Vyhánění a vysídlení: Wehrmacht zdvojnásobil prvorepublikový vojenský prostor a vyhnal civilisty

Málo známý příběh z nedalekého Vyškovska ukazuje složitosti historie 20. století a velké křivdy i brutální násilí, které se v dnes poklidném regionu odehrávaly. Jedná se o osudy dnešního Vojenského újezdu Březina. Výcvikový prostor zde zřídila československá armáda už v roce 1935, nacistický Wehrmacht jej pak zdvojnásobil a okupanti to tehdy využili k násilnému vyhnání asi 18 tisíc obyvatel, což mělo nejen vojenský, ale i etnický důvod. Na téma vyhánění obyvatel si dnes můžete prohlédnout výstavu v Prostějově.

Ve službách dynastie. Badatel Luska pátral po celém světě a nyní zve čtenáře na procházku novověkou Evropou

RECENZE KNIHY - Jedním z významných aristokratických rodů, spjatých s dějinami zemí Koruny české, byli Dietrichsteinové. Pocházeli z Korutan - na přelomu 15. a 16. století se rozdělili do dvou rodových linií a Zikmund z Dietrichsteina (1484 – 1533) vstoupil do služeb císaře Maxmiliána I. Posléze byl odměněn četnými statky a jeho potomci rod rozvětvili na rakouské a českomoravské Dietrichsteiny.

Od roku 1954 odsud rušili Hlas Ameriky. Litovelské vysílací středisko je součástí oceněného projektu

Tyto tři mimořádně vysoké stožáry bývaly symbolem technického pokroku, ale i snahy komunistického režimu rušit příjem rozhlasových stanic Svobodná Evropa či Hlas Ameriky. Dnes je bývalé litovelské radiotelegrafní vysílací středisko z roku 1954 součástí projektu Free Speech Space, za který Paměť národa získala prestižní evropské ocenění Označení „Evropské dědictví“ (European Heritage Label).

Svátek matek: slavilo se průvody a školními představeními, děti recitovaly, rodiče pořádali sbírky

Maminky a ženy obecně se už více než století těší dvěma speciálním mezinárodním svátkům. Jde o Mezinárodní den žen a Svátek matek. Oba svátky spolu během dvacátého století také svým způsobem soupeřily. Dnes u nás slavíme Svátek matek i MDŽ, v některých zemích oba svátky sloučili.

Přemyslovci formovali středověké dějiny. Jaká byla jejich panovnická dynastie?

RECENZE - Přemyslovci, rod erbu černé orlice s červenými plameny ve stříbrném poli štítu. Od poloviny 9. století do roku 1306 přemyslovští panovníci určovali dějiny středověkých Čech, Moravy, Slezska, Uher i Polska, neboť byli udatnými válečníky (knížata Břetislav I., Soběslav I., kníže a posléze král Vladislav II., král Přemysl Otakar II.), schopnými diplomaty (král Přemysl Otakar I.) a měli duchovní vnímání (sv. Václav) i smysl pro ekonomickou realitu (králové Přemysl Otakar II., Václav II.).

Před veřejností byla ukryta 64 let! Historická dřevěná loď se přestěhovala do nové expozice

Odborníci Vlastivědného muzea v Olomouci (VMO) dnes za odpovídajících přepravních a bezpečnostních podmínek převezli z muzejního skladu v Chudobíně do centra města čtyřmetrovou historickou loď. Ta byla ukryta před zraky veřejnosti 64 let, nyní se stane součástí expozice Příběh kamene v muzejním prostoru Lapidária VMO.

Ničivý požár Nové věže byl v barokní Olomouci mimořádně sledovanou dramatickou událostí

Živelné pohromy od nepaměti patří k historii města Olomouce. Ať už se jednalo o záplavy, krupobití, vichřice, kruté mrazy, neúrody, ale i ničivá hejna kobylek nebo zemětřesení. Zvláště ale oheň byl živlem nanejvýš obávaným. V Olomouci oheň, tedy požár, udeřil během dlouhých dějin mnohokrát. K významným patřil požár Nové věže, k němuž došlo v dubnu před 351 lety.

Při stavbě ve Vídeňské ulici objevili archeologové staré minové a naslouchací chodby

V rámci probíhajícího záchranného archeologického výzkumu v ulici Vídeňská v Olomouci byla objevena chodba a na ni navazující systém naslouchacích a minových chodeb s větvenou strukturou vedených pod Smetanovými sady.

V obci Olmitz v Kansasu žili vedle sebe Němci i Češi. V kostele jim kázali jim i čeští kněží

Na našich stránkách, věnovaných historii, jsme už psali o malém městečku v americkém Kansasu s povědomě znějícím jménem. Olmitz je obec v okrese Burton založili němečtí vystěhovalci z Olomoucka. Původně svou obec pojmenovali Olmütz, brzy ji ale začali s ohledem na anglické jazykové prostředí psát bez přehlásky, tedy jednoduše Olmitz. Zprvu se zdálo, že zde žili pouze německy hovořící vystěhovalci, což ale příliš nekorespondovalo s tím, že jim duchovní správu zajišťovali někdy i čeští kněží. Pak se ukázalo, že v Olmitz žili i čeští, respektive moravští imigranti do Ameriky.

Admirál Franz von Löfler: z Olomouce na admirálský můstek rakouské bitevní lodi

I když je Olomouc městem se silnou vojenskou tradicí, námořnictvo v tomto směru velkou roli nehraje. K nejbližšímu přístavu je to odsud stovky kilometrů daleko a o námořních dobrodružstvích si obyvatelé Olomouce mohli spíše číst v tisku či románech. Jedna výrazná výjimka tu ale je – Olomoučan se stal viceadmirálem rakouského válečného loďstva, velel II. flotile a řídil bombardování přístavního města a loděnic v italské Anconě.

starší články