Na počátku 50. let byl obnoven zookoutek ve Smetanových sadech. Lidé se sem chodili dívat na zlaté a stříbrné bažanty, jelena, srnce, mývaly, opici či třeba papoušky. Určitou tradici měl tento zookoutek už od počátku 20. století, kdy se lidé korzující parkem chodili dívat třeba na opicčku Fritziho. Současně se ale v 50. letech začala řešit otázka, kde v krajském městě Olomouci zřídit větší zoologickou zahradu. Po návrzích na rozšíření zookoutku v parku a na vybudování nové zoo poblíž holického cukrovaru rozhodli tehdejší představitelé krajských orgánů, že plnohodnotné zoo vybudují na Svatém Kopečku na někdejších pozemcích premonstrátského kláštera Hradisko.

Zoo byla pro Olomoučany "moc daleko" 

V tehdy ještě více méně divokém lese začaly od roku 1952 vznikat první cesty, provizorní dřevěnými ohradami vymezené výběhy, voliéry a klece pro budoucí osazenstvo zoo. V areálu pracovali především brigádníci, kteří zde zadarmo odpracovali tisíce hodin.

Horší bylo, že celá akce byla zřejmě více založena na nadšení než na racionální a promyšlené úvaze. Problémem byl (a do dneška zůstal) nedostatek vody, kvůli němuž se musely budovat nádrže. Větší vadou na kráse ale z pohledu Olomoučanů bylo umístění daleko od centra města. Autobusové spojení na Kopeček tedy nebylo tak pravidelné a frekventované jako v pozdějších letech. Ozývaly se i hlasy, že zoo znamená týrání zvířat a nakonec si stěžovali i lidé z Kopečka, že k nim z areálu zoologické zahrady často přichází zápach. Začátky tedy rozhodně nebyly snadné. 

Zoopark Olomouc byl otevřen v roce 1956. V prvním roce přišlo do zoo zhuba šedesát tisíc návštěvníků, z nichž mnozí ale byli zklamáni malým počtem chovaných zvířat - tehdy zde bylo 81 jedinců osmačtyřiceti druhů zvířat, a převažovaly evropské druhy, jako třeba srny, jeleni či medvěd. Pro srovnání - dnes má Zoo Olomouc skoro 2000 zvířat, reprezentujících asi 400 druhů z téměř všech koutů naší planety. 

Kromě zástupců domácí fauny jako jsou jeleni, vlci, medvědi či srnci toho prozatím nová zoo mnoho nabídnout nemohla, atraktivní exotické zvěře měla zoo jen několik málo druhů. Problém spočíval především v tom, že po nadšeném začátku postupně elán části představitelů tehdejších správních orgánů pohasínal a zoo se ocitala v jakémsi provizoriu. Chyběli pracovníci, nadšení dobovolných brigádníků rovněž vyprchalo a k dovršení všeho došlo v zoo v roce 1958 jednak k odsouzení účetní pro zpronevěru a pak dokonce k usmrcení jednoho krmiče zvěře jelenem v říji. 

Ze všech těcto důvodů pak Zoo Praha, která jako jediná v tehdejším Československu mohla distribuovat do jiných zahrad zvířata, Olomouci nic zajímavého nenabízela. V dalším roce proto počet návštěvníků poklesl. V Olomouci se začalo zcela vážně řešit, že se zoo na Kopečku zruší a místo toho se rozšíří oblíbený zookoutek v parku. Nejhorší v tomto směru byly roky 1958 a 1959. Poté se ale přece jen karta začala obracet. 

Zoo nakonec vyhrála nad zookoutkem v parku

Stalo se tak jednak vytrvalým úsilím vedení zoo a především také díky stanovisku odborné komise, která roku 1960 konstatovala, že přírodní prostředí areálu na Svatém Kopečku zvířatům velmi vyhovuje a že zavření této zahrady by bylo potvrzením chybného postupu předchozích veřejných představitelů i trestuhodným vyplýtváním všech proinvestovaných prostředků a úsilí brigádníků. Tedy politicky neprozíravé... Zoo na Kopečku nakonec zůstala, a naopak roku 1966 definitivně zanikl zookoutek ve Smetanových Sadech.

Po krušném začátku, jakmile se situace a především názory politiků stabilizovaly, nastala opět doba rozvoje a zdokonalování zahrady a zázemí pro chovaná zvířata. Tím pádem se postupem času přeci jen více dařilo získávat i exotická zvířata, jako třeba pštrosy, lamy, velbloudy, různé druhy opic, želvy a další návštěvnicky atraktivní druhy, například v roce 1961 přibyla první lvice. Současně se zlepšila propagace zoo, na zahradu upoutávaly nové půvabné plakáty, v areálu přibylo občerstvení a město také posílilo autobusové spojení na Kopeček, takže problém se vzdáleností z centra Olomouce částečně odpadl. 

Dnes patří olomoucká zoo mezi pět největších a nejnavštěvovanějších zahrad v tuzemsku, pyšní se chovem stovek druhů zvířat a úspěšným záchranným programem při odchovech řady vzácných a ohrožených druhů. Každoročně ji navštíví mezi třemi a čtyřmi stovkami tisíc lidí. Polohu nad městem v krásném prostředí lesa Olomouci závidí i ředitelé ostatních českých i zahraničních zoologických zahrad.

Zoo také stále rozšiřuje svou kolekci živočichů o zástupce ze všech kontinentů. Hlavním motivem dalšího rozvoje zoo je myšlenka proměny areálu do podoby safari. Na ploše 42 hektarů dnes chová přes 400 druhů zvířat, v celkovém počtu více než 1700 jedinců. Z chovatelského hlediska Zoo Olomouc patří k největším chovatelům oryxů jihoafrických v Evropě a také vede plemennou knihu kozorožců kavkazských, jichž se ve volné přírodě pohybuje již jen několik tisíc. Na Svatém Kopečku úspěšně odchovávají i levharta mandžuského, který je ve volné přírodě na dálném východě reálně ohrožen vyhubením. Pro zdejší levharty byla před pár lety vybudována sympatická prostorná expozice s umělými jeskyněmi. Zahrada patří také k těm zařízením, která úspěšně odchovávají lva berberského (nejlepší v ČR). Lev berberský je poddruh lva, který už v přírodě několik desítek let vůbec nežije. Velkou letošní hvězdou zoo jsou dvě půvabné pandy červené.   

65 let Zoo Olomouc v číslech

• Zahrada otevřela brány svým návštěvníkům poprvé v roce 1956. Do poloviny roku 2021 olomouckou zoo navštívilo více než 16,2 milionu návštěvníků.
• V roce 1956 pracovali v zahradě 4 zaměstnanci, návštěvnost činila 56 203 osob a chovalo se zde 48 druhů zvířat a 81 jedinců.
• V roce 2010 pracovalo v zahradě 69 zaměstnanců, návštěvnost činila 368 543 osob a chovalo se zde 1725 jedinců ve 349 druzích.
• Vstupné v roce 1959 činilo 1 Kč pro všechny, v roce 2020 140 Kč pro dospělé a 100 Kč pro děti.

O historii zahrady se lze dočíst v knize Milana Hořínka "Zoo Olomouc rok za rokem". Knihu lze zakoupit u vstupu do zahrady.

Děkujeme za zapůjčení snímků z archivu Zoo Olomouc a Milana Kořínka

Archiv Zoo Olomouc

Archiv Zoo Olomouc

Archiv Zoo Olomouc

Archiv Zoo Olomouc

Plakáty s fotografiemi Ericha Tylínka / Archiv Zoo Olomouc

Plakáty s fotografiemi Ericha Tylínka / Archiv Zoo Olomouc

Plakáty s fotografiemi Ericha Tylínka / Archiv Zoo Olomouc

Archiv Zoo Olomouc

Archiv Zoo Olomouc

Archiv Zoo Olomouc

Archiv Zoo Olomouc

Archiv Zoo Olomouc

Mapa zoo z doby kolem roku 1970 / Archiv Zoo Olomouc

Vlk Hudsonův má v dnešní zoo prostorné výběhy a část zdejší smečky žije i v otevřeném areálu safari. / Foto: Zoo Olomouc

Hvězdou letošní zoo je panda červená. / Foto: Zoo Olomouc