Když se u nás řekne mobilizace, většině lidí vytanou na mysli dojemné archivní obrázky z podzimu roku 1938. Jenže k mobilizaci došlo v Československu vícekrát, a ta první se odehrála přesně před sto lety.
Roli hrály dva faktory. Jedním byl Karel Habsburský, bývalý císař, který se nechtěl vzdát nároku na trůny, které mu ještě v roce 1918 patřily; jeho výklad byl takový, že se na konci roku 1918 pouze dočasně vzdal výkonu vlády. Pro republiku znamenal jeho postoj potenciální hrozbu. Druhým faktorem byla nejednotnost mladé armády, složené z různých typů bývalého C. a K. vojska, dobrovolnických jednotek a legionářů. Pro vládu byla tedy tato záminka dobrá i k tomu, aby si ověřila, jak se daří budovat armádu.
Karlovy pokusy o návrat na uherský trůn
Karel Habsburský (na snímku vlevo) o sobě nechal slyšet v roce 1921 hned dvakrát. Po porážce marxistické republiky rad Maďaři obnovili v březnu 1920 monarchii a do jejího čela postavili Miklóse Horthyho jako regenta, tedy zástupce legitimního krále. Brzy na to do Budapešti dorazil Karel a chtěl převzít trůn. Horthy mu sice odpřisáhl věrnost, nicméně trůn „prozatím“ nepředal. Karel tedy odjel, ale už 20. října to zkusil znovu. Tentokrát už ale jeho věrní připravili vojenské jednotky. V Šoproni se již utvořila solidní „habsburská“ armáda, která následně pochodovala na Budapešť. Vše trvalo ale příliš dlouho. Regent Horthy přestal předstírat loajalitu a spěšně dal dohromady vlastní vojsko, kterým hodlal bránit králi v návratu. Když Karel po prvních krvavých střetech pochopil, že by v Maďarsku vyvolal novou občanskou válku, rezignoval.
Československo sledovalo dění u jižního souseda s velkým napětím. S Maďary totiž po vyhlášení republiky regulérně válčilo a otázka jižní hranice Slovenska byla mimořádně citlivá. Případný nástup Karla na trůn by pro republikány znamenal nebezpečný precedens – co kdyby pak chtěl Habsburk i do Prahy? V neděli 23. října tedy rozhodl prezident Masaryk o mobilizaci čtyř ročníků. Během mobilizace do zbraně nastoupilo asi 385,5 tisíce mužů. Němci a Maďaři rozkaz ve velkém ignorovali a nenarukovali. V českých zemích chybělo 35 procent povolaných záložníků, na Slovensku 27 procent.
V Olomouci nejdřív panika, pak klid a kázeň
V Olomouci probíhala mobilizace vcelku spořádaně. Následující citace pocházejí z olomouckého tisku. „Mobilisace způsobila nejprve rozruch, který pak změnil se v klidnou úvahu, že jde pouze o opatření preventivní.“ V úterý už byli ve městě k vidění muži příslušných ročníků, jak s kufříky pospíchají ke svým jednotkám. „Ve všech olomouckých vojenských ubikacích bylo neobyčejně živo.“ Olomoucký český tisk pozitivně hodnotil kázeň ve vojksu. Podle dobových svědectví vojáci byli k vidění venku během dne, večer ale kasárna neopouštěli.
Lidé se nejprve vrhali na obchody, aby se zásobili před očekávanou válkou. Brzy ale horečka opadla a situace zklidnila. „Až na nepatrné výjimky nedali se obchodníci svést nastalým shonem a nezdražovali zboží!“ Obchodní a živnostenská komora vyzývala všechny živnostníky, aby co nejrychleji splatili dlužné daně a nečekali na platební rozkazy. Jinak by v případě válečného dění hrozila velká inflace.
Ve městě se změnila ještě jedna věc. Olomoucká městská rada totiž s ohledem na mnohonásobně větší pohyb vojáků zakázala po vyhlášení mobilizace do odvolání ve všech hostincích a výčepech nalévání lihovin. Pivo zakázáno nebylo.
V Olomouci i jinde se manifestovalo proti Habsburkům. Legionáři veřejně demonstrovali věrnost republice, velký tábor lidu proběhl i na Horním náměstí, kde k němu promlouvali zástupci města z balkonu radnice. Manifestací se ale neúčastnili olomoučtí Němci.
Už 1. listopadu však odjel Karel s chotí na palubě britské lodi po Dunaji pryč na moře a následně do exilu na Madeiru. Do střední Evropy se už nikdy nevrátil. Mobilizace mohla být postupně během listopadu odvolána. A v prvním listopadovém týdnu radní k velké úlevě hospodských i jejich klientů zrušili i ten zákaz podávání lihovin.
Psáno pro Olomoucké listy, rozšířeno a doplněno
Čsl. generál Josef Šnejdárek na Slovensku v době války mladé republiky s Maďarskem. / Autor: Original source: http://wittmannholding.sk/fam/snejdarek.pdfNa Commons přenesl z cs.wikipedia uživatel Sevela.p pomocí nástroje CommonsHelper., Volné
