Podobné to bylo prakticky od začátku roku, už začátkem ledna. „Neděle v Olomouci se vydařila; byl to teplý, skoro jarní den, kterého občané využili k procházkám,“ konstatuje redaktor Moravského večerníku 5. ledna 1924. „Ve Smetanových sadech bylo dopoledne i odpoledne velmi živo a vypadalo to jako v době jarních promenád. Po sněhu ani stopy,“ pokračuje pisatel. Pohled do historických měření teplot ukazuje, že tehdy v roce 1925 bylo u nás nad nulou prakticky po celý leden i únor. Třeba 15. února bylo přes 13 stupňů…
Milovníci bruslení a lyžování jsou zklamáni
Slunečné a teplé neděle sice lákaly k promenádám v parku či na korzu na Horním náměstí, méně radosti ovšem dělaly sportovněji založeným Olomoučanům. „Zklamáni byli ovšem milovníci bruslení, kluziště bylo pod vodou. Přes vlahé počasí odejelo ráno do hor z Olomouce více lyžařů. Zdali však jezdili, o tom nemáme zpráv,“ dodává autor článku. A jak to vůbec se zimními sporty v Olomouci tehdy bylo?
Bruslení bylo populární už v 19. století. Až do poloviny století dvacátého se ale bruslilo výhradně na přírodním ledě, takže záleželo vyloženě na počasí. Bruslilo se na kdejaké volné zamrzlé louce a zázemím prvních ledních „hřišť“ tak klidně mohla být nějaká stodola či seník. Na tribuny a šatny došlo až později.
Oblíbené bývalo veřejné kluziště, v nějž se s příchodem mrazů proměnilo vojenské posádkové hřiště. Už od 90. let 19. století provozoval sportoviště u nádraží Klub českých velocipedistů. Zdejší sezónní zimní stadion byl oblíbený i díky dřevěnému pavilonu, restauraci a malé tribuně. Toto sportoviště bohužel na začátku 20. století zaniklo pro nedostatek peněz a nepřízeň německé radnice. Němečtí bruslaři měli kluziště v místě dnešní Galerie Šantovka, poblíž proslulého výletního hostince Zum Wanderer. V létě zde fungoval velodrom, v zimě tu zájemci pod hlavičkou německého Eislaufverein bruslili. Další veřejná plocha pro bruslení bývala například na Envelopě.
Hokej jako v Kanadě
Olomouc patří k prvním místům na Moravě, kde se hrával lední hokej podle kanadského vzoru. Zasloužil se o to „nepolitický spolek Sportovní klub Olomouc se sídlem v Olomouci“, který otevřel hřiště a kluziště na Lazcích. Lední hokej na bruslích se hrál tehdy ve dvou verzích – jako bandy hokej s míčkem a kanadský hokej s pukem. Mimochodem, kanadský hokej u nás silně propagovali dva spíše umělecky založení muži, malíř František Hoplíček a nakladatel a mecenáš Romuald Promberger. V Olomouci pak za první republiky hrávaly hokej i týmy SK Hejčín či SK Nové Hodolany. V roce 1925 se konala soutěž o pohár Moravského večerníku, který vyhrál německý Olmützer Eislaufvereiner. Ve 20. letech vznikla v Olomouci Moravská župa hokejová. Profesionální stadion pro 4000 diváků hokejistům zajistil Josef Ander na konci 30. let. Ovšem pozor, i zde šlo o přírodní led, a tudíž se muselo spoléhat na přízeň paní Zimy.
Lyžaři nejdřív v Krkonších a na Šumavě, později i v Jeseníkách
Lyžování, které se zrodilo ve Skandinávii, se u nás uchytilo v Čechách zhruba v 70. letech 19. století a na Moravě o nějakých deset let později. Průkopníci lyžování postupně dobývali svahy Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor, moravské Jeseníky či Beskydy přišly na řadu o něco později. Jak se píše v článku v Lidových novinách z roku 1923, do Beskyd přinesli tradici lyžování členové Klubu českých turistů z Ostravy. Až později bylo na Pustevnách nebo u Radhoště možné potkávat i lyžaře z Olomouce, Brna či Přerova.
Pokud jde o sportovní lyžování, už v dobách c. k. monarchie byli lyžaři součástí olomoucké organizace Sokola. Za první republiky se přidala například Česká sportovní společnost v Olomouci s vlastním lyžařským oddílem.
Na rozdíl od vyznavačů motoristických sportů ale milovníci sjezdovek nemuseli být spolkově organizovaní, a tak z Olomouce do hor vyráželi po vlastní ose také mnozí lyžaři rekreační.
Zdroj: jasanky.com
První sjezd na Václavském náměstí
Významnou postavou v propagaci lyžování u nás byl všestranně talentovaný muž Josef Rössler – Ořovský. Ten jako první v českých zemích vyzkoušel lyže a také založil lyžařský klub. V roce 1887 totiž dostal z Norska k objednaným bruslím rovněž i dva páry lyží. Lyže si tehdy prý objednal více méně omylem, protože do žádosti o katalog bruslí připsal coby jméno název spolku „Bruslařský klub Praha“. Adresáti v Norsku si ovšem české přídavné jméno „bruslařský“ vyložili jinak - jako Bruslar ski klub – Bruslarův lyžařský klub – a ke katalogu bruslí přiložili i nabídku lyží.
Nové lyže pak Josef Rössler vyzkoušel se svým bratrem v noci z 5. na 6. ledna 1887 na Václavském náměstí kousek pod rozestavěným Národním muzeem. Téhož roku, 21. listopadu 1887, založil ski-klub, první lyžařský klub v Evropě mimo území Skandinávie. Velký díl práce pro lyžování ale učinil také hrabě Jan Harrach, který objednal dva páry lyží pro své lesní dělníky v Krkonoších. Jelikož se novinka skvěle osvědčila, nechal hrabě vyrobit podle skandinávského vzoru další páry.
Zdroj: jasanky.com
Nejstarší národní svaz v Evropě
Organizace sportovního lyžování se ujal nejprve 21. listopadu 1903 v Jablonci nad Jizerou ustanovený celonárodní Svaz českých lyžařů. Zakládajícími členy tohoto prvního národního svazu v Evropě byl Český Ski klub Praha, Český Krkonošský spolek Ski Jilemnice a Český Ski klub Vysoké nad Jizerou. Stanovy spolku byly schváleny Císařským a královským místodržitelstvím v Praze až 15. 12. 1906 s novým názvem Svaz lyžařů v Království českém. Po vzniku republiky v roce 1918 změnil spolek název na Svaz lyžařů republiky Československé.
Kromě tohoto národního svazu byli lyžaři organizováni také v Sokole, Klubu čs. turistů, Svazu čs. důstojníků, Orlu, Dělnických tělovýchovných jednotách, ve skautských organizacích a jinde. Lyžaři německé národnosti měli své německé kluby, z nichž nejdůležitější byl již od roku 1909 Hauptverband der Deutschen Wintersportvereine.
Rozšířená verze článku, psaného pro lednové Olomoucké listy
Lyže i brusle nabízel v roce 1923 obchodní dům Josef Ander a syn v Olomouci | Zdroj: Vědecká knihovna v Olomouci
Lyže se ale daly i vyrobit ... | Zdroj: Vědecká knihovna v Olomouci
