Příběh veduty z roku 1593, nejstaršího vyobrazení královského hlavního města Olomouce

Autorem velmi známé veduty města Olomouce z roku 1593 byl malíř, grafik a ilustrátor Jan Willenberg, někdy uváděný také jako Johann Willenberger. Narodil se 23. června 1571 v slezské Třebnici u Vratislavi, která v tu dobu přináležela svazku České koruny. Rodina zahradníka Tomáše Willenberga se poměrně brzy přestěhovala do Přerova, kde se také počeštila.

Jak se olomoucký měšťan stal šlechticem. Dochoval se jeho nádherný armáles z roku 1588

Když restaurátor Radomír Surma obnovoval polychromii erbu na renesančním portálu domu č. 13 na Horním náměstí, vycházel z mimořádně cenného pramene. Dochovala se totiž přímo nobilitační listina, kterou roku 1588 vydal císař Rudolf II. pro olomouckého měšťana Valentina Parsche či Parschta. A právě ona odhaluje o nově povýšeném šlechtici mnohem více.

Upálený děkan Kryštof Jan Lautner se dočkal pamětní desky

MOHELNICE – Jedna z mnoha obětí čarodějnických procesů – Kryštof Alois Lautner – má v Mohelnici novou pamětní desku. A to na Kostelním náměstí poblíž místa, kde kdysi stával dům, v němž byl farář Lautner před svým upálením uvězněn.

Záhady podzemí Dómu nekončí, bádání pokračuje. Dostaneme se někdy skutečně pod podlahu?

AKTUALIZOVÁNO V ZÁŘÍ 2026 Před rokem sledovali fandové olomoucké historie postupné zveřejňování fantastických objevů z dvouletého průzkumu nepřístupných prostor pod podlahou katedrály svatého Václava. Bádání nekončí, další objevy mohou ještě přijít. Je možné, že se do podzemních krypt někdy podíváme?

Od slavné bitvy u Moháče uplynulo přesně 500 let

RECENZE KNIHY - Bitva u Moháče dne 29. srpna 1526 ovlivnila dějiny zemí Koruny české. Střetnutí vojsk uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského a tureckého sultána Sulejmana I. předznamenalo zvýšenou míru potýkání se mezi křesťanskou a muslimskou civilizací. Zajímavě se jeví rozdílnost klimatu obou srpnových měsíců – boj tehdy ovlivnilo neobvykle studené léto (v den bitvy se po dlouhé době téměř nepřetržitého deště vyjasnilo, ale rozmoklý terén byl jednou z příčin úmrtí krále Ludvíka), zatímco ve stejný den o půl tisíciletí později zažívá naše krajina několikaměsíční sucho.

Archeologové zkusí najít další skryté poklady olomouckého středověku poblíž starých hradeb

Jedno z archeologicky nejzajímavějších míst v Olomouci by mohlo brzy vydat další dosud skrytá tajemství. Předěl mezi královským městem Olomouc a starším Předhradím, kde je dnes proluka vedle Muzea umění, znovu navštíví archeologové. Důvod je prostý - jelikož se změnil projekt SEFO, musí se archeologové podívat na další místa, která upravená stavba nenávratně překryje.

Vojenská Olomouc: nejdůležitější velitelství Armády ČR sídlí v Olomouci a vojákům se tady líbí

Když se v roce 2013 s Olomoucí loučilo Velitelství společných sil Armády ČR, vypadalo to jako konec staleté tradice Olomouce coby vojenského města. Dnes je ale situace jiná, už šest let je v Žižkových kasárnách v Olomouci sídlí Velitelství Pozemních sil Armády ČR. Nyní se na sociálních sítích vojáci svěřili, jak rádi v Olomouci jsou. A bylo to moc fajn čtení!

Když ještě čas měřilo Slunce: vyprávění o dlouhé historii slunečních hodin v Olomouci

V květnu roku 2020 byly po dlouhých letech obnoveny sluneční hodiny na rohu budovy olomoucké radnice a rázem se staly nejznámějšími hodinami svého druhu ve městě. Zdaleka to ale nejsou jediné sluneční hodiny, které se v Olomouci a jejím blízkém okolí nacházejí, a právě tímto článkem je pro vás chceme zmapovat. Před naší malou exkurzí si ale nejdříve pojďme něco říct o tomto prastarém časoměřiči.

Na Tepenci, hradě Karla IV. objevili vědci více než dvoukilový olověný ingot. Zkoumají jeho původ

Laboratorní analýzy mohou odhalit původ olova, které se ve středověku dostalo na hrad Tepenec. Archeologové při letošním průzkumu objevili také olověný válcovitý projektil do palné zbraně a další nálezy dokládající pravěké i středověké využívání lokality. Hrad u Jívové nechal vybudovat Karel IV ještě jako moravský markrabě.

Cyril s Metodějem Olomouc ovlivnili víc, než tušíme. Mučedník Jan Hus na uznání musel počkat déle

DOPLNĚNO Dva červencové státní svátky za sebou jsou pro většinu obyvatel českých zemí velké zpříjemnění začátku prázdnin. Pro mnohé přitom podstata svátku dvou soluňských misionářů a jednoho reformátora církve moc důležitá není. To za první republiky byl začátek července vždy ve znamení ideologických bitev mezi těmi, kteří slavili Jana Husa, a tradicionalistickými vyznavači Cyrila a Metoděje. Husa si totiž přisvojili vlastenecky orientovaní pokrokáři, zatímco na tradici "slovanských věrozvěstů" sázeli zejména katolíci.

starší články