„Už geofyzikální průzkum, který dělá před stavbou investor, naznačoval, že tady určitě budou nálezy, ale že to bude tak bohaté, to jsme nevěděli,“ potvrdila Vendula Vránová. Nálezy tak po zpracování významně obohatí dosud známou mozaiku pravěkého osídlení Olomouce a okolí.

Noví obyvatelé respektovali pohřebiště svých předchůdců

Archeologové našli na jedné z prozkoumávaných lokalit bohatě vybavené hroby ze tří různých kultur, vzdálených od sebe v součtu skoro tři a půl tisíce let. Nejstarší jsou dřevem vyzděné hrobky z pozdní doby kamenné, z období okolo roku 2500 před naším letopočtem, následujíc keltské hroby zhruba z roku 300 před naším letopočtem a konečně i velkomoravské pohřby z 9. století našeho letopočtu.

Po celou tu to dlouhou dobu zde tedy pravděpodobně byla významná nekropole, kterou i nově příchozí obyvatelé Olomoucka vnímali a respektovali. Mohlo jít třeba o mohylové hroby, které se propisují viditelně do paměti krajiny. Nově příchozí kultury tato sakrální místa respektovaly a využívaly je ke stejným účelům.

Místa pro život a místa pro zemřelé

Zhruba kilometr dál, už na katastru Břuchotína, je další zajímavá lokalita, kde archeologický tým odkrývá sídliště, ale i hroby ze starší doby bronzové.  Našli zde několik desítek objektů a tentokrát také hroby. Proč jsou zde, na rozdíl od první lokality, hroby i v místě, kde se bydlelo a žilo?

Jedná se o specifikum jedné z kultur, zvané Únětická, ze starší doby bronzové (období 2300 až 1900 před naším letopočtem). Lidé této kultury sice rovněž běžně využívali oddělená pohřebiště mimo sídliště, občas ale některé pohřby uskutečnili i v okrsku živých, a to v zásobních jámách. Mohlo jít jak o pietně uložené ostatky, tak jako v případě konkrétního kosterního nálezu ženy, tak i o nepietně pohozená těla. O příčinách tohoto jevu sedá jen spekulovat, mohlo jít například o oběti v době hladu, ale i o zemřelé z časů, kdy mrzlo a nebylo možné vykopat hroby, proto se využila prázdná zásobní jáma.

Antropolog Lukáš Šín z Archeologického centra Olomouc odkrývá nádoby v kostrovém hrobu z pozdní doby kamenné | Foto: Archeologické centrum Olomouc

Oblíbené Olomoucko

Nálezy jsou významné ve dvou rovinách – jednak samotnými objevenými artefakty v odkrytých hrobech, a pak i v širším kontextu toho, jak vyhledávaná a oblíbená byla lokalita budoucí Olomouce v pravěkých kulturách. Z pohřbů vyjmuli zatím například kamenné sekerky a nástroje či keramiku z pozdní doby kamenné, v keltských hrobech byly bronzové opasky a náramky, ozdobné železné spony a také želený sekáč.

Nekropole na pomezí Olomouce, Křelova a Břuchotína není ojedinělá. „Je pravda, že pohřebišť různých pravěkých kultur je v blízkém okolí Olomouce opravdu hodně,“ říká Vendula Vránová. Ohromný prostor, využívaný po tisíciletí k sakrálním účelům, byl odkryt v minulosti například na Horním lánu. Významná sídliště lidí ze stejných archeologických kultur pak bývala nedaleko, například ve Slavoníně a Nemilanech. Potvrzuje se tak pravidlo, že naši předkové většinou striktně oddělovali funkční sídliště od sakrálních okrsků, určených například k pohřbívání. Všechny zmíněné nálezy navíc ukazují, že lokalita Olomouce a bezprostředního okolí byla v různých pravěkých kulturách soustavně velmi intenzivně využívána. 

Pozitivní je, že nálezů ze stavby D35 může ještě přibývat. Výzkum zde totiž pokračuje až do konce roku a i příští rok se ještě archeologové podívají pod zem v místech, kde je doposud zahrádkářská kolonie.

Hrob ženy ze starší doby bronzové. Kostra byla uložena v zásobní jámě na pravěkém sídlišti | Foto: Archeologické centrum Olomouc

Rekonstrukce obydlí ze střední doby bronzové na Horním lánu

Nálezy ze Slavonína