Historie

Svatováclavská katedrála odedávna spojovala Olomouc s Prahou

Středa, 28.9.2016

Svatý Václave, vévodo české země... Dnes, v den svátku svatého Václava, jsou tato slova leckde a leckým vyslovována a připomínána. Zní také ve svatováclavské katedrále v Olomouci, kde dnes probíhá Slavnost svatého Václava. Jak to vlastně je s tím Václavem v kontextu Čech a Olomouce jako někdejšího hlavního města Moravy?

Skvělý fotograf Jindřich Štreit v originální talkshow Davida Hrbka

Neděle, 25.9.2016

Hostem pravidelné talkshow v nové sezóně bude v pondělí renomovaný fotograf Jindřich Štreit. Pořad doprovází také výstava autorových dosud nevystavených fotografií v Muzeu moderního umění. V průběhu večera zahraje stálý host pořadu, kapela  Loco Poco. Ptát se bude jako vždy David Hrbek. Pondělní talkshow je součástí Dnů židovské kultury

Jeden z nejvýznamnějších českých fotografů Jindřich Štreit slaví v září sedmdesátiny. Při této příležitosti je v Muzeu umění Olomouc až do 30. října k vidění výstava nazvaná (Ne)známé fotografie 1978–1989. Představí více než dvě stě fotografií. Zhruba polovina z nich dosud nebyla publikovaná. Výstavu doprovází stejnojmenná kniha.

Císař tu začal své neblahé panování! TGM kritizoval habsburskou tradici Olomouce

Čtvrtek, 22.9.2016

Víc než dva a půl roku čekala Olomouc na první oficiální návštěvu prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Zvláště nedočkavě na ni čekali hlavně představitelé nové, československé moci, kteří na sklonku roku 1918 převzali vedení města od olomouckých Němců, jmenovitě od starosty Karla Brandhubera. Masaryk do města konečně dorazil 18. září 1921 a u radnice hned neopomněl připomenout spojení Olomouce a Habsburků. 

Olomoučtí čeští politici, kteří před říjnem roku 1918 neměli s řízením města žádné zkušenosti, protože je k tomu němečtí rivalové vůbec nepustili, viděli v Masarykovi velikou oporu a největší národní ikonu. Už v lednu 1919 proto starosta Karel Mareš pozval osobně prezidenta Masaryka do Olomouce. Téhož roku, 27. října 1919, pak navíc na slavnostním jednání olomoučtí zastupitelé odhlasovali, že TGM bude prvním čestným občanem města.

Zmrzlina v Opeře Sigmundu Freudovi chutnala, na číšníky ale musel křičet

Pondělí, 19.9.2016

Nejoblíbenějším místem Sigmunda Freuda při jeho pobytu v Olomouci byla "velkoměstská kavárna" na Horním náměstí. Ve městě pozdější proslulý zakladatel psychoanalýzy pobýval před 130 lety jako mladý vojenský lékař na manévrech. Dům s číslem popisným 21, kde mimochodem doposud sídlí kavárna, teď proto ozdobí pamětní deska. K jejímu odhalení dojde ve čtvrtek 22. září ve 14 hodin.

Psal se květen roku 1886 a mladého Sigmunda Freuda jeho povinnosti vojenského lékaře přivedly do středu Moravy, na vojenské manévry v Olomouci. Pobýval zde měsíc. V „hraní si na vojáky“ si Freud příliš neliboval, zato kavárnu na Horním náměstí si během svého dlouhého pobytu zvolil za azyl, protože měla dle jeho slov dobré pečivo a zmrzlinu a také čerstvé noviny.

Freudovi v Opeře chutnala zmrzlina, obsluha ho ale naštvala

Nejhorší tragédie v historii Svatého Kopečka. Duše mrtvých prý zpívaly až ve Frýdku

Sobota, 17.9.2016

Musela to být doslova apokalypsa. Na Svatý Kopeček dorazily v roce 1705 tisíce poutníků z celé Moravy. Bylo jich tolik, že část musela být ubytována v provizorních podmínkách na slámě. Když pak v noci 28. září vypukl v poutním hostinci požár, mezi sotva probuzenými poutníky vznikla panika a chaos. Oheň a dým zahubil 121 lidí.

Podle kronikářů byl původcem požáru neopatrný čeledín, který navečer na půdě manipuloval s otevřeným ohněm. Přesněji šlo o horní předsíň poblíž hlavního schodiště.

