Už dva týdny sledují postupně fandové olomoucké historie postupné zveřejňování fantastických objevů z dvouletého průzkumu nepřístupných prostor pod podlahou katedrály svatého Václava. Bádání nekončí, další objevy mohou ještě přijít. Je možné, že se do podzemních krypt někdy podíváme?
Jízdu králů dnes vnímáme jako romantický lidový zvyk s ne úplně jasným původem. Přesně před 206 lety se ovšem na Hané odehrála tato lidová oslava v takové hrůzné podobě, že si vyžádala následně v habsburské říši nová striktní omezení v oblasti používání zbraní mezi prostým lidem. Není divu, když tzv. Bitva čtyř králů u Přerova skončila třinácti mrtvými a desítkami i vážně zraněných.
Zmizelé olomoucké památky a jejich příběhy. Legendy a báje, které umí na dnešního člověka dýchnout kouzlem pohádek ze starých časů, ačkoliv je v nich často nemalá část pravdy, potvrzené i historiky či archeology. K těmto příběhům z olomoucké minulosti patří i kostel či kaple Svatých schodů a s ním spojená pověst o záhadných mniších, kteří sice byli z kamene, přesto se však uměli přesunovat z místa na místo.
Voják tělem i duší, statečný, nevyčerpatelné energie, zkušený jako málo kdo druhý, válečník nejen zkušené, nýbrž i šťastné ruky, bystrého rozhledu, zkrátka generál jaký má býti. Takhle popsal v listopadu roku 1924 redaktor olomouckých novin Moravský Večerník generála Josefa Šnejdárka, toho času velitele sedmé divize, dislokované v Olomouci. Populární generál, který dva roky působil v Olomouci, se proslavil zejména úspěšným velením v česko-polské válce o Těšínsko v lednu roku 1919.
V úterý 8. května 1945 se Olomoučané probouzejí do posledního dne, kdy městu vládne německá moc. Není to už ale klasická okupační samospráva, protože starosta Julius Schreitter s kolegy i s rodinou z města uprchnul už v neděli 6. května. Olomouci v těchto hodinách vládne německá armáda. Během těchto dní ve městě zemře několik stovek lidí. Čechů, Rusů, Ukrajinců i Němců....
V tomto týdnu pořádali olomoučtí kanoisté hodně zajímavou prezentační akci. Aby veřejnosti připomněli, že by moc rádi vybudovali v Olomouci vodáckou dráhu s peřejemi, připravili velký úklid Mlýnského potoka a poté historický prvosjezd jezu mezi Sokolovnou a Galerií Šantovka. Málokdo z Olomoučanů ví, jak dlouhou a celkem pohnutou historii tento jez a jeho okolí mají.
Největší drama středověku na Moravě. Příběh, při němž se tajil čtenářům a posluchačům dech. Na Moravu dorazila před 784 lety, v dubnu roku 1241 obávaná vojska krvežíznivých a nepředstavitelně krutých Mongolů a Tatarů. Zastavil je až hrdinný odpor několika tisíc českých a moravských vojáků u Olomouce. Fascinující příběh, který se ale takhle nejspíš nikdy neodehrál...
Vojtěch Rygal, rodák z Hulína, oblíbený holešovský kaplan, katecheta, skaut, cvičitel Orla a protivník komunistů zemřel při pokusu o přechod hranic přesně před 77 lety, 27. března 1948. Snažil se utéct před režimem, který mu zakázal vyučovat a perzekuoval ho. Cestou ho doprovázel válečný hrdina, rodák z Holešova, Karel Bednařík, bývalý letec RAF. Ten byl zatčen a uvězněn.
Olomoučané jistě znají pohled na severní stěnu románského paláce biskupa Jindřicha Zdíka. Při pohledu z parku pod Dómem poutají pohledy historiků i laiků zdi, evidentně pocházející z různých období. Nejstarší jsou kamenné stěny románského biskupského paláce z první poloviny 12. století. Jenže těsně vedle otevřeného románského okna, jen o kousek výš, je další trojdílné románské okno, ale zazděné. Kam vede? A kdo byl vlastně Jindřich Zdík, který se stal olomouckým biskupem přesně před 899 lety?
Beznaděj, marnost a zlost. Mizerné počasí a ještě horší nálada. Na straně druhé euforie, pocit zadostiučinění a agresivita. Pochody městem, násilí, požár, rezignace. Takový byl 14. a 15. březen před osmdesáti šesti lety v Olomouci. Začátek více než šest let trvající okupace. Naštěstí se ale nenaplnilo to, co prorokovaly oslavné transparenty na radnici a v okolních ulicích – „Olmütz 700 jahre deutsch – und nun auf ewig!“ Tedy „Olomouc 700 let německá a nyní navždy!“
