Historie

Olomouc zpevňuje staré městské opevnění. Zadržela by teď dobyvatele?

Středa, 30.3.2016

Část městského opevnění teď prochází rekonstrukcí. Za téměř dva a půl milionu korun město Olomouc opraví a staticky zajistí  hradební zeď v Pekární ulici. Obnoven bude i zazděný původní vchod do útrob barokního opevnění. 

Nezbytnou opravu si vyžádal špatný stav této části barokních hradeb, zapsané nemovité kulturní památky. Renovace se dočká jak část městského opevnění, tak i podzemní kasematní prostory, které se nacházejí za hradební zdí. Součástí prací, které stavební firma aktuálně zahajuje, bude i demolice objektu bývalé prodejny vstupenek před areálem letního kina, odstranění terénního násypu a také  kácení vzrostlých stromů, které narušují někdejší městskou hradbu. „Oprava hradební zdi včetně všech souvisejících prací je realizována v souladu se zájmy památkové péče. Stavební práce jsou plánovány tak, aby negativně neovlivnily památkovou hodnotu někdejšího barokního opevnění města,“  uvedl investiční náměstek primátora Filip Žáček.

Před sto lety: úplně jiná Olomouc. Vojáci, Němci a tramvaje na náměstí

Úterý, 22.3.2016

Roh Ostružnické a Pekařské ulice někdy na začátku 20. století. Velká prodejna drogerie, spousta lidí, nezvyklý směr tramvajových kolejí. Půvabná historická fotografie ukazuje spoustu rozdílů, k nimž za více než sto let v Olomouci došlo. A ne všechny jsou pro Olomouc zrovna lichotivé. 

Secesní pavilony, gondoly, horská dráha. Glanc olomouckých výstav

Pátek, 18.3.2016

Druhá polovina 19. století přinesla Evropě spoustu atraktivních novinek a vylepšení. Přibývalo vynálezů, průmysl rostl ohromným tempem a tak není divu, že tento hospodářský rozvoj dostal brzy i svou luxusní výkladní skříň - světové průmyslové a obchodní výstavy. Začalo se s tím v nejdynamičtějším velkoměstě tehdejšího světa - v Londýně. Nový trend samozřejmě dorazil po čase i do Olomouce.

Chlubili se průmyslníci, vynálezci i politici

Jak studenti z Olomouce utíkali do jižní Afriky bojovat proti britskému impériu

Sobota, 12.3.2016

Tajný útěk z domova do cizí armády? Ale ano, známe to. Mladí muži (a dnes i dívky) sbalí úspory, nejnutnější oblečení a vyrazí. Za první republiky i po únoru 1948 třeba do Cizinecké legie, teď nedej bože mezi islámské teroristy, a na samém začátku 20. století třeba až do jižní Afriky. I pro mladé Olomoučany totiž tenkrát bylo dění na samém cípu černého kontinentu mimořádně atraktivní a zajímavé. Tou dobou tam zuřila už druhá anglo-búrská válka. Právě do ní se v únoru 1902 vydali dva olomoučtí studenti.

 Podle zpráv v novinách byli oba mládenci německé národnosti, ale množná tato domněnka vznikla spíš tím, že studovali německé školy. Jmenovali se totiž Pánek a Chocholoušek. Pánek studoval německé gymnázium, Chocholoušek německou reálku. Na samotném začátku dvacátého století byly české i německé noviny u nás plné překvapivě podrobných reportáží z bojišť na jihu Afriky. A čtenáři i novináři viditelně fandili slabšímu, tedy svobodným Búrům.

Jak rakouský hrabě v Olomouci ušlechtile bojoval za práva českých školaček

Sobota, 5.3.2016

Tu budovu zná každý Olomoučan. Nejen vzhledem, ale i jménem. Důstojná stavba, připomínající slohem i rozlehlostí anglickou novogotiku, známou třeba z budov různých univerzitních kolejí, od roku 1948, tedy už desítky let, poskytuje zázemí budoucím zdravotním sestřičkám. Pöttingeum, jak se tento objekt jmenuje, ovšem stojí a školským účelům slouží mnohem déle, už od roku 1895.

Zazděná žena, přízračný mnich, kroky v prázdném domě. Tajemné Blažejské náměstí

Úterý, 1.3.2016

Blažejské náměstí a kapucínský klášter v jeho těsném sousedství, to je místo, které nejspíš u řady lidí evokuje neobvyklé pocity. V někom možná vyvolává staré a už dávno schované vzpomínky. Dost možná, že tohle místo s velmi dávnou historií natolik rezonuje nesčetnými vrstvami událostí, lidských osudů, fantazií, víry i utrpení, že v sobě skrývá více emotivních vrstev a otisků než jiná místa v Olomouci. Tak či onak, náš článek o historii jednoho ze ztracených olomouckých kostelů vyvolal mezi čtenáři vlnu vzpomínek, přičemž se někteří z nich s námi o ně ochotně podělili. Nás zajímá, zda jde o náhodné momenty, nebo se mezi našimi čtenáři podobných zážitků a vzpomínek ukrývá více.

Proč mluví duchové na Blažejském náměstí starou švédštinou?

Neděle, 28.2.2016

AKTUALIZOVÁNO

Další příběh z volného cyklu o tom, co všechno se v Olomouci ztratilo, nás zavede na Blažejské náměstí. Zde se ztratil kostel. Starodávná svatyně. Záhadná stavba, o jejíž historii se toho dodnes moc neví. Možná by víc prozradil archeologický průzkum, ten ale není na pořadu dne. A dozvíme se i to, proč zdejší duchové či strašidla, pokud zde tedy nějaká jsou, mluví nejspíš švédštinou. 

Všední Olomouc v 70. letech. Oprýskané starobylé město i budovatelská hesla

Úterý, 23.2.2016

Na začátku 70. let přišel pan Vladimír z tehdejšího Gottwaldova, tedy Zlína, do Olomouce studovat. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého měla v té době ubytování pro studenty v komplexu budov na Hradě, tedy v prostorách bývalého arcibiskupského semináře, který dnes opět slouží svému původnímu účelu a žije zde kněžský dorost. Příchod z baťovsky industriálního Zlína do historické Olomouce byl pro mladého muže proto o to větším překvapením. "Olomouc na mě působila kouzelně. To město bylo na jednu stranu dost zanedbané, fasády byly šedé a oprýskané, ale přesto mělo v sobě nenapodobitelný půvbab hodně dávné historie. Bydleli jsme v historické budově nad středověkými hradbami nad Michalským výpadem se skvělým výhledem na střechy a věže města, i to samo o sobě bylo úžasné. Vzpomínám na tu dobu rád," uvedl pan Vladimír, který se rozhodl podělit se čtenáři REJe o své černobílé fotografie z počátku 70. let.  

Továrna na čokoládu: sladká olomoucká historie začala v kapucínském kostele

Čtvrtek, 18.2.2016

Psal se červen 1899. Olomoučtí maloobchodníci, kteří se o půl roku dříve spojili do jednoho podniku, oznamují veřejnosti, že zakládají První společnou moravskou továrnu na cukrovinky a čokoládu v Olomouci, společenstvo s obmezeným ručením. Spojení obchodníci nabízejí investorům koupě akcií začínajícího podniku. Kdo vyslyšel nabídku a tehdy akcie nakoupil, rozhodně nelitoval; ze skromného potravinářského závodu se poměrně brzy vyvine největší čokoládovna v našich zemích – Zora Olomouc.  

Želví kašna v Olomouci ožívá ve filmu. A víte, které z fontán se tak vlastně říkalo?

Úterý, 16.2.2016

Která ze slavných olomouckých kašen je "želví"? Věděli jste, že je to ta nejstarší, Neptunova, kterou v roce 1683 dokončil a městským radním předal gdaňský sochař Michael Mandík? A právě Neptunova neboli Želví kašna se teď dočkala vlastního krátkého filmu. Rozpráví v ní olomoucký kameník a tvůrce její nádrže, Václav Schüller se svým tovaryšem.     

PamátkyDnes.cz a produkční společnost cine4net, s.r.o. uvedli novou epizodu internetového dokumentárního projektu věnovaného popularizaci kulturních památek a vzdělávání. Epizoda je věnována barokní Neptunově kašně na Dolním náměstí. Historií kašny diváky provede kamenický mistr Václav Schüller a bezejmený tovaryš. Do postav se vtělili olomoučtí herci Petr Kubes a Roman Vencl. V krátkém dokumentárním filmu se diváci dozví mimo jiné také to, proč se v minulosti kašně říkalo „Želví kašna“.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie