Historie

Podzemí Klášterního Hradiska: tajemné chodby a nerozluštěná tajemství

Neděle, 29.1.2017

Je to už 940 let od chvíle, kdy se olomoucký přemyslovský kníže Ota I. s manželkou Eufemií, dcerou uherského krále Ondřeje, rozhodli založit nedaleko svého olomouckého hradu klášter. V roce 1077 tedy na knížecím dvoře padlo toto důležité rozhodnutí a hned na začátku roku 1078 byl vysvěcen klášterní kostel svatého Štěpána a do provizorních dřevěných staveb kláštera uvedeni první mniši benediktini.

Připomíná dnes na Hradisku něco onu vzdálenou dobu před více než devíti staletími? Ano, především klášterní podzemí. Tajemné, rozlehlé, a plné dosud nezodpovězených otazníků.

Zdivo ze dvanáctého století a záhadné slepé chodby

Smutný osud zvonu Maria. Z historie zvonů na věži olomouckého kostela sv. Mořice

Neděle, 22.1.2017

Město Olomouc jako církevní metropole Moravy mělo vždy velké množství kostelů a klášterů a tudíž také věží, na kterých byly dle křesťanského zvyku zavěšeny zvony. Historie olomouckých zvonů je bohatá, plná slavnostních, ale bohužel i velmi tragických příběhů. A právě historie zvonů na věži kostela sv. Mořice je natolik pohnutá, že si ji, v rámci letošního 500. výročí zavěšení zvonu Maria na mořické věži, tímto článkem připomeneme.

Starověká věž a zvon Maria

Jižní věž farního kostela sv. Mořice v Olomouci je nejstarší částí celé budovy, postavená byla okolo roku 1255 ještě s původním gotickým kostelem, který nechal zbudovat německý biskup Bruno a zasvětil ho právě svatému Mořici. Je pravděpodobné, že už v těchto dobách na mořické věži zvony byly, ale nijak doložené to zatím není.

Příběh Josefa Kunerta, posledního olomouckého věžního mistra

Čtvrtek, 8.12.2016

Kdo byl poslední olomoucký věžný a co vlastně tato pro město důležitá funkce obnášela? Příběh Josefa Kunerta ukazuje další střípek z bohaté historie města Olomouce, o které nemá většina lidí snad ani tušení. 

Josef Kunert se narodil 21. listopadu 1778 v Německé Huzové (Deutschhause) v okrese Bruntál. Stejně jako on byli i jeho mladší bratři hudebníci. Jan Leopold (1784-1865) působil v Kroměříži jako věžní mistr, kapelník, pedagog a skladatel. Florian Kunert, nejmladší bratr (1789-1860) odešel též do Kroměříže a byl učitelem hudby a choralistou v kroměřížském kostele sv. Mořice. Malý Josef získal první poznatky o hudbě patrně v městské škole ve svém rodišti, kde byl v té době učitelem Franz Meixner. Jako chlapec se zde rovněž setkal s provozováním chrámové figurální hudby v kostele sv. Jiljí, které se asi i aktivně účastnil.

Smrt Jeho Veličenstva: rekviem v Dómě, volno ve školách, smutek v ulicích

Pondělí, 21.11.2016

"Dnes ráno, když žactvo shromáždilo se ve školách, bylo mu promluvami sděleno úmrtí Jeho Veličenstva, a vyučování bylo pak přerušeno." Olomoucké noviny ze středy 22. listopadu 1916 popisovaly zcela aktuální situaci z rána toho dne, kdy Olomoucí rezonovala zpráva o smrti stařičkého mocnáře Františka Josefa I. Ještě den předtím, v úterý 21. listopadu, se v novinách psalo pouze o zhoršení zdravotního stavu panovníka, jemuž se zvýšila teplota.

Je libo umělou květinu nebo umělou nohu? Olomouc před sto lety v inzerátech

Sobota, 19.11.2016

Zdraví nade vše, to je poselství inzertních příloh olomouckých novin, které vycházely před více než sto lety. Mezi reklamami na spoření či na americká kamna se vyjímají inzeráty, zdůrazňující nutnost užívat proti černému kašli tyhle pastilky, na zesílení žaludku tyto speciální prášky a proti pakostnici zase támhlety kapky či "eukalyptusové" mýdlo.

Mořický hřbitov, aneb největší nekropole uprostřed historické Olomouce

Sobota, 29.10.2016

Historie olomouckých městských hřbitovů je bohatá a mimořádně barvitá. K dějinám olomouckých hřbitovů patří jak kapitoly o jejich založení a vzestupu, tak i dost pochmurné části, týkající se pozdějšího chátrání hřbitovů, odporu, který budily v měšťanech a jejich postupné rušení. To vše v sobě zahrnují i dějiny nejvýznamnějšího městského hřbitova a kostnice u kostela svatého Mořice, o němž bude dnešní povídání. Nejprve ale krátký exkurz do dějin pohřbívání, protože bez znalosti základních faktů se na této historické výpravě neobejdeme.

Dějiny pohřbívání sahají až do pravěku

Jedna blonďatá Olomoučanka mi do vězení nosila tousty, vzpomíná izraelský pilot

Neděle, 16.10.2016

V Olomouci zůstal o několik měsíců déle kvůli jednomu dopisu. Byl to dopis, který budoucí izraelský pilot, v té době ještě s rodným jménem Hugo Meisl, napsal na podzim roku 1948 bratrovi Rudymu, který už tehdy sloužil v US Army. Za tento dopis frekventantovi tajného leteckého výcviku v Olomouci hrozily tři roky, u soudu nakonec dostal shodou okolností jen tři měsíce. 

Zítra vyzvednou oběti hrůzného masakru. Ženy a děti se konečně vrátí k mužům

Čtvrtek, 13.10.2016

Na olomouckém hřbitově byly letos nalezeny ostatky žen a dětí, které byly zavražděny šest týdnů po skončení druhé světové války na Švédských šancích u Přerova. Pozůstatky téměř dvou set lidí budou v pátek 14. října převezeny za přítomnosti faráře z Olomouce do Přerova. Uloženy budou v bedně na přerovském hřbitově, kde odpočívají mužské oběti tohoto masakru. Po dlouhých jednasedmdesáti letech se tak sejdou na jednom místě ostatky všech obětí hrůzného krveprolití, které se odehrálo v noci z 18. na 19. června roku 1945 na kopci nad Přerovem. Tragický kruh by se měl tímto uzavřít…

Ponorka v Mlýnském potoce? Ne, jen připomínka vodního opevnění Olomouce

Neděle, 9.10.2016

Jako Benátky vypadalo blízké okolí olomoucké pevnosti, když se měl přiblížit nepřítel. Okolo ostrých hrotů bastionů, ravelinů, redut a dalších součástí barokní bastionové pevnosti totiž tekla či stála voda. Doslova všude. Zavodňovací či inundační systém byl totiž důležitou součástí tohoto opevnění.

V době míru sice hradby Olomouce obtékaly vodní toky, ale to byl Mlýnský potok a další říční ramena a umělé kanály. V době nebezpečí nařídil velitel pevnosti spustit stavidla a během jednoho dne se blízké okolí hradeb změnilo v ucelenou vodní plochu. To už byla pro nepřítele dost nepříjemná komplikace pro případný pokus o zteč městských hradeb.

Dvě města jménem Olomouc: Předhradí a královské hlavní město

Pátek, 30.9.2016

Víte, že přinejmenším až do roku 1522 vlastně existovaly dvě Olomouce? Jedna měla radnici a bohaté měšťany, druhá katedrálu, hrad a církevní honoraci. A která z nich je starší? 

Kdo by pochyboval o tom, že Olomouc je mimořádně starým sídlem, respektive místem s velmi dlouhým nepřetržitým osídlením. Nikoliv ve smyslu co nejstarších nálezů, ale ve smyslu nepřetržitého kontinuálního osdílení - a to je v případě Olomouce doložitelné zhruba patnáct století, což je v tuzemsku unikát. Nejstarší nepřetržité osídlení je doloženo v Pekařské ulici, kde průzkumy Josefa Bláhy z 80. let prokázaly existenci slovanské řemeslnicko-kupecké osady už od 6. století. Jako takto staré a nepřetržitě osídlené místo má samozřejmě Olomouc celou řadu vrstev a podob, které už dnes nejsme schopni rozeznat a rozlišit a většina Olomoučanů o nich nemá ani ponětí. Jednou z nich je, že původně šlo vlastně o města dvě, což bývalo patrné na první pohled. 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie