Když ještě čas měřilo Slunce: vyprávění o dlouhé historii slunečních hodin v Olomouci

V květnu roku 2020 byly po dlouhých letech obnoveny sluneční hodiny na rohu budovy olomoucké radnice a rázem se staly nejznámějšími hodinami svého druhu ve městě. Zdaleka to ale nejsou jediné sluneční hodiny, které se v Olomouci a jejím blízkém okolí nacházejí, a právě tímto článkem je pro vás chceme zmapovat. Před naší malou exkurzí si ale nejdříve pojďme něco říct o tomto prastarém časoměřiči.

INZERCE

Na Tepenci, hradě Karla IV. objevili vědci více než dvoukilový olověný ingot. Zkoumají jeho původ

Laboratorní analýzy mohou odhalit původ olova, které se ve středověku dostalo na hrad Tepenec. Archeologové při letošním průzkumu objevili také olověný válcovitý projektil do palné zbraně a další nálezy dokládající pravěké i středověké využívání lokality. Hrad u Jívové nechal vybudovat Karel IV ještě jako moravský markrabě.

Cyril s Metodějem Olomouc ovlivnili víc, než tušíme. Mučedník Jan Hus na uznání musel počkat déle

DOPLNĚNO Dva červencové státní svátky za sebou jsou pro většinu obyvatel českých zemí velké zpříjemnění začátku prázdnin. Pro mnohé přitom podstata svátku dvou soluňských misionářů a jednoho reformátora církve moc důležitá není. To za první republiky byl začátek července vždy ve znamení ideologických bitev mezi těmi, kteří slavili Jana Husa, a tradicionalistickými vyznavači Cyrila a Metoděje. Husa si totiž přisvojili vlastenecky orientovaní pokrokáři, zatímco na tradici "slovanských věrozvěstů" sázeli zejména katolíci.

Nebeské představení: po explozi u Tungusky zářila obloha i nad tisíce kilometrů vzdálenou Olomoucí

DOPLNĚNO Asi v 7 hodin ráno dne 30. června 1908 došlo nad středosibiřským lesem v oblasti řeky Podkamenná Tunguska k fascinující a dosud nevysvětlené události. Očití svědkové, kočovní lovci z národa Evenků, viděli letět ohromnou žhavou hmotu. Slyšeli hřmění a velmi silný rachot. Těsně před tím, než neznámé těleso dopadlo na zem, došlo k mohutné explozi. Stalo se tak tisíce kilometrů od hustě obydlených oblastí. Proto se tehdy události nevěnovali vědci a svět o ní mnoho nevěděl. Seismickou vlnu podobnou zemětřesení ovšem tehdy zaznamenaly měřící stanice na celé zeměkouli. V celém Rusku, Evropě a severní Americe bylo po několik nocí vidět zvláštní světelné úkazy. Nebe tenkrát před 118 lety barevně zářilo i nad Olomoucí.

Zahrady zkrášlují Klášterní Hradisko. Olomouc znovu objevuje barokní krásu za zdmi nemocnice

Okolí jedné z nejvýznamnějších olomouckých památek se v posledních letech výrazně proměnilo. Národní kulturní památka Klášterní Hradisko má po letech znovu dvě obnovené historické zahrady – Konventní a Prelátskou. Navazují na dobu, kdy byly okrasné zahrady přirozenou součástí velkých sídel a kdy se v Olomouci pěstovala krása stejně pečlivě jako řemesla, věda nebo duchovní život.

Vrahové zastřeleni! psaly noviny den po boji Kubiše, Gabčíka a dalších hrdinných parašutistů

Přesně před 84 lety, dne 18. června 1942, se pražský kostel svatých Cyrila a Metoděje stal svědkem dramatického souboje sedmi statečných československých výsadkářů s více než stonásobnou přesilou členů Gestapa a jednotek SS. O heroickém, byť předem prohraném boji se mohli dozvědět obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava nejen při ilegálním poslechu britského vysílání, ale také z protektorátního tisku, ovšem se zcela překroucenými významy a hodnoceními. Právě takové čtení dostali Olomoučané v sobotu 20. června 1942 v jediném povoleném českém olomouckém listu, Moravském Večerníku.

Zoo Olomouc slaví 70 let! Na počátku jí hrozil zánik, protože byla z města moc daleko a "zvířata smrděla"

Sedmdesát let dělí dnešek od chvíle, kdy byla v Olomouci založena zoologická zahrada. Když byla 3. června v roce 1956 otevřena, měla za sebou čtyři roky poněkud hektických a ne vždy šťastně promyšlených příprav i dost nejistou budoucnost. Málo se při tom ví, že v Olomouci byly tou dobou vlastně dvě zoologické zahrady. To vše a ještě mnohem více se dozvíte i v knize Zoo Olomouc rok za rokem, kterou spolu s kolegy ze zoo připravil Milan Kořínek.

Ještě před třiceti lety končila tramvaj číslo 3 na smyčce u tržnice. Pak zprovoznili třídu Kosmonautů

Vzpomínáte si na fakt, že ještě v 90. letech byla u olomoucké tržnice tramvajové smyčka a konečná stanice pro linku číslo 3? „Dnes už po ní nenajdeme ani stopu, přesto byla více než 40 let jedním z hlavních míst olomoucké tramvajové dopravy. Do provozu byla uvedena 27. prosince 1955 a stala se konečnou pro linku č. 3,“ píše na svém FB profilu Dopravní podnik města Olomouce.

Vyhánění a vysídlení: Wehrmacht zdvojnásobil prvorepublikový vojenský prostor a vyhnal civilisty

Málo známý příběh z nedalekého Vyškovska ukazuje složitosti historie 20. století a velké křivdy i brutální násilí, které se v dnes poklidném regionu odehrávaly. Jedná se o osudy dnešního Vojenského újezdu Březina. Výcvikový prostor zde zřídila československá armáda už v roce 1935, nacistický Wehrmacht jej pak zdvojnásobil a okupanti to tehdy využili k násilnému vyhnání asi 18 tisíc obyvatel, což mělo nejen vojenský, ale i etnický důvod. Na téma vyhánění obyvatel si dnes můžete prohlédnout výstavu v Prostějově.

Ve službách dynastie. Badatel Luska pátral po celém světě a nyní zve čtenáře na procházku novověkou Evropou

RECENZE KNIHY - Jedním z významných aristokratických rodů, spjatých s dějinami zemí Koruny české, byli Dietrichsteinové. Pocházeli z Korutan - na přelomu 15. a 16. století se rozdělili do dvou rodových linií a Zikmund z Dietrichsteina (1484 – 1533) vstoupil do služeb císaře Maxmiliána I. Posléze byl odměněn četnými statky a jeho potomci rod rozvětvili na rakouské a českomoravské Dietrichsteiny.

starší články

INZERCE

INZERCE

INZERCE

INZERCE

INZERCE