Dušičky, svátek Všech svatých, církevně Památka všech věrných zesnulých, latinsky In commemoratione omnium fidelium defunctorum nebo v sekulárním provedení Památka zesnulých. Ale třeba i halloween nebo keltský Samhain. Svátek, který nás čeká tento víkend má možná ty úplně nejstarší kořeny ze všech svátečních dnů, které během roku slavíváme.
V roce 1918 se obyvatelé českých zemí stali svědky a aktéry velké historické změny. Jaké to vlastně bylo, když se definitivně hroutila habsburská rakousko-uherská monarchie a vznikalo nové Československo? Jak to probíhalo v Olomouci? A kteří olomoučtí muži promluvili výrazně do státního převratu 28. října?
Dědicové vynikajícího olomouckého výtvarníka Aljo Berana postupně zpřístupňují veřejnosti snímky z bohatého umělcova archivu. Malíř fotografoval Olomouc rád, některé snímky pak používal jako pomocný podklad pro své působivé olejomalby. Pro nás jsou ale jeho fotografie ze 60. let mnohdy svědectvím doby, protože Olomouc se za následujících 60 let docela rychle proměňovala.
Edelmannův palác v Olomouci zná skoro každý. Méně Olomoučanů už ví, že nedaleko překrásného renesančního paláce je také neméně zdařilá Edelmannova hrobka. A možná úplně nejméně lidí ví, kdo vlastně ten Edelmann byl.
Svatý Václave, vévodo české země... Dnes, v den svátku svatého Václava, jsou tato slova leckde a leckým vyslovována a připomínána. V Olomouci ovšem připomínají něco víc - význam Olomouce v počátcích českého státu a vazbu města na vládnoucí rod Přemyslovců. A mučedník svatý Václav je mimochodem nejen hlavním patronem českého národa, ale také metropolitního chrámu svatého Václava v Olomouci, města Olomouce i olomoucké arcidiecéze.
Mezi sběrateli pohlednic se před nedlouhým časem objevily desítky pohlednic z různých koutů habsburské monarchie včetně Olomouce, ale také například z německého císařství. Všechny měly společného adresáta – Otto E. Smith, lékárník, Janesville ve Wisconsinu v USA. Co bylo na lékárníkovi z okresního města v horním středozápadě Spojených států tak zajímavého, že mu psali lidé z Olomouce, Prahy, Ústí nad Labem, Duchova, ale třeba i Berlína, Štětína či Münsterbergu?
Ve druhé polovině 19. století a na začátku 20. století se tisíce lidí z českých zemí stěhovaly do Spojených států. Jak počet odchozích narůstal, začalo to dělat rakouskému státu starosti, a tak úřady konfiskovaly propagační tiskoviny a zabavovaly letáky lodních společností, které především z Hamburku a také z Brém zajišťovaly lodní spojení s New Yorkem. A právě z Brém se do země zaslíbené vydalo okolo roku 1880 i několik rodin z Olomouce a střední Moravy. Usadily se v Kansasu, kde jejich potomci žijí dodnes.
Nejen poprvé po prázdninách do školy, ale vůbec poprvé po železnici do Prahy se dalo jezdit od 1. září před 180 lety! Tehdy totiž začala pravidelná osobní doprava na Severní státní dráze, mezi Olomoucí a Prahou. První vlak, tažený lokomotivou Olmütz, ovšem do Prahy z Moravy dorazil za velké slávy už o jedenáct dní dříve.
Bude válka, nebo je to jen nedorozumění? Máme vzít zbraně a bránit se, nebo budeme tiše demonstrovat? Hlavně musíme sehnat zásoby jídla! Středa před sedmapadesáti lety byla v Olomouci neuvěřitelně dramatická. Psal se totiž 21. srpen 1968 a Olomouc, stejně jako zbytek republiky, nevěřícně zírala na tanky a obrněná vozidla okupační armády.
K neměnným jistotám na sociálních sítích patří, že pokud někdo z Olomoučanů vloží na stránku obrázek předposlední podoby olomouckého orloje, rychle sklidí pozitivní ohlasy, a hlavně komentáře v duchu Vraťte Olomouci původní orloj. Jako obvykle, nic není tak jednoduché jako komentáře na facebooku.
