Historie

Záhadná mohyla u Radíkova? Vzpomínka na výročí lichtenštejnského knížete

Čtvrtek, 26.5.2016

Trochu stranou hlavní trasy mezi Radíkovem a Posluchovem je neobvyklé místo se zvláštní atmosférou. Jmenuje se Zdiměř, a kromě půvabného starého stavení, prý někdejší Johnovy hájenky, tady najdeme skupinu různých druhů dubů s neobvyklým pomníkem.

Uprostřed oné doubravy působí poněkud záhadným dojmem dvojice kamenů s nepříliš čitelnými a srozumitelnými nápisy. Dvojice velkých břidlicových desek stojí na nízké kamenné mohyle. Co má tohle místo připomínat a jak souvisí s dějinami Moravy a dějinami Olomouce? 

Nápis na větším kameni, který je opravdu špatně čitelný, rozluštíme po důkladnějším prozkoumání tato "slova": 

PRINCEPS JOANNES

QUERCETUM
AD XL. ANNUM REGIM.
JUBIL. 12. NOV. 1898

Na menším kameni, který stojí v popředí, je pak tento jednodušší a čitelnější nápis:

L. JÄHR.

REG. JUBIL.

MCM.VIII

Už jste byli uvnitř největšího sousoší a olomoucké památky UNESCO?

Středa, 18.5.2016

Oblíbenou nabídku prohlídek olomouckých chrámů včetně průvodcovských služeb využívají ročně tisíce lidí. Vedle velkých chrámových staveb se ovšem návštěvníci mohou podívat i do kaple, která se skrývá uvnitř snad nejvíce ikonické olomoucké památky - Sloupu nejsvětější Trojice. Ten je jednak součástí Světového kulturního dědictví UNESCO a také to je pravděpodobně největší barokní sousoší ve střední Evropě.

Ztracené dějiny Olomouce: proč zmizel kostel Panny Marie na Předhradí?

Neděle, 8.5.2016

Takřka nekonečný by mohl být seriál o místech, objektech a věcech, které v Olomouci byly a už nejsou. O ztracených součástech dějin města. Jedno z čelných míst by mohlo v tomto seriálu náležet starobylému kostelu Panny Marie na Předhradí. 

Olomoucký pranýř: lumpy čekala hanba pod okny radních a před zraky měšťanů

Středa, 27.4.2016

Pranýř. V dnešní době si pod tímto názvem už málokdo představí něco konkrétního. Přitom ještě na začátku 19. století to byla nedílná součást většiny měst i městeček. Proto si pojďme přiblížit, co to vlastně pranýř byl, k čemu sloužil a kde po celá staletí stával ten olomoucký. 

Důležitou roli pranýře v životě středověké městské společnosti dokládá jeho umístění v centrálním prostoru. V Olomouci totiž stával na Horním náměstí, hned vedle radnice. Nejprve to bylo známo z mapových a listinných materiálů, před šestnácti lety to potvrdil také nález archeologů.

Respekt budící stavba

Italští bankéři vládli Moravě z olomouckého Dolního náměstí

Pátek, 22.4.2016

Caramazza, Brentano, Marzelli, Orelli, ale hlavně Primavesi... Italské obchodnické rodiny si od přelomu 17. a 18. století oblíbily olomoucké Dolní náměstí, konkrétně tu jeho část, které se říkalo Bohaté krámy. Je to blok domů, které cestou z Horního na Dolní náměstí míjíme po levé straně. Dnes nelze přehlédnout, že jeden z domů s kavárnou v přízemí se sem jaksi stylově nehodí. A právě zde bylo kdysi sídlo snad nejmocnější italské rodiny na Moravě. 

Podzemí pod kinem Central: studna, která možná pamatuje útulek pro malomocné

Pátek, 15.4.2016

Čtyřicetikubíkový rezervoár vody se nachází přibližně v místech pod plátnem bývalého kina Central. Tento důmyslný odvodňovací systém dostal současnou podobu při stavbě kina v roce 1926, studna ale může pocházet ze středověku, kdy zde stával útulek pro malomocné a špitál.

„Je to sofistikované odvodňovací zařízení,“ řekl na adresu systému kanálů a proláklin archeolog Národního památkového ústavu Richard Zatloukal. Podle něj je celé Michalské návrší pramenitou oblastí. „Ve většině domů v okolí jsou středověké studny, často tesané ve skále. Od devatenáctého století zpravidla neudržované,“ poznamenal Zatloukal. Je možné, že i zde byla ve středověku studna. 

Dómské věže ukrývají poklad - nejstarší románské zdi z původní katedrály

Sobota, 9.4.2016

Takovou stavbu tehdy na celé Moravě nikdo neviděl. Dóm svatého Václava, který někdy kolem roku 1104 založil olomoucký a později český kníže Svatopluk, dělal čest svému postavení - byl katedrálním kostelem olomouckých biskupů a součástí hradu olomouckých Přemyslovců. Dominantou trojlodní románské baziliky tehdy byly dvě vysoké hranolové věže, které musely být v rovinaté krajině vidět už z velké dálky. Dlouho se soudilo, že věže nechal zbourat při regotizaci v letech 1883 až 1893 Gustav Meretta. Není tomu tak - zdivo z nejstarších věží zde stojí dodnes a vidět jej můžete i vy!

Proč bydlel olomoucký kat v Záhrobí? A proč nakonec prodal dům strojníkovi?

Úterý, 5.4.2016

Kat, Záhrobí, Carty, Popravčí věž, katovna... Tohle všechno v Olomouci? Ano, ale tak trochu jinak, než si lidé pamatovali.

Víte, jak to bývá s historií a lidskou pamětí. Čím delší tok času nás od něčeho dělí, tím bývá naše povědomí o minulých dějích mlhavější a méně přesné... Občas si lidé něco pamatují jen tak napůl, smíchá se to s jinou představou, a výsledku by se historické postavy asi divily. 

Kdo v noci prochází ztichlým dělostřeleckým skladem v Korunní pevnůstce?

Pondělí, 4.4.2016

Chrám vědy, Pevnost poznání, má i svou druhou, noční stránku. Alespoň to říkají ti, kdo v něm strávili nějaký čas po setmění a třeba po zavírací době. "Někdo" či "něco" tady je, i když by nemělo. A je na tom vůbec něco divného, když budova vznikla před stopadesáti lety jako vojenský objekt, přísně uzavřený před veřejností?

Desítky historiků včetně světových kapacit jednají v Olomouci o středověké Evropě

Čtvrtek, 31.3.2016

Jaká byla středověká střední Evropa? Jak se v ní žilo lidem, co měli společného a co naopak odlišovalo třeba Olomoučany od obyvatel Prahy, Budína či Krakova? Středověká střední Evropa a fenomény, které tehdejší společnost upevňovaly nebo naopak rozbíjely. To je hlavní téma setkání, kterého se v Olomouci účastní téměř stovka historiků z patnácti zemí.

Během tří dnů budou na Univerzitě Palackého přednášet i světově uznávaní historici János M. Bak či Gábor Klaniczay působící na Středoevropské univerzitě v Budapešti nebo Miri Rubin z Londýnské univerzity.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie