Historie

Kam zmizely vysoké domky koželuhů? Koželužská ulice je dnes k nepoznání

Středa, 7.3.2018

Když se člověku do rukou dostane pohlednice či jiná ilustrace Olomouce v dobách minulých, dost často to vyvolává smíšené pocity. Málokdy se totiž to či ono místo za posledních sto let změnilo k lepšímu. Nejinak tomu je při pohledu na akvarel S. Smutného, který zachytil podobu části Koželužské ulice v roce 1934. Dnes bychom to místo na asi obrázku sotva poznali. 

Můžete trestat násilnické žháře a pošetilé vrahy! Co dal Jan Lucemburský Olomouci?

Pondělí, 5.3.2018

Řadu listin pro město Olomouc vystavil panovník Jan Lucemburský, otec císaře Karla IV. a evropsky proslulý hrdina bitvy u Kresčaku. V mnoha ohledech znamenala vláda Jana Lucemburského pro Olomouc polepšení - panovník posiloval ekonomické postavení i soudní pravomoci olomouckých měšťanů. Umožnil jim také trestat vrahy, žháře a další zločince i bez královského "hradského soudce".

Osm z těchto listin zpřístupňuje ode dneška speciální web, věnovaný unikátním a málo známým historickým archivním dokumentům archivy.olomouc.eu. Díky digitalizaci jsou nyní listiny, uloženém ve Státním okresním archivu Olomouc a známé pouze specializovaným odborníkům, přístupné každému zájemci. 

V Olomouci dával Jan Lucemburský Moravu do pořádku

Výpověď malovaného terče: jak Olomouc vzpomínala na maršála Radeckého

Sobota, 24.2.2018

Stovky praporů, vojenská hudba, květiny, zástupy panstva všeho druhu, čestné salvy, proslovy a defilé vojenských jednotek… Takový byl 6. květen 1892 v Olomouci na Horním náměstí. Proč? Slavilo se výročí jedné z mnoha bitev, které za svou kariéru svedl polní maršál Radecký. Tento moment zachycuje i jeden krásný ostrostřelecký terč.

Festungs Commandant Feldmarschall Graf von Radetzky, neboli pevnostní velitel a polní maršál Josef Václav hrabě Radecký je asi nejznámějším evropským vojevůdcem českého původu. Tento věrný voják a geniální taktik, který habsburskému soustátí soužil plných 72 let, zanechal výraznou stopu i v Olomouci. Město, jemuž po dva roky velel jako velitel pevnosti Olomouc, na něj vzpomínalo i šedesát let po jeho odchodu velkou slavností. Dodneška se z ní dochovaly přinejmenším dva artefakty – pamětní deska na Horním náměstí a krásný terči olomouckých ostrostřelců. Ten dnes zdobí Radeckého sál ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

Obě lokomotivy za ohlušujícího praskotu vryly se do sebe! Železniční neštěstí u Nové Ulice

Středa, 7.2.2018

Srážka dvou vlaků takřka v centru Olomouce! Strojvedoucí si těsně před nárazem hleděli navzájem do očí. Jednoho strojvedoucího náraz vyhodil z lokomotivy, brzdař ze zadního vozu skončil zmrzačený v nemocnici. Kdy se taková železniční pohroma stala? Bylo to krátce před vánočními svátky v roce 1907. Před polednem v neděli 15. prosince šokovala veřejnost tato nejvýznamnější železniční nehoda na lokální trati z Olomouce do Čelechovic, a to mezi zastávkami Nová Ulice a Olomouc - město. A ač to zní podivně, v nehodě kromě celé řady nedůsledností sehrála roli i obyčejná řepa cukrovka. 

Radniční věžičky: ještě před sto dvaceti lety vypadala radnice úplně jinak než dnes

Pátek, 2.2.2018

Třináct věžiček a vikýřů zdobí severozápadní průčelí olomoucké radnice. Jedná se o nejčastěji fotografovanou a zobrazovanou stranu radnice, na níž si dal architekt při poslední rekonstrukci budovy opravdu záležet. A mimochodem, také ji tehdy, na počátku 20. století, výrazně změnil. Většina z věžiček, které se nyní pečlivě opravují a rekonstruují, pochází právě až z této poslední přestavby radnice.

Nejstarší věžičkou na severní straně radnice je, nepočítáme-li samozřejmě vysokou věž, která pochází už z 15. století, vížka nad orlojem. V ní mimochodem našli vloni řemeslníci uschovaný tubus se starými listinami, přičemž nejstarší z nich pocházely už z roku 1704. Při pohledu na staré výtvarné znázornění olomoucké radnice si ale nelze nevšimnout toho, že kromě této věžičky a pár vikýřů nebývalo na střeše radnice nic dalšího. To se změnilo na počátku 20. století.

Kde vznikaly olomoucké tvarůžky? Proč zmizelo původních sedmdesát výroben?

Pátek, 26.1.2018

„Jako má Brno svoje sukna, Praha šunky, Ostrava železo a uhlí, Pardubice perník, má Olomouc své tvarůžky.“ Tímto všeříkajícím výrokem začíná kapitola Olomucký tvarůžek v publikaci Velký Olomouc, Informace o jeho přítomném stavu a jeho významu, kterou roku 1924 vlastním nákladem vydalo „hlavní město Olomouc“. Je příznačné, že unikátní gastronomický fenomén, kterým tvarůžky jsou, má v této souhrnné publikaci o průmyslu v Olomouci samostatnou kapitolu. Dozvíme se mimo jiné, že je výroba tvarůžků provozována v 72 větších i menších výrobnách.

Olomoucké věže a věžičky prozrazují stopy dávné minulosti. Stačí se jen dívat

Sobota, 13.1.2018

V Olomouci je bezpočet míst, kde stojí za to zastavit se a jen tak se dívat okolo sebe. Většina z nás by taková místa hledala v samém centru Olomouce, které v sobě, slovy jedné z expozic Vlastivědného muzea, nese „patnáct století města“. Jenže taková zajímavá místa jsou i dál od centra. Zastavme se na okamžik třeba na břehu řeky Moravy na rozmezí ulice Nábřeží a Masarykovy třídy.

Aniž by člověk udělal jediný krok doleva či doprava, vidí z jednoho místa architekturu a stavební stopy z dob středověku až po absolutní současnost. Stačí dívat se na různé věže a věžičky, které jsou odsud vidět. A že jich je dost!

Dávno před Velkou Moravou i Přemyslovci! Byli v Olomouci i staří Řekové?

Sobota, 30.12.2017

I když je dnes Václavské návrší v Olomouci cílem mnoha turistů i věřících, přesto si po většinu času stále udržuje obdivuhodný klid a mír. Důstojný a reprezentativní charakter akropole někdejšího hradu si zachovává i po staletích svou atmosféru. Málokoho ovšem napadne, že tento nevysoký kopec (226 m n.m.) působil stejně reprezentativním a dominantním, možná ještě výraznějším dojmem už v pravěké době bronzové. A že se tady před třemi a půl tisíci let mohli občas objevovat i předkové starověkých Řeků.  

Dávno před univerzitou: tradici nejlepších škol založila středověká škola u sv. Mořice

Sobota, 23.12.2017

Již v samých počátcích křesťanství vyznavači víry Kristovy usilovali o to, aby kněží do křesťanských osad přicházeli vzdělaní, tudíž pečovali také o zřizování škol. Ve 2. století škola v Alexandrii velice proslula a dalším školám po východních krajích byla vzorem, dala jim vznik a směr. Na začátku doby velkomoravské začaly i na Moravě vznikat i první křesťanské školy. Po příchodu Cyrila a Metoděje, misionářů ze Soluně, vznikla v druhé polovině 9. století zároveň s novým biskupstvím moravským i škola, v tehdejším velkém hradišti u Mikulčic a patrně i na Velehradě. Vzniklo slovanské písmo hlaholice, které dalo základ psanému slovu ve slovanštině a bohoslužby se začaly dělat v jazyce srozumitelném pro přítomné věřící. Metoděj začal učit prvních padesát žáků, kteří se později rozešli do dalších krajů, aby šířili nabyté vědomosti.

Karel I. u Panny Marie Sněžné. Před sto lety zažila Olomouc poslední císařskou návštěvu

Sobota, 16.12.2017

Mnoho korunovaných hlav hostila během své dlouhé historie Olomouc coby moravská metropole i sídlo biskupů a arcibiskupů. V Olomouci pobývala opakovaně Marie Terezie, František Josef I. zde nastoupil na trůn a do města se častokrát vracel a vedl zde i jednání s jinými panovníky. Chybět nemohl ani poslední císař a poslední český král Karel I.

Ten do města přijel v dramatické době, kdy už třetím rokem zuřila Velká válka, v níž umíraly i tisíce jeho vojáků. V Olomouci byl přesto přijat s velkou slávou a na všechny udělal dojem svou skromností i snahou mluvit česky. Ostatně kritičtí k němu v Olomouci nebyli ani olomoučtí Češi.

Poslední císařská návštěva Olomouce se odehrála na den přesně před sto lety, 16. prosince 1917. Jeho Majestát císař Karel I. se tehdy zúčastnil slavnostního obnoveného vysvěcení kostela Panny Marie Sněžné.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie