RECENZE - Josef Václav Radecký z Radče (1766 – 1858) celý život obětoval vojenské kariéře. Symbolizoval disciplínu, čest, statečnost i loajalitu habsbursko-lotrinské dynastii a dodnes osciluje mezi obdivem veřejnosti německy mluvících zemí bývalé monarchie a pohrdáním těch, jejichž rodnou řečí je čeština či italština. Právem? Vždyť o životě a činech tohoto vojáka, od jehož narození letošního 2. listopadu uplyne dvě stě šedesát let, byly napsány faktograficky objektivní knihy a další z nich je k aktuálnímu výročí vydaná monografie Alana Skeda krátce nazvaná Radecký.
Autorem velmi známé veduty města Olomouce z roku 1593 byl malíř, grafik a ilustrátor Jan Willenberg, někdy uváděný také jako Johann Willenberger. Narodil se 23. června 1571 v slezské Třebnici u Vratislavi, která v tu dobu přináležela svazku České koruny. Rodina zahradníka Tomáše Willenberga se poměrně brzy přestěhovala do Přerova, kde se také počeštila.
Když restaurátor Radomír Surma obnovoval polychromii erbu na renesančním portálu domu č. 13 na Horním náměstí, vycházel z mimořádně cenného pramene. Dochovala se totiž přímo nobilitační listina, kterou roku 1588 vydal císař Rudolf II. pro olomouckého měšťana Valentina Parsche či Parschta. A právě ona odhaluje o nově povýšeném šlechtici mnohem více.
MOHELNICE – Jedna z mnoha obětí čarodějnických procesů – Kryštof Alois Lautner – má v Mohelnici novou pamětní desku. A to na Kostelním náměstí poblíž místa, kde kdysi stával dům, v němž byl farář Lautner před svým upálením uvězněn.
AKTUALIZOVÁNO V ZÁŘÍ 2026 Před rokem sledovali fandové olomoucké historie postupné zveřejňování fantastických objevů z dvouletého průzkumu nepřístupných prostor pod podlahou katedrály svatého Václava. Bádání nekončí, další objevy mohou ještě přijít. Je možné, že se do podzemních krypt někdy podíváme?
RECENZE KNIHY - Bitva u Moháče dne 29. srpna 1526 ovlivnila dějiny zemí Koruny české. Střetnutí vojsk uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského a tureckého sultána Sulejmana I. předznamenalo zvýšenou míru potýkání se mezi křesťanskou a muslimskou civilizací. Zajímavě se jeví rozdílnost klimatu obou srpnových měsíců – boj tehdy ovlivnilo neobvykle studené léto (v den bitvy se po dlouhé době téměř nepřetržitého deště vyjasnilo, ale rozmoklý terén byl jednou z příčin úmrtí krále Ludvíka), zatímco ve stejný den o půl tisíciletí později zažívá naše krajina několikaměsíční sucho.
Jedno z archeologicky nejzajímavějších míst v Olomouci by mohlo brzy vydat další dosud skrytá tajemství. Předěl mezi královským městem Olomouc a starším Předhradím, kde je dnes proluka vedle Muzea umění, znovu navštíví archeologové. Důvod je prostý - jelikož se změnil projekt SEFO, musí se archeologové podívat na další místa, která upravená stavba nenávratně překryje.
Když se v roce 2013 s Olomoucí loučilo Velitelství společných sil Armády ČR, vypadalo to jako konec staleté tradice Olomouce coby vojenského města. Dnes je ale situace jiná, už šest let je v Žižkových kasárnách v Olomouci sídlí Velitelství Pozemních sil Armády ČR. Nyní se na sociálních sítích vojáci svěřili, jak rádi v Olomouci jsou. A bylo to moc fajn čtení!
V květnu roku 2020 byly po dlouhých letech obnoveny sluneční hodiny na rohu budovy olomoucké radnice a rázem se staly nejznámějšími hodinami svého druhu ve městě. Zdaleka to ale nejsou jediné sluneční hodiny, které se v Olomouci a jejím blízkém okolí nacházejí, a právě tímto článkem je pro vás chceme zmapovat. Před naší malou exkurzí si ale nejdříve pojďme něco říct o tomto prastarém časoměřiči.
Laboratorní analýzy mohou odhalit původ olova, které se ve středověku dostalo na hrad Tepenec. Archeologové při letošním průzkumu objevili také olověný válcovitý projektil do palné zbraně a další nálezy dokládající pravěké i středověké využívání lokality. Hrad u Jívové nechal vybudovat Karel IV ještě jako moravský markrabě.
