Laboratorní analýzy mohou odhalit původ olova, které se ve středověku dostalo na hrad Tepenec. Archeologové při letošním průzkumu objevili také olověný válcovitý projektil do palné zbraně a další nálezy dokládající pravěké i středověké využívání lokality. Hrad u Jívové nechal vybudovat Karel IV ještě jako moravský markrabě.
DOPLNĚNO Dva červencové státní svátky za sebou jsou pro většinu obyvatel českých zemí velké zpříjemnění začátku prázdnin. Pro mnohé přitom podstata svátku dvou soluňských misionářů a jednoho reformátora církve moc důležitá není. To za první republiky byl začátek července vždy ve znamení ideologických bitev mezi těmi, kteří slavili Jana Husa, a tradicionalistickými vyznavači Cyrila a Metoděje. Husa si totiž přisvojili vlastenecky orientovaní pokrokáři, zatímco na tradici "slovanských věrozvěstů" sázeli zejména katolíci.
DOPLNĚNO Asi v 7 hodin ráno dne 30. června 1908 došlo nad středosibiřským lesem v oblasti řeky Podkamenná Tunguska k fascinující a dosud nevysvětlené události. Očití svědkové, kočovní lovci z národa Evenků, viděli letět ohromnou žhavou hmotu. Slyšeli hřmění a velmi silný rachot. Těsně před tím, než neznámé těleso dopadlo na zem, došlo k mohutné explozi. Stalo se tak tisíce kilometrů od hustě obydlených oblastí. Proto se tehdy události nevěnovali vědci a svět o ní mnoho nevěděl. Seismickou vlnu podobnou zemětřesení ovšem tehdy zaznamenaly měřící stanice na celé zeměkouli. V celém Rusku, Evropě a severní Americe bylo po několik nocí vidět zvláštní světelné úkazy. Nebe tenkrát před 118 lety barevně zářilo i nad Olomoucí.
Okolí jedné z nejvýznamnějších olomouckých památek se v posledních letech výrazně proměnilo. Národní kulturní památka Klášterní Hradisko má po letech znovu dvě obnovené historické zahrady – Konventní a Prelátskou. Navazují na dobu, kdy byly okrasné zahrady přirozenou součástí velkých sídel a kdy se v Olomouci pěstovala krása stejně pečlivě jako řemesla, věda nebo duchovní život.
Přesně před 84 lety, dne 18. června 1942, se pražský kostel svatých Cyrila a Metoděje stal svědkem dramatického souboje sedmi statečných československých výsadkářů s více než stonásobnou přesilou členů Gestapa a jednotek SS. O heroickém, byť předem prohraném boji se mohli dozvědět obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava nejen při ilegálním poslechu britského vysílání, ale také z protektorátního tisku, ovšem se zcela překroucenými významy a hodnoceními. Právě takové čtení dostali Olomoučané v sobotu 20. června 1942 v jediném povoleném českém olomouckém listu, Moravském Večerníku.
Sedmdesát let dělí dnešek od chvíle, kdy byla v Olomouci založena zoologická zahrada. Když byla 3. června v roce 1956 otevřena, měla za sebou čtyři roky poněkud hektických a ne vždy šťastně promyšlených příprav i dost nejistou budoucnost. Málo se při tom ví, že v Olomouci byly tou dobou vlastně dvě zoologické zahrady. To vše a ještě mnohem více se dozvíte i v knize Zoo Olomouc rok za rokem, kterou spolu s kolegy ze zoo připravil Milan Kořínek.
Vzpomínáte si na fakt, že ještě v 90. letech byla u olomoucké tržnice tramvajové smyčka a konečná stanice pro linku číslo 3? „Dnes už po ní nenajdeme ani stopu, přesto byla více než 40 let jedním z hlavních míst olomoucké tramvajové dopravy. Do provozu byla uvedena 27. prosince 1955 a stala se konečnou pro linku č. 3,“ píše na svém FB profilu Dopravní podnik města Olomouce.
Málo známý příběh z nedalekého Vyškovska ukazuje složitosti historie 20. století a velké křivdy i brutální násilí, které se v dnes poklidném regionu odehrávaly. Jedná se o osudy dnešního Vojenského újezdu Březina. Výcvikový prostor zde zřídila československá armáda už v roce 1935, nacistický Wehrmacht jej pak zdvojnásobil a okupanti to tehdy využili k násilnému vyhnání asi 18 tisíc obyvatel, což mělo nejen vojenský, ale i etnický důvod. Na téma vyhánění obyvatel si dnes můžete prohlédnout výstavu v Prostějově.
RECENZE KNIHY - Jedním z významných aristokratických rodů, spjatých s dějinami zemí Koruny české, byli Dietrichsteinové. Pocházeli z Korutan - na přelomu 15. a 16. století se rozdělili do dvou rodových linií a Zikmund z Dietrichsteina (1484 – 1533) vstoupil do služeb císaře Maxmiliána I. Posléze byl odměněn četnými statky a jeho potomci rod rozvětvili na rakouské a českomoravské Dietrichsteiny.
Tyto tři mimořádně vysoké stožáry bývaly symbolem technického pokroku, ale i snahy komunistického režimu rušit příjem rozhlasových stanic Svobodná Evropa či Hlas Ameriky. Dnes je bývalé litovelské radiotelegrafní vysílací středisko z roku 1954 součástí projektu Free Speech Space, za který Paměť národa získala prestižní evropské ocenění Označení „Evropské dědictví“ (European Heritage Label).
