Vrahové zastřeleni! psaly noviny den po boji Kubiše, Gabčíka a dalších hrdinných parašutistů

Přesně před 84 lety, dne 18. června 1942, se pražský kostel svatých Cyrila a Metoděje stal svědkem dramatického souboje sedmi statečných československých výsadkářů s více než stonásobnou přesilou členů Gestapa a jednotek SS. O heroickém, byť předem prohraném boji se mohli dozvědět obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava nejen při ilegálním poslechu britského vysílání, ale také z protektorátního tisku, ovšem se zcela překroucenými významy a hodnoceními. Právě takové čtení dostali Olomoučané v sobotu 20. června 1942 v jediném povoleném českém olomouckém listu, Moravském Večerníku.


INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Zoo Olomouc slaví 70 let! Na počátku jí hrozil zánik, protože byla z města moc daleko a "zvířata smrděla"

Sedmdesát let dělí dnešek od chvíle, kdy byla v Olomouci založena zoologická zahrada. Když byla 3. června v roce 1956 otevřena, měla za sebou čtyři roky poněkud hektických a ne vždy šťastně promyšlených příprav i dost nejistou budoucnost. Málo se při tom ví, že v Olomouci byly tou dobou vlastně dvě zoologické zahrady. To vše a ještě mnohem více se dozvíte i v knize Zoo Olomouc rok za rokem, kterou spolu s kolegy ze zoo připravil Milan Kořínek.

Ještě před třiceti lety končila tramvaj číslo 3 na smyčce u tržnice. Pak zprovoznili třídu Kosmonautů

Vzpomínáte si na fakt, že ještě v 90. letech byla u olomoucké tržnice tramvajové smyčka a konečná stanice pro linku číslo 3? „Dnes už po ní nenajdeme ani stopu, přesto byla více než 40 let jedním z hlavních míst olomoucké tramvajové dopravy. Do provozu byla uvedena 27. prosince 1955 a stala se konečnou pro linku č. 3,“ píše na svém FB profilu Dopravní podnik města Olomouce.

Vyhánění a vysídlení: Wehrmacht zdvojnásobil prvorepublikový vojenský prostor a vyhnal civilisty

Málo známý příběh z nedalekého Vyškovska ukazuje složitosti historie 20. století a velké křivdy i brutální násilí, které se v dnes poklidném regionu odehrávaly. Jedná se o osudy dnešního Vojenského újezdu Březina. Výcvikový prostor zde zřídila československá armáda už v roce 1935, nacistický Wehrmacht jej pak zdvojnásobil a okupanti to tehdy využili k násilnému vyhnání asi 18 tisíc obyvatel, což mělo nejen vojenský, ale i etnický důvod. Na téma vyhánění obyvatel si dnes můžete prohlédnout výstavu v Prostějově.

Ve službách dynastie. Badatel Luska pátral po celém světě a nyní zve čtenáře na procházku novověkou Evropou

RECENZE KNIHY - Jedním z významných aristokratických rodů, spjatých s dějinami zemí Koruny české, byli Dietrichsteinové. Pocházeli z Korutan - na přelomu 15. a 16. století se rozdělili do dvou rodových linií a Zikmund z Dietrichsteina (1484 – 1533) vstoupil do služeb císaře Maxmiliána I. Posléze byl odměněn četnými statky a jeho potomci rod rozvětvili na rakouské a českomoravské Dietrichsteiny.

Od roku 1954 odsud rušili Hlas Ameriky. Litovelské vysílací středisko je součástí oceněného projektu

Tyto tři mimořádně vysoké stožáry bývaly symbolem technického pokroku, ale i snahy komunistického režimu rušit příjem rozhlasových stanic Svobodná Evropa či Hlas Ameriky. Dnes je bývalé litovelské radiotelegrafní vysílací středisko z roku 1954 součástí projektu Free Speech Space, za který Paměť národa získala prestižní evropské ocenění Označení „Evropské dědictví“ (European Heritage Label).

Přemyslovci formovali středověké dějiny. Jaká byla jejich panovnická dynastie?

RECENZE - Přemyslovci, rod erbu černé orlice s červenými plameny ve stříbrném poli štítu. Od poloviny 9. století do roku 1306 přemyslovští panovníci určovali dějiny středověkých Čech, Moravy, Slezska, Uher i Polska, neboť byli udatnými válečníky (knížata Břetislav I., Soběslav I., kníže a posléze král Vladislav II., král Přemysl Otakar II.), schopnými diplomaty (král Přemysl Otakar I.) a měli duchovní vnímání (sv. Václav) i smysl pro ekonomickou realitu (králové Přemysl Otakar II., Václav II.).

Ničivý požár Nové věže byl v barokní Olomouci mimořádně sledovanou dramatickou událostí

Živelné pohromy od nepaměti patří k historii města Olomouce. Ať už se jednalo o záplavy, krupobití, vichřice, kruté mrazy, neúrody, ale i ničivá hejna kobylek nebo zemětřesení. Zvláště ale oheň byl živlem nanejvýš obávaným. V Olomouci oheň, tedy požár, udeřil během dlouhých dějin mnohokrát. K významným patřil požár Nové věže, k němuž došlo v dubnu před 351 lety.



INZERCE
Self promo Urbášek
INZERCE
Radio Haná

INZERCE
Auto_Kubíček
INZERCE
Džemfest 2026
INZERCE
Chata Kouty
INZERCE
Self promo Urbášek
INZERCE
Radio Haná