Historie

Co zobrazují sluneční hodiny v Olomouci? A jak vlastně fungují a měří čas?

Sobota, 16.5.2020

Sluneční hodiny na nároží olomoucké radnice jsou rozhodně fenoménem těchto dní. Po úterním odhalení díla akademického malíře a restaurátora Radomíra Surmy si hodiny prohlédly tisíce Olomoučanů a internetem kolují stovky fotografií. Jak ale vlastně takové sluneční hodiny fungují a co na nich je zachyceno?

Poslední den války v Olomouci. Němci už nestihli zničit, co měli v plánu

Pátek, 8.5.2020

V úterý 8. května se Olomoučané probouzejí do posledního dne, kdy městu vládne německá moc. Není to už německá samospráva, protože starosta Julius Schreitter s kolegy i s rodinou z města uprchnul už v neděli 6. května, ale německá armáda. Ono probouzení asi nebylo tak úplně doslovné – většina lidí se nejspíš moc nevyspala, protože noc místo v ložnicích trávili ve sklepeních, bunkrech a v dalších úkrytech. Ve stejný den odpoledne už byla většina Olomouce svobodná. Hrůzu z posledních dní vystřídala obrovská úleva. 

Skutečné boje o Olomouc začaly v neděli 6. května, tomu ale předcházely dlouhé přípravy. Němci a jimi nahnaní čeští studenti a další lidé stavěli v dubnu kolem města pásy příkopů a zátarasů, ve městě pak vznikaly barikády a další zátarasy, aby se znemožnil nebo zpomalil průchod jednotek Rudé armády. Rudoarmějci se zase připravovali bombardováním města. 

První máj je lásky čas… ale co starý keltský svátek Beltain? Slavili ho i na Hané.

Pátek, 1.5.2020

Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas.

Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.

Verše Karla Hynka Máchy, vážící se k prvnímu květnovému dni, zná u nás asi každý, kdo chodil do školy. Ovšem první květen, to nemusí být jen romantické lásky čas. My, obyvatelé Čech, Moravy a Slezska, máme v žilách prokazatelně také díl krve od keltských předků. A v keltském duchovním světě se k přelomu dubna a května váže docela jiný svátek. Na západě Evropy mu říkají beltain, a možná že tak nějak podobně jej nazývali i keltští Bójové a Volkové-Tektoságové, kteří v posledních asi pěti staletích starého letopočtu žili v Čechách a na Moravě. Jistě jej znali i keltští obyvatelé Olomoucka a zdejších sídlišť a svatyň, třeba té v Ludéřově.  

1945: při obraně mostu na Masarykově třídě zemřelo pět lidí, včetně maminky dvojčat

Sobota, 25.4.2020

Postupnou demolici  betonového mostu na Masarykově třídě mohli v posledních týdnech sledovat Olomoučané. Dnes z mostu zůstává jen úzké torzo, po němž přecházejí pěší a jsou na něm zavěšeny inženýrské sítě. Až bude dokončena první část nového mostu, zmizí i poslední kousek staré stavby. Jak dlouho vlastně původní most Olomoučanům sloužil?

Po dřevěné lávce přišel krásný ocelový most

Strašný konec mučedníků ze Zákřova přišel jen pár dní před vytouženým mírem

Pondělí, 20.4.2020

Jedna z nejděsivějších událostí konce druhé světové války v našich zemích se odehrála právě před 75 lety na Olomoucku. Případ se navíc s neuvěřitelnou ironií osudu propojuje s jiným, dramatickém příběhem židovské rodiny Wolfových, kteří se skrývali tři roky před odvlečením do koncentračního tábora. V rámci hysterické snahy zlikvidovat partyzánskou jednotku Juraj, která se s blížícím koncem války dopouštěla stále odvážnějších kousků, nakonec nacisté přepadli malou obec Zákřov a brutálním způsobem povraždili devatenáct jejích obyvatel. Mezi nimi byl i osmnáctiletý Otta Wolf, který předtím s rodiči a sestrou dokázal tři roky přežívat střídavě v lesním úkrytu a u dobrých lidí v Tršicích a v Zákřově. Právě poslední dva měsíce války rodina Wolfů přežívala v úkrytu u manželů Oherových v Zákřově.

