Historie

Hrobka olomouckých Přemyslovců a klášter z úsvitu moravských dějin

Pondělí, 10.8.2015

DOPLNĚNO Od 11. století stojí na mírném návrší nad řekou Moravou jedna z nejpamátnějších a nejvýznamnějších moravských církevních staveb. Zajímavé je, že leží na levém břehu Moravy, zatímco celá historická Olomouc včetně hradního návrší a všech významných chrámů a dalších klášterů vznikla na opačném, tedy pravém břehu. Klášter Hradisko byl od samého počátku, tedy od roku 1078, něčím výjimečný. 

Zmínili jsme hradní areál, známý dnes jako Václavské či Dómské návrší. Není od věci si připomenout, že arerál Hradiska a areál někdejšího přemyslovského hradu pojí několikeré pouto a analogie. Je patrné, že na místě, kde koncem roku 1077 začali benediktinští mniši budovat klášter, stály nějaké významnější stavby už předtím. Podle některých zdrojů dokonce v místě kláštera stával dříve kostelík, snad už od dob Velké Moravy.

Když největší hvězdy opery a operety zpívaly a zamilovávaly se v olomouckém divadle

Sobota, 23.1.2021

Eduard Haken, Beno Blachut, Josef Bek a Karel Nedbal. Co mají tato jména společného? Několik sezón společně zářila v Českém divadle v Olomouci. Musel to být úžasný zážitek, když basové party v opeře představoval jedinečný Eduard Haken, tenor měl na starosti Beno Blachut a dirigoval šéf opery Karel Nedbal. A druhý den v operetním představení zpíval oblíbený Josef Bek. A co je ještě kurióznější, tak všechno tohle se odehrávalo v letech protektorátu.

Vědec, kterému svět vděčí za zápalky, se narodil v lékárně v Olomouci

Neděle, 17.1.2021

Novodobá Olomouc má jednu zvláštní a ne moc dobrou vlastnost. Často zapomíná na své rodáky, kteří to ve světě dotáhli daleko. Roli hraje asi národnostní předěl, kdy do roku 1918 bylo město vedené německou radnicí a po vzniku republiky nová česká reprezentace neměla chuť vzpomínat na německy hovořící rodáky. Každopádně to je škoda. Vždyť třeba takový světově známý zakladatel moderní genetiky Gregor Johann Mendel studoval čtyři roky v Olomouci, zde byl výrazně ovlivněn svým profesorem Johannem Karlem Nestlerem, odborníkem na šlechtitelství, a jen kvůli tíživé chudobě odešel do augustiniánského kláštera v Brně, kde bylo postaráno o jeho hmotné potřeby a Mendel se mohl v klidu věnovat křížení hrášku a analýze principů dědičnosti… Dnes se holt k Mendelovi hlásí brno. Ale zpět k našemu dnešnímu příběhu. V Olomouci se narodil muž, bez nějž by svět nepoznal bezpečné zápalky.

Největší palác a první kavárna v Olomouci. Unikátní dům čtyřikrát málem zbourali!

Sobota, 16.1.2021

Tento palác patří k Hornímu náměstí skoro stejně neodmyslitelně jako radnice a Sloup Nejsvětější Trojice. Spolu s Edelmannovým a Petrášovým palácem, které jsou ale mnohem menší, patří k nejcennějším historickým budovám nejen náměstí, ale celého centra Olomouce. Salmův palác. Největší historická světská palácová stavba v Olomouci, v níž působila vůbec nejstarší městská kavárna, přitom nejméně třikrát ve svých novodobých dějinách čelil hrozbě zbourání.  

Vznešené gotické sochy, které se stále někam stěhovaly, obdivovali i v Římě

Sobota, 9.1.2021

O tom, že se ve středověku lidé obklopovali barvami mnohem víc, než si myslíme, jsme už několikrát psali. Psali jsme mnohokrát i o tom, jak se některé olomoucké památky stěhovaly nebo měnily, případně zcela zanikly. Případ sousoší, o kterém chceme psát dnes, v sobě spojuje obě tyto okolnosti. Navíc jde o sousoší, které je unikátní v rámci celé České republiky. A mnoho Olomoučanů o tom vůbec neví.

Jak za Husáka zamrzl Nový rok. Uhelné prázdniny a potemnělá Olomouc

Pondělí, 4.1.2021

Letos školáci začínají nový rok doma. S výjimkou prvňáků a druháků mají opět distanční výuku a do svých tříd se ani nepodívají. Jenže tihle školáci jsou na tom už po loňském roce zvyklí, zatímco děti v lednu roku 1979 nevěřily vlastním očím a uším: „Do školy se nejde, ve třídách mrzne a budou uhelné prázdniny.“ Československo totiž v lednu ochromila zcela nevídaná změna počasí, kdy země doslova a do písmene zamrzla.

Představte si, že se v neděli odpoledne na Silvestra procházíte při jarní teplotě 12 stupňů nad nulou. Tentýž den večer je ale už mínus 5 stupňů a brzy ráno skoro 20 stupňů pod nulou. Rozdíl kolem třiceti stupňů, prudké ochlazení, které se odehrávalo tempem tři stupně Celsia za hodinu. Pokud by snad někdo usnul večer pod vlivem silvestrovského koktejlu na lavičce, ráno by ho už museli od té lavičky odsekávat.  

Obnovená krása! Původní barvy se vrátily i na dveře portálu mořického chrámu

Sobota, 2.1.2021

V sedmdesátých letech prý měli památkáři jasnou představu. „Železo? Černá barva. Nic jiného,“ říká zkušený umělecký kovář a restaurátor Jiří Běhal, který tehdy u památkářů působil. Jeho názor na barevnost kovových prvků historických staveb je ale zcela odlišný. Díky tomu se teď vrátila půbvodní nádherná polychromie na dveře gotického chrámu svatého Mořice.

O zastaralém puristickém názoru na černou barvu jako jedinou možnou pro ozdobné kovové prvky historických památek si myslí dnešní restaurátoři svoje. „Já bych naopak chtěl aspoň chvíli žít v 19. století, kdy měli tvůrci k barevnosti úplně jiný přístup,“ okomentoval téma polychromie Jiří Běhal.  Jakdodal, analýzy potvrzují toto přesvědčení. „V dílně máme zrovna dveře do věže, na kterých jsem našel zlacení na pantech a zbytky olejových barev,“ uvedl v létě při práci na mořickém chrámu.

Tunguská kosmická exploze zářila i nad Olomoucí. Záhadu stále nikdo nerozluštil

Středa, 30.12.2020

Asi v 7 hodin ráno dne 30. června 1908 došlo nad středosibiřským lesem v oblasti řeky Podkamenná Tunguska k fascinující a dosud nevysvětlené události. Očití svědkové, kočovní lovci z národa Evenků, viděli letět ohromnou žhavou hmotu. Slyšeli hřmění a velmi silný rachot. Těsně před tím, než neznámé těleso dopadlo na zem, došlo k mohutné explozi. Stalo se tak tisíce kilometrů od hustě obydlených oblastí. Proto se tehdy události nevěnovali žádní vědci a ve světě o ní nikdo nevěděl. Přesto ji ale svět pocítil. Seismickou vlnu podobnou zemětřesení zaznamenaly měřící stanice na celé zeměkouli. V celém Rusku, Evropě a severní Americe bylo po několik nocí vidět zvláštní světelné úkazy. Nebe tenkrát barevně zářilo i nad Olomoucí.

Tajemná kamenná věž svatého Mořice a záhadné kamenické značky vysoko nad zemí

Neděle, 27.12.2020

K nejpůsobivějším církevním stavbám v Olomouci nepochybně patří chrám svatého Mořice. Jeho dnešní podoba je pozdně gotická a pochází z 15. století. Historie svatyně na tomto místě je však mnohem starší, podle nejrůznějších archeologických i písemných indicií zde stával kostel nejpozději ve 12. století, ale spíš ještě dříve. Současný monumentální gotický chrám má mnoho pozoruhodností, asi nejzajímavější nebo na pohled nejpůsobivější je ale jeho jižní, nejvyšší věž. Při troše fantazie diváka napadá, že tato bytelná věž z mohutných kamenných kvádrů možná stála na místě dříve než samotný farní kostel. O kolik dříve to bylo, to zatím nikdo neví.

Kdo ví, jak stará ta věž je?

Ztracené beze stopy? Výprava po zaniklých starých olomouckých uličkách

Čtvrtek, 24.12.2020

Půdorys historického jádra města Olomouce se především díky opevnění během staletí výrazněji neměnil. Postavení domovních bloků a městských ulic zůstalo po celý čas víceméně stejné až dodnes. Ano, domy a další objekty se bouraly, znovu stavěly, parcely měnily svou velikost sloučením s parcelami sousedními, ulice se zužovaly i rozšiřovaly, komunikace ale směr ani délku až na výjimky neměnily. V ubíhajících staletích proto četnými proměnami prošly především soupisy názvů olomouckých ulic a náměstí. Některá uliční jména se postupně ztratila sloučením s názvy okolních komunikací, bylo zde však i několik ulic a uliček, které přestaly existovat, většinou z důvodů stavebních, komunikačních ale i jiných. Jejich názvy tudíž pozbyly význam, zapomnělo se na ně.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie