Kultura

Velkou ránu kvůli epidemii koronaviru utrpěla letos kultura v Olomouckém kraji. Aby se z ní co nejrychleji vzpamatovala, dočká se výrazné podpory ze strany hejtmanství. Do oprav památek a podpory kulturních akcí půjdou desítky miliónů korun.

„Kraj podpoří profesionální kulturní soubory částkou dvanáct a půl miliónu korun. Ještě o půl miliónu vyšší bude krajský příspěvek na rekonstrukci památek, které chátrají a potřebují opravu,“ uvedl Jan Žůrek, radní Olomouckého kraje pro oblast kultury a památkové péče.

Zkrátka nepřijdou ani organizátoři kulturních akcí. Většina z nich byla letos kvůli covid-19 zrušena. Kraj však nastavil vstřícné podmínky a poskytl žadatelům, kteří svoje projekty nemohli realizovat, možnost prodloužení termínu čerpání dotace anebo úhradu nákladů u akcí, které neproběhly. V roce 2021 budou opět vyhlášeny také dotace na podporu kultury.

Moravská filharmonie Olomouc vkročí do nového roku zvesela – a dobrou náladu slibuje přenést i na své posluchače. V Novoročním online koncertu nabídne známé taneční melodie z různých koutů světa. Naladit se optimisticky na rok 2021 mohou diváci hned 1. ledna od 16 hodin, a to prostřednictvím streamu na webu mfo.cz a facebooku Moravské filharmonie. Koncert uvede primátor města Olomouce Miroslav Žbánek. Záznam pak bude k dispozici i na YouTube kanálu filharmonie.

Ztracené a znovunalezené adresy. O některých ztracených olomouckých adresách jsme psali v Olomouckém Reji na Štědrý den. Před Vánoci ovšem vyšla kniha, která je ztracených a znovunalezených adres plná, a to od první až do poslední, tedy 185. strany. Je to kniha doyena olomoucké historiografie Milana Ticháka. Kniha, která vyšla dva měsíce po nečekaném a náhlém úmrtí muže, který o olomoucké historii věděl víc než celá univerzita dohromady.

Originální dárek pod stromeček připravili pro letošní Vánoce pořadatelé festivalu Koule, členové populární kapely O5 a Radeček a muzikanti z dechového sdružení KMČ. Společně vystoupali na horu Praděd a zahráli tradiční českou koledu. 

Hudebníci ze Šumperka a Zábřeha pořídili z vystoupení záznam včetně dronových záběrů a jako vánoční dárek video umístili na YouTube. 

PODÍVEJTE SE NA VIDEO ZDE. 

„Vyrazili jsme na nejvyšší místo Moravy a tam jsme společně s kamarády muzikanty zazpívali Tichnou noc. Udělali jsme to jen tak, abychom udělali radost sobě i všem ostatním,“ uvedl za pořadatele Daniel Kašpar. „Pro přítomné turisty to bylo příjemné překvapení. S klukama z O5 a Radeček se fotili a házeli nám do futrálu drobné, ať prý máme na grog,“ dodává s úsměvem Kašpar. 

Tizian, van Dyck, Veronese, von Aachen a další slavná jména z proslulé kroměřížské obrazárny jsou nyní k vidění v olomouckém Arcidiecézním muzeu. Návštěvníkům představuje výstava nejen obrazové skvosty, ale také jim přiblíží sběratelství 17. století se všemi svými specifiky. Výstava nazvaná 1673 | Kabinet pro biskupa volně navazuje na loňskou výstavu o životě a díle biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna.

"Letopočet v názvu – 1673 – je pro arcibiskupskou sbírku klíčovým. V tomto roce totiž biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna koupil od obchodníků z Kolína nad Rýnem Franze a Bernharda Imstenraedtových obrazový kabinet, který neměl na uměleckém trhu tehdejší střední Evropy obdoby," říká autor výstavy Miroslav Kindl.

Největší ručně tkanou tapiserii na světě se podařilo obnovit v Olomouci. Stalo se tak v rámci oslav výročí 100 let českého divadla v Olomouci a jedná se o historickou oponu Moravského divadla. Výtvarnice Oluše Vítková vytvořila slavnostní oponu s monumentálním obrazem Olomouce, v němž se hlavní památné stavby spojují s novou výstavbou do znaku šachované orlice.

Výroba tehdy trvala čtyři roky. V oponě o celkové ploše 80 metrů čtverečních je zatkáno 35 tisíc metrů kobercové vlněné příze. Poprvé byla tato opona představena 11. června 1976 na premiéře operní inscenace Aida. „Skoro dvacet let se tato opona nepoužívala, přitom se jedná o unikát, který si zaslouží vrátit na divadelní jeviště. Chceme, aby opona byla k vidění při slavnostních příležitostech,“ řekl ředitel Moravského divadla David Gerneš.

Co by to bylo za Vánoce bez „Rybovky“! Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby patří ke stálicím prosincového repertoáru Moravského divadla Olomouc. Letos čekají tuto krásnou církevní skladbu dvě premiéry. Vůbec poprvé totiž uvedeme Českou mši vánoční nikoliv v tradičním koncertním provedení, ale jako inscenaci dle scénáře a v režii Dagmar Hlubkové. Poprvé také toto slavné dílo neuvedeme naživo před publikem, ale on-line. Záznam mše bude zveřejněný ve středu 23. prosince v 16 hodin na YouTube kanálu a webu Moravského divadla.

Podrobný pohled a zhodnocení zásadního přínosu olomouckého fotografa Miloslava Stibora v oblasti fotografického školství přináší nová publikace fotoskupina, kterou vydává Muzeum umění Olomouc. V olomoucké Základní umělecké škole nesoucí Stiborovo jméno ji pokřtí v pátek 11. 12. v 17 hodin jeho žáci, kolegové, přátelé i manželka Eva.

I když si odborníci mysleli, že dávno zanikly, byly pořád tam. Krásné fresky zkušeného italského barokního malíře Innocenza Montiho v kupolích chrámu svatého Michala. Tato díla nezanikla při požáru v roce 1709 ani při pozdějších úpravách, jak se dlouho mezi historiky umění soudilo. Nyní může tato krásná výtvarná díla vidět každý návštěvník jednoho z nejvíce ikonických olomouckých kostelů. O překvapivém objevu informují prosincové Olomoucké listy.  

Tři roky trvalo, než restaurátoři dokončili práci a z interiéru kostela na michalském návrší zmizelo lešení. Stálo to rozhodně za to. Pohled vzhůru nyní připomíná mnohem věrněji dojem, jaký měli návštěvníci kostela ze závěrečné čtvrtiny 17. století (1676 – 1699). Hlavním skvostem jsou restaurované fresky italského výtvarníka Montiho.

I když si odborníci mysleli, že dávno zanikly, byly pořád tam. Krásné fresky zkušeného italského barokního malíře Innocenza Montiho v kupolích chrámu svatého Michala. Tato díla nezanikla při požáru v roce 1709 ani při pozdějších úpravách, jak se dlouho mezi kunsthistoriky soudilo. Nyní může tato krásná výtvarná díla vidět každý návštěvník jednoho z nejvíce ikonických olomouckých kostelů. O překvapivém objevu informují prosincové Olomoucké listy.  

Tři roky trvalo, než restaurátoři dokončili práci a z interiéru kostela na michalském návrší zmizelo lešení. Stálo to rozhodně za to. Pohled vzhůru nyní připomíná mnohem věrněji dojem, jaký měli návštěvníci kostela ze závěrečné čtvrtiny 17. století (1676 – 1699). Hlavním skvostem jsou restaurované fresky italského výtvarníka Montiho.