AKTUALIZOVÁNO V ZÁŘÍ 2026 Před rokem sledovali fandové olomoucké historie postupné zveřejňování fantastických objevů z dvouletého průzkumu nepřístupných prostor pod podlahou katedrály svatého Václava. Bádání nekončí, další objevy mohou ještě přijít. Je možné, že se do podzemních krypt někdy podíváme?
RECENZE KNIHY - Bitva u Moháče dne 29. srpna 1526 ovlivnila dějiny zemí Koruny české. Střetnutí vojsk uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského a tureckého sultána Sulejmana I. předznamenalo zvýšenou míru potýkání se mezi křesťanskou a muslimskou civilizací. Zajímavě se jeví rozdílnost klimatu obou srpnových měsíců – boj tehdy ovlivnilo neobvykle studené léto (v den bitvy se po dlouhé době téměř nepřetržitého deště vyjasnilo, ale rozmoklý terén byl jednou z příčin úmrtí krále Ludvíka), zatímco ve stejný den o půl tisíciletí později zažívá naše krajina několikaměsíční sucho.
Jedno z archeologicky nejzajímavějších míst v Olomouci by mohlo brzy vydat další dosud skrytá tajemství. Předěl mezi královským městem Olomouc a starším Předhradím, kde je dnes proluka vedle Muzea umění, znovu navštíví archeologové. Důvod je prostý - jelikož se změnil projekt SEFO, musí se archeologové podívat na další místa, která upravená stavba nenávratně překryje.
Když se v roce 2013 s Olomoucí loučilo Velitelství společných sil Armády ČR, vypadalo to jako konec staleté tradice Olomouce coby vojenského města. Dnes je ale situace jiná, už šest let je v Žižkových kasárnách v Olomouci sídlí Velitelství Pozemních sil Armády ČR. Nyní se na sociálních sítích vojáci svěřili, jak rádi v Olomouci jsou. A bylo to moc fajn čtení!
V květnu roku 2020 byly po dlouhých letech obnoveny sluneční hodiny na rohu budovy olomoucké radnice a rázem se staly nejznámějšími hodinami svého druhu ve městě. Zdaleka to ale nejsou jediné sluneční hodiny, které se v Olomouci a jejím blízkém okolí nacházejí, a právě tímto článkem je pro vás chceme zmapovat. Před naší malou exkurzí si ale nejdříve pojďme něco říct o tomto prastarém časoměřiči.
Laboratorní analýzy mohou odhalit původ olova, které se ve středověku dostalo na hrad Tepenec. Archeologové při letošním průzkumu objevili také olověný válcovitý projektil do palné zbraně a další nálezy dokládající pravěké i středověké využívání lokality. Hrad u Jívové nechal vybudovat Karel IV ještě jako moravský markrabě.
DOPLNĚNO Dva červencové státní svátky za sebou jsou pro většinu obyvatel českých zemí velké zpříjemnění začátku prázdnin. Pro mnohé přitom podstata svátku dvou soluňských misionářů a jednoho reformátora církve moc důležitá není. To za první republiky byl začátek července vždy ve znamení ideologických bitev mezi těmi, kteří slavili Jana Husa, a tradicionalistickými vyznavači Cyrila a Metoděje. Husa si totiž přisvojili vlastenecky orientovaní pokrokáři, zatímco na tradici "slovanských věrozvěstů" sázeli zejména katolíci.
DOPLNĚNO Asi v 7 hodin ráno dne 30. června 1908 došlo nad středosibiřským lesem v oblasti řeky Podkamenná Tunguska k fascinující a dosud nevysvětlené události. Očití svědkové, kočovní lovci z národa Evenků, viděli letět ohromnou žhavou hmotu. Slyšeli hřmění a velmi silný rachot. Těsně před tím, než neznámé těleso dopadlo na zem, došlo k mohutné explozi. Stalo se tak tisíce kilometrů od hustě obydlených oblastí. Proto se tehdy události nevěnovali vědci a svět o ní mnoho nevěděl. Seismickou vlnu podobnou zemětřesení ovšem tehdy zaznamenaly měřící stanice na celé zeměkouli. V celém Rusku, Evropě a severní Americe bylo po několik nocí vidět zvláštní světelné úkazy. Nebe tenkrát před 118 lety barevně zářilo i nad Olomoucí.
Okolí jedné z nejvýznamnějších olomouckých památek se v posledních letech výrazně proměnilo. Národní kulturní památka Klášterní Hradisko má po letech znovu dvě obnovené historické zahrady – Konventní a Prelátskou. Navazují na dobu, kdy byly okrasné zahrady přirozenou součástí velkých sídel a kdy se v Olomouci pěstovala krása stejně pečlivě jako řemesla, věda nebo duchovní život.
Přesně před 84 lety, dne 18. června 1942, se pražský kostel svatých Cyrila a Metoděje stal svědkem dramatického souboje sedmi statečných československých výsadkářů s více než stonásobnou přesilou členů Gestapa a jednotek SS. O heroickém, byť předem prohraném boji se mohli dozvědět obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava nejen při ilegálním poslechu britského vysílání, ale také z protektorátního tisku, ovšem se zcela překroucenými významy a hodnoceními. Právě takové čtení dostali Olomoučané v sobotu 20. června 1942 v jediném povoleném českém olomouckém listu, Moravském Večerníku.