Tvarůžky na Horním náměstí navážou na gastronomickou tradici domu číslo 7

Úterý, 13.9.2016

Chtělo by se říct, že je to jedno z mála vítězství rozumu a chuťových buněk nad bankami a drogeriemi. V krásně renovovaném domě na Horním náměstí číslo 7, kam už desítky let chodí Olomoučané na svačinku do jídelny Centrum, se už zítra otevře další obchod s gastronomickým sortimentem. Nikoliv tedy peněžní ústav či třeba drogerie, kterých je v centru olomouce více než dost. 

Prodejna Olomouckých tvarůžků v Olomouci chyběla. V informačním centru v podloubí radnice je sice unikátní tvarůžkový automat a v Denisově ulici funguje nějaký čas neméně unikátní tvarůžková cukrárna, ale samotná firemní prodejna loštické společnosti A.W. prostě Olomouci chyběla. Od zítřka bude tento nedostatek v nabídce olomouckých gastronomických pokladů napraven. 

Krásné sluneční hodiny z olomoucké radnice zmizely před skoro sto lety

Čtvrtek, 8.9.2016

Znáte sluneční hodiny na olomoucké radnici? Že ne? Není divu, když ze zdi radnice před skoro sto lety zmizely. Je to určitě škoda. 

Svého času jsem pojal smělý plán zmapovat všechny olomoucké sluneční hodiny. Záhy jsem však zjistil, že už se touto bohulibou činností zabývali jiní. A to důkladně, tímto jím velice děkuji, ušetřili mi tím opravdu hodně času (odkaz zde http://theses.cz/id/b731vi/Priloha_10_Katalog_slunecnich_hodin.pdf). Nicméně jedny hodiny mi v tomto výčtu chybí, pro mne vlastně ty nejdůležitější, proto tento příspěvěk věnuji právě těmto, dnes už zaniklým slunečním hodinám - na olomoucké radniční budově. V uvedeném seznamu slunečních hodin je sice radnice zmiňována, bohužel však samotné hodiny nejsou nijak specifikovány. Proto si pojďme přiblížit, jakou podobu tyto sluneční hodiny měly a kde se vlastně na radniční budově nacházely.

Blesk, velká rána a oheň! Jak divoký požár zničil "olomouckou Prašnou bránu"

Sobota, 3.9.2016

Živelné pohromy od nepaměti nedílně patří k historii města Olomouce. Ať už se jednalo o záplavy, krupobití, vichřice, kruté mrazy, neúrody, ale i nálety hejn kobylek nebo zemětřesení. Zvláště ale oheň byl živlem nanejvýš obávaným. V Olomouci oheň, tedy požár, udeřil během dlouhých dějin mnohokrát.

Jak zabíjet upíry a revenanty? V Olomouci bývalo centrum boje s vampyrismem

Neděle, 7.8.2016

Rozsekat, probodnout kůlem, spálit, zasypat kameny. Takové a podobné instrukce využívali lovci upírů, kterých bylo na Olomoucku a celé Moravě před nedávnou dobou víc než dost. Olomouc byla svým způsobem centrem tohoto tažení, které v 18. století zaujalo celou západní Evropu. V Olomouci totiž vyšla roku 1704 kniha Magia Posthuma, v níž církevní právník Karl Ferdinand Schertz radil, jak postupovat v případech podezření na vampyrismus.

Víra v upíry a další podobné bytosti, jako jsou mory či vlkodlaci, provází Evropu od raného středověku a velmi pravděpodobně má kořeny v dobách dávno před tím, než vznikala první písemná svědectví. Zvláště víra v upíry pak patřila k základní výbavě představ o světě u slovanských kmenů a národů.

Nejprve šlo o pohanskou pověru, posléze ji vzala na milost i církev

Žalozpěvy, otcův pohřeb a umrlec. Temná noc Václava III. před smrtí v Olomouci

Čtvrtek, 4.8.2016

"Divíme se všichni, že se dosud až dodnes neví, kdo byl najisto pachatelem tak nezměrné hanebnosti. Byl však spatřen jakýsi rytíř, řečený Konrád z Botenštejna, rodem Durynk, jak vyskočil z paláce, drže v ruce zkrvavený nůž, a utíkal; a ti, kteří byli venku, ho chytili a jako vraha králova zabili, dříve než mohl promluvit nějaká slova. Zda byl on nebo jiný vinen, nevím, ví to Bůh, to však vím a je to známo celému světu, že záhuba onoho mladého krále způsobila vzrůst nesčíslných útrap."

Ota Durynský, Zbraslavská kronika, O smrti krále Václava III. 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie