Historie

Olomouc má svou kroniku roku 1968. Jako první v republice!

Čtvrtek, 20.8.2015

Jen málokteré historické období mělo pro českou společnost tak dalekosáhlý a přelomový význam jako rok 1968. Znamenal na jedné straně obrodu občanské společnosti i oživení kulturního dění a na straně druhé pak okupací 21. srpna způsobil ohromný šok, zklamání a frustraci občanů. Olomoučané si mohou letošní 47. výročí srpnové okupace připomenout poprvé s dokonalou kronikpou oněch měsíců a dní. Právě totiž vychází kniha, která mapuje dění v tomto období v našem městě.

Hrobka olomouckých Přemyslovců a klášter z úsvitu moravských dějin

Pondělí, 10.8.2015

Od 11. století stojí na mírném návrší nad řekou Moravou jedna z nejpamátnějších a nejvýznamnějších moravských církevních staveb. Zajímavé je, že leží na levém břehu Moravy, zatímco celá historická Olomouc včetně hradního návrší a všech významných chrámů a dalších klášterů vznikla na opačném, tedy pravém břehu. Klášter Hradisko byl od samého počátku, tedy od roku 1078, něčím výjimečný. 

Tajemství olomouckého orloje. Přispěli k jeho vzniku krvelační husité?

Neděle, 2.8.2015

Těžko říct, jaké motivy vedly brněnské památkáře v září roku 1946 k doporučení zcela zásadně změnit podobu olomouckého orloje (tak, aby vzniklo „dílo zcela nové, umělecky samostatné a v duchu současné doby“). Cit pro historickou kontinuitu a ducha místa to ale rozhodně nebyl. Jeden ze dvou slavných tuzemských orlojů tedy byl o rok později předán k proměně Karlu Svolinskému a 9. května roku 1955 mohly shromážděné davy spatřit výsledek práce národního umělce – socialistický orloj s chemikem, dělníkem a kokrhajícím kohoutem.

Nový režim si tehdy přišel na své a dělnická třída měla být spokojená, že má svůj, lidově-demokratický orloj. Co ale předcházelo tomuto poslednímu, ne moc šťastnému a nepovedenému kroku? Od kdy vlastně orloj zdobí severní stěnu olomoucké radnice?  

Občanskou besedu na Dolním náměstí znal také František Palacký

Neděle, 26.7.2015

Dnes ten dům na rohu Dolního náměstí a Kateřinské ulice vnímají Olomoučané prostě jako sídlo banky. Rozlehlý objekt v secesním slohu ničím nepřipomíná, že to kdysi bývalo centrum kulturního života olomouckých Čechů. 

Vzácné barokní miniatury ukazují i Olomouc v 17. století

Sobota, 18.7.2015

Drobné rozměrem, ale historicky velice cenné jsou dva cykly barokních olejomaleb na plechu z oltářů kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci, které nyní vystavuje Arcidiecézní muzeum Olomouc. Některé z miniatur ukazují i dobovou podobu centra Olomouce či poutního místa Stará Voda. Osud celkem 16 miniatur o rozměru zhruba A4 je přitom podle historičky umění Simony Jemelkové smutný. „Některé se ztratily a některé z dochovaných nejsou v dobrém stavu,“ vysvětlila.

Merkurova kašna pamatuje středověkou městskou školu, ASO i Prior

Pátek, 17.7.2015

Na nejviditelnějším místě této části centra Olomouce stojí barokní Merkurova kašna. Merkur, antický bůh obchodu, tady dohlíží od roku 1727 na život ulic Česká, Široká, Kostelní a Dolní Pekařská. Celé čtvrti dominuje velký gotický chrám svatého Mořice, hlavní městský farní kostel. Podívejme se ale na to, jak se měnila část, kterou dnes známe jako Galerii Moritz. 

Když v roce 2012 procházela betonová krabice Prioru proměnou v skleněnou galerii Moritz, znovu ožily hlasy, že by měl obchodní dům zcela zmizet a před kostelem svatého Mořice vzniknout standardní menší náměstí. To je myšlenka hezká, a vizuálně by to nejspíš bylo obohacením, z hlediska historického vývoje města je to ale hloupost.  V těchto místech stávaly budovy odnepaměti, dokonce zde byly jedny z nejstarších kamenných objektů v Olomouci.

Cyril, Metoděj a Mistr Jan Hus. Koho si vlastně v červenci připomíná Olomouc?

Pondělí, 6.7.2015

Dva státní svátky za sebou, to je pro většinu obyvatel českých zemí velké zpříjemnění začátku července. Nejspíš se ale přitom nedá tvrdit, že bychom svátky dvou soluňských misionářů a jednoho mučedníka a reformátora církve nějak hluboce a niterně velkolepě prožívali. Od smrti Jana Husa uběhlo rovných šest století, od příchodu Cyrila a Metoděje dokonce skoro dvojnásobek.

Je to tak dávno a týká se to natolik dnešku nesrozumitelných věcí, že pro většinu lidí je těžké mít k těmto svátkům nějaký osobní vztah. Zkusme si tedy v této souvislosti připomenout, jaký vztah má k oběma svátkům historie Olomouce. Mimochodem, jeden z těchto svátků dovoluje romanticky se zasnít a spekulovat o nejdávnějších dějinách Olomouce.

Horní náměstí, 1864. Malý výlet do historie

Pondělí, 29.6.2015

Facebookem začal v posledních týdnech kolovat velmi hezký a mimořádně zajímavý obrázek – fotografie jihovýchodního cípu Horního náměstí z produkce olomoucké filiálky vídeňského fotoateliéru A. Pichler & comp. z roku 1864. Na pozadí tohoto obrázku můžeme podniknout zajímavou cestu do historie.

Nejvyšší olomoucké návrší: pohanská svatyně a panský „parlament“

Sobota, 20.6.2015

Dávno předtím, že se z jednotlivých pravěkých a raně středověkých osad stalo ve 13. století město, čněl v rovinaté krajině z dálky viditelný vrch nad řekou. Archeologové a historici mu říkají Olomoucký kopec. Jeho nejvyšší část (233 m n.m.) se jmenuje Michalské návrší. Jak jméno napovídá, je to kopec, na němž stojí od 13. století kostel svatého Michala. A právě tomuto kopci náleží v dějinách Olomouce zvláštní místo.

Kam se poděly barokní sloupy, které lemovaly císařskou cestu do Olomouce

Úterý, 9.6.2015

Ještě před sto čtyřiceti lety vypadalo město Olomouc úplně jinak než dnes. Historické jádro bylo až na drobnosti stejné jako dnes. Za hradbami však byla jen volná krajina a až daleko od nich vyrůstala první vesnická stavení. Dnes není po krajině ani památky, všude stojí zástavba, ponejvíce obytná. Svědkem velkých změn jsou i barokní sloupy s cyklem soch bolestného růžence, které dnes stojí u stěny chrámu svatého Michala. 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie