Historie

Nevěrnice z Purkrabské přivedla muže do blázince, sama pak okusila katovo umění

Sobota, 18.11.2017

Olomoucký hrnčíř Matouš Reiff se roku 1682 pomátl. Jeho žena Magdalena se totiž v jejich domě na Cartách (dnes Purkrabská ulice) dopouštěla cizoložství s tovaryšem Jakubem, což mistra hrnčíře nakonec přivedlo až do špitálské cely u svatého Ducha.

Hříšnice byla vsazena do vězení a městský rychtář poté dostal příkaz "přiložením palečnic dále vyšetřovat a dopátrat se jistoty v záležitosti dítěte, totiž s kým je těhotná, a dále zda se nepokoušela o vyhnání plodu pomocí léku, který dostala od věštkyně". To by byl z hlediska tehdejšího práva další zásadní zločin.

Nevěrný rychtář, nejstarší knihkupectví a večírky duchů: středověký dům v Ostružnické ulici

Sobota, 11.11.2017

Chodíte-li centrem Olomouce, sotva můžete tento dům minout. Patří v tom nejužším historickém jádru města, v místech, kde vznikala první zástavba královského města, k nejvýraznějším a největším budovám. Pojďme se tedy podívat na dějiny domu v Ostružnické ulici číslo 3. Dům se dotýká dějin obchodování s knihami, farmacie a dokonce i lázní. Podle některých svědectví je ale poněkud náročný pro citlivější povahy – za dlouhá staletí existence tento dům dost možná nastřádal velké množství různé energie a vzpomínek.

Na ulici 1. máje vyjedou znovu tramvaje. Poprvé zde jely v dubnu roku 1899

Úterý, 7.11.2017

Pokud všechno klapne a nenastanou nečekané potíže, vyrazí 22. listopadu po půlroční pauze do ulice 1. máje opět tramvajové vozy. na to, že tudy tramvaje odnepaměti jezdí, jsou Olomoučané zvyklí. Ne každý ale ví, že jde o skutečně nejstarší trať nejen ve městě, ale na celé Moravě. Poprvé tudy totiž elektřinou poháněný vůz pouliční dráhy projel 1. dubna 1899. A byla to velká sláva - nikde na Moravě takovou elektrickou dráhu neměli. Přitom nechybělo mnoho a olomoucká městská rada by nechala cestující vozit kouřícími parními stroji. 

Inkvizice chtěla upalovat i v Olomouci. Radní ale naštěstí domnělé čarodějnice zachránili

Středa, 1.11.2017

O čarodějnických procesech slyšel snad každý. Odehrávaly se na mnoha místech Evropy, u nás jsou nechvalně proslulé sériové procesy, které probíhaly v 17. století na panství Velké Losiny. Málokdo má ale tušení o tom, že krutý pařát inkvizice sahal v 17. století i po domnělých olomouckých čarodějnicích; městská rada je ale tehdy nevydala a tím je zachránila před hrozným osudem.

Radní museli zastavit domácí násilí. Proces s násilníkem Eliášem Pittnerem z roku 1656

Neděle, 22.10.2017

Vinárník a prchlivý násilník Eliáš Pittner, o němž pojednávají následující řádky, žil v domě na Dolním náměstí 43 (čp. 22) od r. 1650 a provozoval zde hostinskou a vinárenskou živnost. Na jeho příběhu se ukazuje, jak zhrublé byly mravy (nejen) v Olomouci v době po třicetileté válce. 

Kterak baron Oderský zastřelil strážmistra Golda. Olomoucká krimi z konce 17. století

Sobota, 14.10.2017

Tento příběh z bohaté kriminální minulosti královského města Olomouce vypráví o strážmistrovi Matyáši Goldovi, který byl na Dolním náměstí zavražděn baronem Janem Václavem Oderským z Lidéřova. K tomuto incidentu se nám v olomouckých registraturách dochovalo několik dokumentů, mimo jiné zápis o celé události a také zápis z vyšetřování barona Oderského. Pojďme si podrobněji přiblížit, co se vlastně tehdy na Dolním náměstí událo a jak dopadl následný proces s obviněným baronem.

Vražda na Dolním náměstí a složitý proces s obviněným

Co dalo jméno Kačení ulici? Bydleli tady důstojníci, parukáři, jehláři i porodní bába

Sobota, 7.10.2017

Kačení je další z olomouckých ulic, které zůstalo její původní jméno. Pojmenování staré tak, že se už zapomnělo, z čeho vlastně vzniklo. Jeden z výkladů tvrdí, že přes Kačení ulici neboli Enten Gasse chodily kačeny na pastvu k jednomu z ramen Moravy, které obtékalo ze severu městské hradby (v místech dnešní ulice Dobrovského). Přiznejme si ale, že představa, jak městský husopas obchází domy měšťanů a jejich drůbež žene v hejnu na pastvu ulicí Nožířskou (později Eliščina, dnes Denisova) do Kačení a Rohelskou bránou za město, je přinejmenším úsměvná. Proto je docela možné, že název této ulice má úplně jiný původ nebo význam. Jistě to neví nikdo. 

Farář, umělci i dělostřelečtí důstojníci

Co skrývá poklad z věže? Slávu prince Evžena i víru Olomouce v Jana Sarkandra

Čtvrtek, 28.9.2017

Nález souboru asi třiceti různých dokumentů, tedy ručně psaných listin, tisků i fotografií, zaujal tento týden snad každého Olomoučana. Co se mezi všemi těmi dokumenty, popisujícími důležité události od roku 1704, našlo? Podívejme se alespoň na některé z nich. Naši předkové tyto listiny a informace považovali za natolik důležité, že je chtěli zachovat pro následující pokolení. Významná část nejstarších listin se věnuje Janu Sarkandrovi a bitvě u Höchstädtu.

Sarkander byl uctíván dávno před svatořečením

Když Přemysl Otakar I., král Čechů a kníže Olomoučanů, vládl z Nového Hrádku v Olomouci

Neděle, 17.9.2017

Procházíme ulicí Na Hradě či Univerzitní a sotva by nás napadlo, že těmi stejnými, ovšem tehdy zcela jinak vyhlížejícími místy se před nějakými osmi staletími procházel Přemysl Otakar I., „třetí král Čechů a kníže Olomoučanů“ i se svými dvořany. A že to tehdy bývala pravidelná podívaná, protože král, který pro českou korunu získal díky Zlaté bule sicilské trvalá privilegia, jezdil do Olomouce úřadovat velmi často. Dost pravděpodobně totiž právě tady měl svůj Nový Hrádek, osobní královskou rezidenci. 

Hlavní strážnice a dítě s delfínem. Proměny západní části Horního náměstí během staletí

Čtvrtek, 14.9.2017

Horní náměstí prošlo za všechna staletí mnoha proměnami. Dějiny tohoto místa jsou stejně staré jako samotné město Olomouc. Vedle staršího Dolního náměstí ve 13. století postupně vyrostla osada kolonistů a cizích kupců, která určila pozdější podobu Horního náměstí. Nejprve tedy jako trhová osada, postupně rozšiřovaná odsoušením bažinatého térenu, který byl na západ od budoucího náměstí. To se nahoře rozrostlo o řadu kupeckých domků (později Bohatých krámů), které propojily prostor obou náměstí ulicí Kramářskou, ve které stál románský kostelík a později kaple sv. Markéty. Na konci 14. století bylo započato s výstavbou budovy radnice, čímž se potvrdil význam tohoto místa. Nejprve tedy dřevěná tržnice – kupecký dům, který záhy vyhořel, během 15. století přestavěn na kamennou reprezentační budovu, která si zachovala charakter tržnice v přízemí a radničních a soudních prostor v horních patrech.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie