Historie

Merkurova kašna pamatuje středověkou městskou školu, ASO i Prior

Pátek, 17.7.2015

Na nejviditelnějším místě této části centra Olomouce stojí barokní Merkurova kašna. Merkur, antický bůh obchodu, tady dohlíží od roku 1727 na život ulic Česká, Široká, Kostelní a Dolní Pekařská. Celé čtvrti dominuje velký gotický chrám svatého Mořice, hlavní městský farní kostel. Podívejme se ale na to, jak se měnila část, kterou dnes známe jako Galerii Moritz. 

Když v roce 2012 procházela betonová krabice Prioru proměnou v skleněnou galerii Moritz, znovu ožily hlasy, že by měl obchodní dům zcela zmizet a před kostelem svatého Mořice vzniknout standardní menší náměstí. To je myšlenka hezká, a vizuálně by to nejspíš bylo obohacením, z hlediska historického vývoje města je to ale hloupost.  V těchto místech stávaly budovy odnepaměti, dokonce zde byly jedny z nejstarších kamenných objektů v Olomouci.

Cyril, Metoděj a Mistr Jan Hus. Koho si vlastně v červenci připomíná Olomouc?

Pondělí, 6.7.2015

Dva státní svátky za sebou, to je pro většinu obyvatel českých zemí velké zpříjemnění začátku července. Nejspíš se ale přitom nedá tvrdit, že bychom svátky dvou soluňských misionářů a jednoho mučedníka a reformátora církve nějak hluboce a niterně velkolepě prožívali. Od smrti Jana Husa uběhlo rovných šest století, od příchodu Cyrila a Metoděje dokonce skoro dvojnásobek.

Je to tak dávno a týká se to natolik dnešku nesrozumitelných věcí, že pro většinu lidí je těžké mít k těmto svátkům nějaký osobní vztah. Zkusme si tedy v této souvislosti připomenout, jaký vztah má k oběma svátkům historie Olomouce. Mimochodem, jeden z těchto svátků dovoluje romanticky se zasnít a spekulovat o nejdávnějších dějinách Olomouce.

Horní náměstí, 1864. Malý výlet do historie

Pondělí, 29.6.2015

Facebookem začal v posledních týdnech kolovat velmi hezký a mimořádně zajímavý obrázek – fotografie jihovýchodního cípu Horního náměstí z produkce olomoucké filiálky vídeňského fotoateliéru A. Pichler & comp. z roku 1864. Na pozadí tohoto obrázku můžeme podniknout zajímavou cestu do historie.

Nejvyšší olomoucké návrší: pohanská svatyně a panský „parlament“

Sobota, 20.6.2015

Dávno předtím, že se z jednotlivých pravěkých a raně středověkých osad stalo ve 13. století město, čněl v rovinaté krajině z dálky viditelný vrch nad řekou. Archeologové a historici mu říkají Olomoucký kopec. Jeho nejvyšší část (233 m n.m.) se jmenuje Michalské návrší. Jak jméno napovídá, je to kopec, na němž stojí od 13. století kostel svatého Michala. A právě tomuto kopci náleží v dějinách Olomouce zvláštní místo.

Kam se poděly barokní sloupy, které lemovaly císařskou cestu do Olomouce

Úterý, 9.6.2015

Ještě před sto čtyřiceti lety vypadalo město Olomouc úplně jinak než dnes. Historické jádro bylo až na drobnosti stejné jako dnes. Za hradbami však byla jen volná krajina a až daleko od nich vyrůstala první vesnická stavení. Dnes není po krajině ani památky, všude stojí zástavba, ponejvíce obytná. Svědkem velkých změn jsou i barokní sloupy s cyklem soch bolestného růžence, které dnes stojí u stěny chrámu svatého Michala. 

Knihkupectví, založené v roce 1844 v Olomouci, dodnes funguje ve Vídni!

Neděle, 7.6.2015

Z Prahy dorazil do Olomouce už v roce 1844 a na Horním náměstí v čísle popisném 8 otevřel knihkupectví, jedno z prvních ve městě. Knihkupec Eduard Hölzel patřil, stejně jako jeden z mnoha jeho žáků Romuald Promberger, k významným kulturním osobnostem města.

Starší než samotné město Olomouc. Mořické náměstíčko je plné historie

Úterý, 2.6.2015

Po posledních úpravách, souvisejících s velkou přestavbou bývalého Prioru, získal tenhle nevelký prostor elegantnější vzhled. Přesto je to poněkud opomíjené místo. Ostatně, Olomoučané mu nedokázali dát ani jméno. Tedy kdysi ano, dnes se to tu ale oficiálně nijak nejmenuje. Přitom je náměstíčko před chrámem svatého Mořice jedním z nejpamátnějších míst ve městě. 

Jak se Olomouc dobrovolně vzdala své veliké císařské pocty. Obléhání města v roce 1758

Pondělí, 25.5.2015

Čestné povýšení erbu se v dějinách měst neodehrává příliš často. Olomouc si tuto poctu vysloužila roku 1758, kdy dvaatřicet dnů za cenu dvou set životů a stovek zraněných odolávala útokům pruské armády. Za to, že se město nevzdalo a pruský král odtáhnul s nepořízenou, vyznamenala šťastná královna Marie Terezie radní povýšením do šlechtického stavu a zároveň "na věčné časy" polepšila olomoucký erb. Jenže to bychom nesměli být ve střední Evropě, kde se dějiny, vděčnost a hrdost mění podle momentálního režimu. 

Proč si Olomoučané schovali hrad a katedrálu za vysoké činžáky?

Čtvrtek, 14.5.2015

Jsou odborníci, kteří areál Olomouckého hradu srovnávají s areálem Pražského hradu. Složitostí stavebního vývoje i významem pro danou zemi asi ano. Vizuálně tomu tak ale není. V Praze totiž nikoho nenapadlo obestavět hrad na konci 19. stoetí vysokými činžáky. Lokalita, na níž stojí Pražský hrad, je navíc výrazněji vyvýšená než je tomu v Olomouci.  

10 milionů cihel, třiadvacet děl, sedm set vojáků. Fort, který leží kousek od porodnice

Úterý, 12.5.2015

Třiadvacet děl, v době míru tři sta vojáků, v době pohotovosti sedm až osm stovek mužů, stěny z deseti milionů cihel... Takové parametry se váží k jedné ze dvou nejstaršíh fortových pevností v Olomouci. V roce 1846, kdy byla stavba předána armádě, byla známa jako fort Tafelberg. Dnes ji známe jako Tabulový vrch. 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie