Policejní budka a ředitelství Teplotechny: co ukazuje půvabný snímek Aljo Berana?

Dědicové vynikajícího olomouckého výtvarníka Aljo Berana postupně zpřístupňují veřejnosti snímky z bohatého umělcova archivu. Malíř fotografoval Olomouc rád, některé snímky pak používal jako pomocný podklad pro své působivé olejomalby. Pro nás jsou ale jeho fotografie ze 60. let mnohdy svědectvím doby, protože Olomouc se za následujících 60 let docela rychle proměňovala.

INZERCE

Císařský výběrčí daní zanechal v Olomouci dvě nejkrásnější renesanční památky

Edelmannův palác v Olomouci zná skoro každý. Méně Olomoučanů už ví, že nedaleko překrásného renesančního paláce je také neméně zdařilá Edelmannova hrobka. A možná úplně nejméně lidí ví, kdo vlastně ten Edelmann byl.

Svatý Václav v Olomouci od středověku spojuje Moravu s královským rodem Přemyslovců

Svatý Václave, vévodo české země... Dnes, v den svátku svatého Václava, jsou tato slova leckde a leckým vyslovována a připomínána. V Olomouci ovšem připomínají něco víc - význam Olomouce v počátcích českého státu a vazbu města na vládnoucí rod Přemyslovců. A mučedník svatý Václav je mimochodem nejen hlavním patronem českého národa, ale také metropolitního chrámu svatého Václava v Olomouci, města Olomouce i olomoucké arcidiecéze.

Kde se vzaly krásné staré olomoucké pohlednice ve sbírce v americkém Wisconsinu?

Mezi sběrateli pohlednic se před nedlouhým časem objevily desítky pohlednic z různých koutů habsburské monarchie včetně Olomouce, ale také například z německého císařství. Všechny měly společného adresáta – Otto E. Smith, lékárník, Janesville ve Wisconsinu v USA. Co bylo na lékárníkovi z okresního města v horním středozápadě Spojených států tak zajímavého, že mu psali lidé z Olomouce, Prahy, Ústí nad Labem, Duchova, ale třeba i Berlína, Štětína či Münsterbergu?

Německá Olomouc v americkém Kansasu: malé nádraží, pošta, kostel a donedávna i škola

Ve druhé polovině 19. století a na začátku 20. století se tisíce lidí z českých zemí stěhovaly do Spojených států. Jak počet odchozích narůstal, začalo to dělat rakouskému státu starosti, a tak úřady konfiskovaly propagační tiskoviny a zabavovaly letáky lodních společností, které především z Hamburku a také z Brém zajišťovaly lodní spojení s New Yorkem. A právě z Brém se do země zaslíbené vydalo okolo roku 1880 i několik rodin z Olomouce a střední Moravy. Usadily se v Kansasu, kde jejich potomci žijí dodnes.

Přesně před 180 lety začala jezdit pravidelná vlaková linka mezi Olomoucí a Prahou!

Nejen poprvé po prázdninách do školy, ale vůbec poprvé po železnici do Prahy se dalo jezdit od 1. září před 180 lety! Tehdy totiž začala pravidelná osobní doprava na Severní státní dráze, mezi Olomoucí a Prahou. První vlak, tažený lokomotivou Olmütz, ovšem do Prahy z Moravy dorazil za velké slávy už o jedenáct dní dříve.

Srpen 1968: chtěli jsme se bránit, polskou jednotku lidé vyhnali. Město pak obsadila sovětská armáda

Bude válka, nebo je to jen nedorozumění? Máme vzít zbraně a bránit se, nebo budeme tiše demonstrovat? Hlavně musíme sehnat zásoby jídla! Středa před sedmapadesáti lety byla v Olomouci neuvěřitelně dramatická. Psal se totiž 21. srpen 1968 a Olomouc, stejně jako zbytek republiky, nevěřícně zírala na tanky a obrněná vozidla okupační armády.

Olomoučané by si přáli původní orloj. A víme, jak vlastně fungoval a co předváděl?

K neměnným jistotám na sociálních sítích patří, že pokud někdo z Olomoučanů vloží na stránku obrázek předposlední podoby olomouckého orloje, rychle sklidí pozitivní ohlasy, a hlavně komentáře v duchu Vraťte Olomouci původní orloj. Jako obvykle, nic není tak jednoduché jako komentáře na facebooku.

Nejstrašlivější zbraň světa, úplná revoluce ve válečnictví. Atomová bomba v olomouckém tisku

Přesně před osmdesáti lety, v pondělí 6. srpna 1945, se poprvé v historii rozevřel hrozivý atomový hřib po jaderné explozi nad obydleným územím. Před osmdesáti lety svrhlo americké letectvo první atomovou bombu na nepřátelské území, na město Hirošima. Jak tuto přelomovou událost vnímali naši olomoučtí předkové, kteří tou dobou žili už tři měsíce v míru?

Lesní pohřebiště sedmi stovek napoleonských vojáků tří velkých armád se dočká obnovy

Na zalesněném návrší nad obcí Veselíčko spočívají v tichu lesa vojáci tří armád - rakouské, francouzské a ruské. Zemřeli po zraněních z napoleonských válek na začátku 19. století. Teď se chystá obnova místa, které připomíná bolest těchto válek. „Dřevěné oplocení, které chrání hromadný hrob padlých z let 1805, 1809 a 1812, dosloužilo – a nyní se dočká důstojné opravy. Pietní místo patří Přerovu, které se o opravu postará,“ uvedl přerovský primátor Petr Vrána.

starší články

INZERCE

INZERCE

INZERCE

INZERCE