Vlastivědné muzeum Olomouc už delší dobu digitalizuje své sbírky a návštěvníky zve i na virtuální prohlídky. O raném středověku v Olomouci, o podobě přemyslovského hradu a biskupského paláce, o nejstarších osadách i o literárních památkách se můžete dozvědět v nové části virtuální prohlídky v historické expozici s názvem U počátků české státnosti https://1url.cz/@virtual_vmo_upocatku
Mořická osada na modelu z Vlastivědného muzea je nejstarší osídlenou lokalitou v České republice. / Zdroj: Vlastivědné muzeum Olomouc
A my si k tomu dovolíme doplnit něco, co se nabízí při pohledu na již zmíněný model předměstského osídlení naší Olomouce. Podíváme se na nejstarší část města, osadu mezi dnešním kostelem svatého Mořice a Pekařskou ulicí. Osadu, jejíž základy odkryl v 80. letech předstihový výzkum, vedený archeologem Josefem Bláhou.
Nejstarší osada v celé zemi
Ohledně příchodu Slovanů do českých zemí panuje všeobecná shoda, že se tak dělo v průběhu 5. a 6. století. A nejpozději od 6. století (možná už od 5. století) je doloženo nepřetržité osídlení v místech mezi Pekařskou, Zámečnickou, Opletalovou ulicí a ulicí 8. května. Ne náhodou se posledně jmenovaná ulice jmenovala po staletí až do konce 2. světové války Česká. Kontinuální, tedy nepřetržitý život v této osadě a později části města z ní dělá nejstarší osídlené místo v České republice. Ani Praha nemá žádnou tak starobylou část.
Charakter osady se ale od vzniku v 6. století měnil a její význam se postupně zvyšoval. Jak vysvětlil vedoucí archeologického oddělení Národního památkového ústavu v Olomouci Pavel Šlézar, na počátku to byla obyčejná jednoduchá osada zemědělců. V době, kdy se na Dómském a Petrském návrší usídlovala aristokracie a vznikalo opevněné sídlo a později hrad s předhradím, měnilo se blízké starobylé sídliště v kupecko-řemeslnickou trhovou osadu. Důvod je prostý – blízký hrad znamenal odbytiště pro specializované výrobky a luxusní zboží. „Vznik trhu s řemeslníky a obchodníky v podhradí je doložen až pro 2. polovinu 10. století. Do té doby tam sice bylo kontinuální osídlení, ale jiného rázu. V 6. a 7. století jde o pozůstatky chat zemědělců, následují stopy běžného sídliště z 8. a 9. století,“ uvedl Pavel Šlézar.
Zajímavé je, že ve velkomoravském období, kdy hrad a předhradí, tedy oblast mezi dnešním kostelem Panny Marie Sněžné a katedrálou, vzkvétala a žila bohatým životem, je v části osady v Pekařské ulici archeologicky doložen jiný druh využití. „V první polovině 10. století je tam doloženo pohřebiště,“ podotkl Pavel Šlézar.
Archeologové v letech 1983 a 1984 našli na místě dnešního obchodního domu Koruna množství keramických nálezů z období příchodu Slovanů, tedy v ruce vyráběnou keramiku tzv. pražského typu, ale třeba i mince z 11. století a kupecká závaží. Poslední dva zmíněné artefakty dokládají, že tu v době existence olomouckého hradu skutečně prosperovala řemeslnicko-kupecká ves.
Denáry a kupecké závaží z 11. století, nalezené při výzkumu v Pekařské ulici. / Zdroj: Archeologická zrcadlení
„Důležité je, že zmíněná ves v těchto místech žila i v následujících staletích, a tak můžeme konstatovat unikátní jev: Olomouc je patrně jediným z českých a moravských měst, kde je v areálu pozdějšího středověkého jádra doložena nepřetržitá kontinuita osídlení, trvající půl druhého tisíciletí,“ píše v knize Archeologická zrcadlení slavný olomoucký archeolog Josef Bláha. My už dnes víme, že možná už v 11. století se zde objevila i první křesťanská svatyně, předchůdce pozdějšího kostela svatého Mořice.
Když pak v polovině 13. století vznikalo v okolí Horního a Dolního náměstí královské město, staré osady včetně té nejstarší v Pekařské ulici a okolí byly k městu připojeny. V celé této lokalitě převládalo původní slovanské obyvatelstvo. A proto taky už v rámci královského města dostala ulice název Česká.
O pradávné Olomouci toho víme pořád víc
Vraťme se k modelu počátků města v expozici Vlastivědného muzea. Zobrazuje jako opevněnou akropoli hradu a předhradí, tak i osadu u svatého Mořice, u kostela svatého Blažeje i první kostelík na michalském návrší. Něco na něm ale podle nejnovějších archeologických nálezů chybí. Kostelík stál ve 12. století na ploše dnešního Národního domu. Ve stejné době stála kaple i na dnešním Dolním náměstí. A před pár lety našli archeologové doklady o existenci řemeslnických dílen v proluce v Denisově ulici – stávaly zde zřejmě šperkařské krámky a dílny. Našly se tu jak dřevěné základy staveb, tak i velké množství ještě nezpracovaného surového jantaru. Také toto řemeslnické osídlení přímo souviselo s poptávkou z blízkého časně středověkého hradu na Dómském návrší.
Poznávání nejstarších dějin Olomouce se v posledních letech vyvíjí hodně rychle a výsledky jsou čím dál zajímavější. I proto je dobré se na expozici Vlastivědného muzea Olomouc podívat. I když je to zatím možné „jen“ virtuální formou.
Zdroje:
Mojmír Bém (red.): Archeologické zrcadlení. Olomouc 2001
Jindřich Schulz (red.): Dějiny Olomouc, 1. díl. Olomouc 2009
Vlastivědné muzeum Olomouc, expozice Patnáct století města
Výzkum staveniště Koruny v první polovině 80. let přinesl mimořádně důležité informace. / Zdroj: Archeologická zrcadlení
V místě nejstarší trvale osídlené čtvrti bylo živo vždy, například i na přelomu 19. a 20. století.
