„Letos můžeme jejich příznivcům zvěstovat, že se chovu daří a samice přivedla na svět další kotě, samečka, který je třetím úspěšně odchovávaným mládětem. Dělá radost nejen matce, nám, ale i prvním návštěvníkům, kteří jej nyní už mohou spatřit,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. V zoo jsou nyní k vidění i odrostlá čtyři koťata kočky krátkouché.
Malá noční šelma bydlí na stromě
Spolu s pumou se jedná o nejjižněji žijící kočkovitou šelmu. Rozšířená je v Jižní Americe, od oblastí Uruguaye a Paraguaye, Rio Grande v Brazílii a jižní Bolívie přes Chile a Argentinu až k Magellanově průlivu. Obývá husté lesy, případně křovinaté oblasti. Kočka slaništní se svou konstitucí blíží kočce domácí. Její kresba se vyznačuje černými skvrnami, které se slévají v pruhy, na krku tvoří typický obojek, černé ušní boltce mají bílou skvrnu. Ta jim slouží ke komunikaci s ostatními kočkami. Je to samotářská šelma s převážně noční aktivitou, žijící skrytým způsobem života. Výborně plave a šplhá, což částečně určuje i skladbu jejího jídelníčku. Loví ptáky, ryby, hlodavce, ještěrky, hmyz.
Ve větvích stromů spí a dokonce se i páří. Dvě až tři koťata přicházejí na svět v doupěti pod keřem, v dutině pod kořeny stromu nebo i v malých jeskyních. Koťata otvírají oči po osmi dnech, v šesti týdnech věku už skvěle šplhají a v osmi měsících věku jsou již samostatná. Dospívají do dvou let života a dožívají se 14-16 let.
Lovci je málem vyhubili
V 80. letech minulého století, po zapsání jaguára, ocelota a margaye do příloh CITES a omezení obchodu s jejich kožešinami, dramaticky stoupla poptávka po kožešinách kočky slaništní. K výrobě jednoho kabátu je potřeba 25 kůží. Vysoká poptávka způsobila smrt desetitisíců ulovených koček. Změnu přinesl teprve rok 1992, kdy se tato šelmička dostala pod ochranu úmluvy CITES, její lov je dnes ilegální a její počty ve volné přírodě se podařilo stabilizovat.
Foto: Zoo Olomouc
Foto: Zoo Olomouc
Foto: Zoo Olomouc
Foto: Zoo Olomouc