Keltové byli na Hané doma. Žili tady obchodníci, druidové i hrdinští válečníci

Neděle, 19.4.2020

Co víme o slavném a stále tak trochu tajuplném národu Keltů? Dotýkají se dějiny Keltů i historie Olomouce a střední Moravy? Ano, a možná víc, než si myslíme. Střední Morava včetně Olomouce byla několik století domovem keltského lidu, jeho odvážných i nelítostných bojovníků, šikovných kovářů a řemeslníků, schopných zemědělců a tajemných druidů. V dlouhé éře Keltů se ostatně i budoucí Olomouc zapojila do dálkového evropského obchodu.

V Olomouci samotné archeologové znají několik významných nálezů z doby laténské, tedy z období keltského osídlení v 5. až 1. století před Kristem. Nejslavnějším je hrob bojovníka z Nemilan, nálezů je ale více. Ovšem nejvýznamnějším moravským opevněným sídlem Keltů, v němž mohlo žít a pracovat několik tisíc lidí, nebyla Olomouc, ale velké oppidum na Prostějovsku, dnes známé jako Staré Hradisko. To bylo vybudováno někdy ve 2. století před Kristem a obýváno dalších sto až dvě stě let.

Nový velkoměstský hotel v Olomouci! Když skvěle přestavěný Palác lákal první hosty

Neděle, 12.4.2020

Velká sláva to tehdy byla, a také tomu odpovídala velkolepá reklama. Všechen tehdejší olomoucký tisk psal na začátku dubna roku 1928, že v Olomouci otevírá nový „velkoměstský hotel“. O který šlo? O Palace - Hotel hoteliéra Kaplana, dnes všem důvěrně známý prostě jako Palác. Popis hotelu mimochodem perfektně vystihuje úplně jiný styl života Olomoučanů za časů první republiky.

Tři roky vzdorovala statečná rodina nacistickým vrahům. V hrdinském příběhu pomáhali lidé z hanácké vesnice

Neděle, 5.4.2020

Neuvěřitelné příběhy, které se doopravdy staly, mají ohromnou sílu. Nejinak je tomu v případě osudů rodiny Bertholda Wolfa, Olomoučana židovského původu, v letech druhé světové války a holocaustu. Jejich příběh zachycují řádky deníku, který si po dlouhé tři roky skrývání psal Bertholdův syn Otto Wolf. Deník pak nakonec vyšel tiskem nejdříve v USA a ve vlasti rodiny Wolfových teprve po dlouhých dvaapadesáti letech v roce 1997.

Život v Protektorátu Čechy a Morava nebyl vůbec snadný, výrazně horší pozici v něm ovšem měli občané židovského původu. To se týkalo i rodiny Bertholda Wolfa, jeho manželky Růženy, dcery Felicitas, zvané Lici, a syna Otty. Starší syn Kurt už tou dobou byl v emigraci v Sovětském svazu, kde vstoupil jako jeden z prvních do československé armády. Rodina původem z Mohelnice žila od roku 1933 v Olomouci.

Podivný příběh tajemného návštěvníka, známého v Olomouci jako Malý Marvin

Středa, 1.4.2020

Většina měst i menších obcí měla svoje svérázné postavičky, kterým se často říkalo obecní blázni. Ne jinak tomu bylo i ve městě Olomouci. Šlo o chudé, většinou duševně postižené spoluobčany, kteří patřili k některé z městských rodin nebo ke klášterům, ti za ně a za jejich chování zodpovídaly. Nebo šlo o sirotky a ti zde žili na útraty města. Nebylo možné, aby se z venku, tedy přes městské stráže, tito postižení a bezprizorní lidé, různí tuláci a tulačky, dostali do města. A pokud už se tak stalo, před zavřením městských bran byli, i za pomoci všímavých měšťanů, vyhnáni ven za městské hradby.

Podivný návštěvník

Černá smrt kdysi zabíjela tisíce lidí. Stručné dějiny morových epidemií v Olomouci

Středa, 18.3.2020

Největší nebezpečí pro velké lidské aglomerace představovaly zejména různé epidemie, jako například tyfus, cholera, úplavice a mnohé další. Nejzákeřnější středověkou nemocí vůbec byla epidemie tzv. "černé smrti" - moru (přímorky). Ten způsobovala především všeobecná nečistota, zkáze a znečištění podléhající voda, málo jídla, tudíž hlad a podobně 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie