Historie

Pejsek nebo pelikán? Ojedinělé nálezy ukazují módu Olomoučanek ve středověku

Úterý, 15.12.2020

Moc bohaté výsledky letošní archeologický průzkum v ulici 8. května nepřinesl. „Ani jsme je ale neočekávali,“ konstatoval Richard Zatloukal, vedoucí oddělení archeologických výzkumů Národního památkového ústavu v Olomouci. Přesto ale něčím ulice nadchla. „Byl to ojedinělý nález kostěné řezby pejska, který nám zapadá do takové olomoucké série,“ prozradil Richard Zatloukal. Nález ukazuje, čím se zdobily gotické olomoucké dámy ve 14. století.

Tichá ulice za hřbitovem

Poslední velká barokní stavba: měla vypadat luxusně, došly ale peníze

Neděle, 13.12.2020

Kdyby ten plán vyšel, na náměstí Republiky by stál mimořádně zdobný vrcholně barokní objekt. Zdobený by byl jako zámecké sídlo rozmařilého šlechtice. Jenže poslední velkou barokní stavbu v Olomouci ovlivnilo několik negativních faktorů. Okolnosti prostě olomouckým sestrám klariskám nepřály.

Součástí nejstarší olomoucké čtvrti Předhradí byl klášter sester svaté Kláry nejpozději od poloviny 13. století. Klášterní legenda říká, že se tak stalo v letech 1242 až 1248. Tehdy šlo o nový ženský řeholní řád, inspirovaný příkladem svatého Františka. Na rozdíl od některých jiných řádů, které čas dělí mezi práci a modlitbu, se klarisky soustředily především na kontemplativní život v celkem přísném odloučení od vnějšího světa.

To ale nebránilo tomu, aby klášter po několik prvních staletí ekonomicky vzkvétal – pomohla tomu zejména silná vazba mezi olomouckým konventem a slavným šlechtickým rodem Šternberků, kteří klášter obdarovávali pozemky a poddanskými vesnicemi.  

Moravská hymna vznikla v Olomouci. Napsal ji chudý rytíř v Purkrabské ulici

Pondělí, 30.11.2020

Byl to kytarový virtuoz, výborný skladatel a vlastenec. Přesto zemřel v chudobě a zapomnění a jeho jméno dnes takřka nikdo nezná. Ludvík Dietrich, rytíř z Dietrichů, příslušník nižší moravské šlechty, je autorem neoficiální moravské hymny. Poprvé ji mohli zaslechnout lidé z oken jeho domu v Purkrabské ulici v Olomouci. To se psal rok 1843.

Než se ale dostaneme k osobě autora hymny Ludvíka Dietricha, musíme si říct něco o dosti složité a kostrbaté historii písně, kterou můžeme opravdu za zemskou hymnu považovat. Její historie by totiž sama o sobě vydala na pořádnou knihu.

Z oblíbené lidovky přes propagandu protifrancouzskou až k propagandě protiněmecké  

Hanáci u radnice, hrady a hory. Malebné výlety Olomoučanů po Moravě 19. století

Sobota, 21.11.2020

Jak viděli Olomoučané poloviny 19. století Hanáky? A proč vlastně není správné označovat Olomouc za hanáckou metropoli? I to můžeme zjistit z díla vynikajícího olomouckého (a později vídeňského) knihkupce a nakladatele Eduarda Hölzela.

Hned se vraťte do školy, studenti! Svoboda se v roce 1989 rodila těžce, režim vyhrožoval

Úterý, 17.11.2020

S odstupem jednatřiceti let se zdá, že svoboda v listopadu 1989 spadla lidem sama do klína. Jako by 17. listopadu 1989 večer usínali v totalitním nesvobodném režimu a o den později ráno vstávali ve svobodné prozápadní společnosti. Tak to ovšem ani náhodou nebylo! Stačí se podívat do archívů na stránky dobového tisku.

Brutální zákrok Veřejné bezpečnosti (policie) na Národní třídě se odehrál v pátek 17. listopadu. V československých sdělovacích prostředcích se tomu ten večer a následující den věnovalo minimum pozornosti, objevily se pouze nepříliš konkrétní zmínky o nepovoleném pochodu z Albertova do centra Prahy. Drobné zmínky v československé televizi a v oficiálním tisku se ostatně objevovaly v posledních dvou letech komunistického režimu standardně, ale vždy se stejným vyzněním – šlo o nepovolené akce zmanipulovaných protisocialistických živlů. Kdo chtěl vědět víc, musel se spolehnout na zahraniční rozhlasové stanice.

