Snad každý má rád historické fotografie ze zimního období z let, kdy ještě zima bývala mnohem studenější i bělejší. Tento týden si sice zimu užíváme naplno i my, nicméně je fakt, že obvykle bývá spíš nad nulou a po sněhu ani památky. Nádherné zimní motivy nafotil během svých častých pobytů v malebné podhorské obci Pohořany olomoucký výtvarník Aljo Beran.
Rčení Na Štěpána není pána znáte? I když nám dnes mnoho smyslu nedává, ve skutečnosti má pevný základ v reálném životě. Souviselo s pracovními zvyklostmi na zemědělském venkově. Na Štěpána začínalo také koledování.
Málokteré svátky mají nejen Češi, ale obecně Evropané i blízké kultury tak v srdci. Vánoce jsou klíčovým bodem našeho kalendáře. A právě s těmito prosincovými svátky, které přes možné pradávné pohanské kořeny mají především silný křesťanský narativ, měly velké potíže dva brutální totalitní režimy. Nacismus i komunismus se snažily křesťanský obsah Vánoc zrušit, i když zcela zakázat Vánoce si netroufnul ani jeden z nich. Zkoušeli tedy poselství oblíbených svátků nahradit něčím úplně jiným. Z velké části jim to naštěstí nevyšlo.
Tento článek má za úkol čtenáři přiblížit tragickou událost, která je v literatuře často připomínána jako největší požár v dějinách města Olomouce. Z dostupných informací byl rekonstruován průběh oné tragické noci i následné události po požáru. Příběh je zčásti vyprávěn pohledem věžného na olomoucké radniční věži, přičemž jsou zachována jména i funkce osob doložených v mnoha listinách a dokumentech.
Mimořádně pestré dějiny mají budovy, v nichž dnes sídlí Muzeum umění Olomouc a sál Central. Sahají až do 13. století. Po staletí zde býval klášterní špitál svatého Ducha. Desítky let tady byla také věznice okresního soudu a odehrávaly se zde dokonce i popravy. Od roku 1930 zde bylo první zvukové kino na Moravě. To vše zažila jedinečná lokalita na rozhraní Denisovy ulice a náměstí Republiky. Kdysi šlo o okraj staršího města olomouckého s názvem Předhradí, které od královského města dělila Nová brána.
Na snímku, respektive na historické pohlednici, vidíme typicky městskou ulici, kterou projíždí tramvaj a kterou procházejí lidé směrem k radnici na Horním náměstí. Jde o poměrně netradiční pohlednici, na níž je zachycena dnešní Pavelčákova ulice. V porovnání třeba s Denisovou či Ostružnickou je tato ulice na historických pohlednicích zachycena mnohem méně často. A i pro Olomoučany je tak trochu Popelkou; obvykle ji vnímáme hlavně jako spojnici mezi Horním náměstím a rušnou křižovatkou třídy Svobody a Havlíčkovy ulice.
S odstupem šestatřiceti let se může zdát, že svoboda v listopadu 1989 spadla lidem sama do klína. Jako by 17. listopadu 1989 večer usínali v totalitním nesvobodném režimu a o den později ráno vstávali ve svobodné prozápadní společnosti. Tak to ovšem ani náhodou nebylo! Stačí se podívat do archívů na stránky dobového tisku.
V katedrále svatého Víta na Pražském hradě právě dnes, v sobotu 15. listopadu, probíhá poslední rozloučení s kardinálem a někdejším pražským arcibiskupem Dominikem Dukou. Olomoučany by mohlo v té souvislosti zajímat, že tato výrazná osobnost duchovního i společenského života měla úzké osobní vazby k Olomouci. Kardinál o nich hovořil v srpnu 2017, když při příležitosti Celostátního setkání mládeže navštívil i olomouckou radnici a zapsal se do pamětní knihy.
Krásy města Olomouce jsou zobrazeny na velkém množství vedut, rytin, litografií či olejomaleb. Od poloviny 50. let 19. století přibývá do pokladnice výtvarných zachycení města také nové výtvarné médium, fotografie. A už v roce 1863 vzniká série snímků renomovaného fotoatelieru Pichler & Comp.
Dušičky, svátek Všech svatých, církevně Památka všech věrných zesnulých, latinsky In commemoratione omnium fidelium defunctorum nebo v sekulárním provedení Památka zesnulých. Ale třeba i halloween nebo keltský Samhain. Svátek, který nás čeká tento víkend má možná ty úplně nejstarší kořeny ze všech svátečních dnů, které během roku slavíváme.
