Historie

Kateřinský klášter sloužil přísnému ženskému řádu. Kněz do něj musel přicházet tajným vchodem

Znáte olomoucký kostel svaté Kateřiny? Pokud ne, nedělejte si z toho hlavu - nejste sami. Mezi všemi olomouckými chrámy totiž bývá často opomíjen, i když zcela neprávem. Tenhle gotický kostel se nachází v Kateřinské ulici. Ve středověku tedy ležel na samém kraji města, kousek od městských hradeb. Váže se k němu přinejmenším jedna docela zajímavá záležitost - dávný zákaz vstupu mužům.

Kostela svaté Kateřiny na začátku 20. století. Celý komplex kláštera s kostelem je ještě ukryt za vysokou zdí. / Foto: archiv

Původní gotická stavba klášterního kostela svaté Kateřiny vznikala někdy kolem roku 1280, v souvislosti s budováním celého nového konventu řádu sester dominikánek. V následujících staletích byl kostel opakovaně dostavován nebo přestavován, a to například v letech 1360 až 1363, v letech 1455, 1513 i později. Kostel byl později barokizován, přičemž byly přestavěna i jeho gotická okna. Ta byla ale opětovně odkryta při rekonstrukci v 80. letech minulého století.

Klášter a s ním i kostel využívaly sestry dominikánky. A právě jejich přísná pravidla měla tehdy na svědomí onu specialitu - obyvatelky kláštera totiž vůbec neměly přijít do styku s muži. To byl ovšem problém v případě kněží. Bez bohoslužeb se samozřejmě žádný křesťanský klášter neobejde, nicméně v katolické církvi vykonává kněžskou službu výhradně muž. Stavebník, který budoval v areálu kláštera kostel, s tímto zádrhelem tedy musel počítat, a vyřešilo ho docela šalamounsky.

Pro kněze, který přicházel buď z kostela svatého Blažeje nebo od svatého Michala, byl proto zbudován zvláštní vchod v boční stěně chrámu, jehož nízký portál s typickým gotickým lomeným obloukem můžeme vidět dodnes při pohledu z ulice. Kněz tedy přicházel zvenčí rovnou do presbytáře, kde pak odsloužil mši svatou, aniž by přitom musel procházet mezi řádovými sestrami. Vstup je už dnes ale zazděný. 

Kostel svaté Kateřiny se pyšní také další zajímavostí - pravděpodobně nejkrásnějšími dveřmi (snímek pod článkem) mezi všemi olomouckými chrámy. Jedná se o úžasnou ukázku řemeslné zručnosti olomouckých řezbářů někdy z doby renesance. Celý klášterní areál se značně proměnil v době renesance a posléze i v baroku. Kostel sám poměrně výrazně změnil vizáž v 80. letech 20. století. Při rekonstrukci vnějšího pláště byly odstraněny dodatečné stavební zásahy a světlo světa spatřily původně zazděné krásné gotické kružby na vysokých štíhlých oknech.

A ještě jednu zajímavost celý zdejší klášterní komplex má. V roce 1782 sem byly po zásahu císaře Josefa II. přemístěny sestry voršilky, které do té doby sídlily na Bělidlech v dnešní Sokolské ulici.

A právě ze svého mateřského kláštera nechaly voršilky přestěhovat barokní bránu, kterou se dnes do klášterního areálu z Kateřinské ulice vstupuje. 

Mimochodem, i samotný klášter je velmi zajímavým a umělecky hodnotným areálem. Podle popisu v katalogu Národního památkového ústavu se jedná o komplex sedmi budov, jednopatrových a dvoupatrových, mezi nimiž jsou dvě uzavřená a dvě částečně otevřená nádvoří. Budovy jsou částečně podsklepené, rozdělené na šest samostatně přístupných sklepů zaklenutých valenými a křížovými klenbami. V přízemí je většina místností zaklenuta valenými křížovými klenbami. V traktu podél kostela se nachází renesanční křížové klenby osazené do patek, částečně zdobené pískovcovým listovým ornamentem. Jihovýchodní křídla postavená na původních gotických hradbách jsou z větší části tvořena velkými barokními sály a zaklenuta barokními valenými nebo plackovými klenbami. Tyto sály jsou dnes většinou ve špatném stavebně technickém stavu. 

Svatá Kateřina, oblíbená mučednice z Egypta

Podle křesťanské legendy doložené od 10. století byla Kateřina vzdělanou aristokratkou, která žila okolo roku 300 v tehdejší římské provincii Egypt.

Křesťanství přijala pod vlivem jednoho z mnoha poustevníků, kteří se právě v Egyptě vyskytovali ve značné míře. Během jedné vlny pronásledování křesťanů vystoupila na obranu víry a v disputaci prý přesvědčila o své pravdě padesát pohanských filozofů. Překvapený římský vládce Maxentius jí údajně nabídl místo po svém boku, ona však odmítla, neboť hodlala žít v celibátu.

Zhrzený císař ji chtěl nechat umučit, ovšem stroj, který nechal specielně pro ni vyrobit, měl po modlitbě Kateřiny andělem roztrhán. Tento div vyvolal opačný efekt, totiž přesvědčil další lidi o víře v Krista. Když svatou Kateřinu na pokyn císaře následně setnuli hlavu mečem, z jejích žil místo krve prýštilo mléko. Andělé pak prý zanesli mrtvé tělo na posvátnou egyptskou horu Sinaj. Zde byly později vystavěn dodnes slavný a navštěvovaný klášter sv. Kateřiny.

Kateřina je patronkou panen, učenců, studentů, žáků a učitelů, kolářů a několika dalších řemeslných profesí, námořníků a tiskařů, dále ochraňuje úrodu, pomáhá při migréně a nemocech jazyka a také při hledání utonulých. Během středověku šlo v Evropě o velmi populární světici. V Olomouci se dochovalo několik obrazů s motivem svaté Kateřiny. největší z nich, oltářní obraz od Martina Antonína Lublinského, pochází z kláštera sester klarisek na náměstí Republiky a dnes je významnou součástí sbírek Muzea umění Olomouc. Olejomalba v původním zlaceném rámu z roku 1675 má úctyhodné rozměry 398 × 203 centimetry!


Gotický portál a bohatě vyžezávané dveře do kostela. / Foto: Rej.cz


INZERCE

NÁZORY K ČLÁNKU

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Radio Haná
INZERCE
TV Morava