První český král se narodil v Olomouci. Trénoval zde i vládnutí a obnovil biskupství

Neděle, 15.11.2020

Historie Olomouce je mimořádně dlouhá a také plná významných událostí, mnohdy zásadních pro celou zemi. Stáří Olomouce, tedy kontinuální nepřetržité osídlení už od 6. století, z ní také dělá pravděpodobně nejstarší tuzemské město. Pokud jde o ty události, nejenže se v Olomouci během staletí setkalo množství králů, královen a císařů, nejenže zde bylo uzavřeno mnoho zásadních smluv a dohod včetně těch mezinárodních, ale v Olomouci se také narodily významné osobnosti. Jednou z nich je pravděpodobně i první český král Vratislav.

Nenápadný, ale slavný. Dům, kde rakouský premiér Felix Schwarzenberg tvořil dějiny

Čtvrtek, 12.11.2020

Kdysi zde bydlel elegantní muž s ohromnou mocí. Fakticky byl vládcem a hybatelem největší středoevropské říše. Dnes kolem tohoto domu chodíme i my, ale celkem ničím nepřitahuje naši pozornost. V sousedství reprezentativnějších, větších a zdobnějších paláců je dům č. p. 4 na Žerotínově náměstí u ústí do Školní ulice docela nenápadný.  Přesto býval tento nevelký měšťanský dům v polovině 19. století centrem středoevropské diplomacie. Bydlel tady totiž Felix kníže Schwarzenberg, v listopadu 1848 jmenovaný ministerským předsedou.

Felix Ludwig Johann Nepomuk Friedrich kníže Schwarzenberg byl jednou z nejvýraznějších osobností rakouské politiky a diplomacie v celém 19. století. Jako dobrý žák jiného mocného a schopného muže Klemense Metternicha byl obratným a velmi úspěšným diplomatem. Svou kariéru vystavěl na službě v armádě a v diplomacii. Obě tyto služby střídal a propojoval, což svědčilo jak o jeho cílevědomosti, tak i určité rozhodnosti a sebevědomí.

Bolševici převzali moc, v Rusku je totální chaos. Olomoucké noviny informují o "VŘSR"

Středa, 11.11.2020

V časech před listopadem roku 1989 by teď byly naše ulice plné plakátů se stupidními hesly o vítězné říjnové revoluci ruského lidu, která ukázala cestu proletariátu celého světa. Velká říjnová socialistická revoluce, která se odehrála v listopadu 1917, byla pro komunistické režimy všude na světě, Československo nevyjímaje, posvátnou a kultovní událostí. Jak ale viděli bolševickou revoluci naši předkové? Jak ji vnímali olomoučtí současníci Lenina, Trockého, Kameněva či Kerenského, hlavních protagonistů ruských změn roku 1917? 

Především je třeba říct, že poněkud překvapivě měli dobré a aktuání informace, ačkoliv neexistovala televize ani rádio, o internetu nemluvě. Lidé se spoléhali na tisk, a ten zase na zahraniční zpravodaje a na zahraniční listy, z nichž často přebíral čerstvé zprávy. 

Letadla z Olomouce hledala vzducholoď Italia. Ta letěla na severní pól přes Moravu

Sobota, 7.11.2020

Jakou roli hrají olomoucká letadla v legendární cestě na severní pól? Malou, ale zajímavou. Podívejme se tedy zpět do roku 1928.

Dobrodruzi a objevitelé měli ve 20. letech minulého století novou „hračku“ – vzducholoď. Slavnými polárníky, kteří pomocí tohoto originálního dopravního prostředku dobývali severní pól, byli Roald Amundsen a Umberto Nobile. Jejich dvě velmi podobné vzducholodě se jmenovaly Norge a Italia. Obě dosáhly severního pólu, každá pak ale měla jiný osud. Nás ale zajímá, že mladší z nich, Italia, se cestou málem ztratila nad Hanou. Hledala ji letadla z olomouckého letiště.

Na olomoucké radnici je dodnes podepsán i slavný vídeňský kameník

Středa, 4.11.2020

Po dokončení čtyřleté rekonstrukce olomoucké radnice bylo o této monumentální historické stavbě napsáno mnohé. Díky pečlivé práci restaurátorů se ovšem objevily i různé detaily, kterých si laici na první pohled nevšimnou. Třeba podpis autora půvabné a tvarově něžné kašny, která zdobí severozápadní nároží radnice. Byl jím vídeňský dvorní kameník Eduard Hauser. Jeho jméno teď reprezentuje řadu dalších vídeňských umělců, kteří se kdysi na podobě radnice podíleli.

Dnes je v nice na rohu radnice dominantním motivem stojící ženská postava, alegorie antické bohyně čistoty a zdraví Hygie. Dáma stojí a jen tak mimoděk nabízí hadovi pokrm či nápoj z misky. Tuto antikizující sochu vytvořil teprve v roce 1948 olomoucký akademický sochař Karel Lenhart. Původně zde ovšem býval úplně jiný motiv, a to dítě s delfínem, jakýsi prototyp dnešní Arionovy kašny.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie