olomouci
