Historie

Hrobka olomouckých Přemyslovců a klášter z úsvitu moravských dějin

Pondělí, 10.8.2015

DOPLNĚNO Od 11. století stojí na mírném návrší nad řekou Moravou jedna z nejpamátnějších a nejvýznamnějších moravských církevních staveb. Zajímavé je, že leží na levém břehu Moravy, zatímco celá historická Olomouc včetně hradního návrší a všech významných chrámů a dalších klášterů vznikla na opačném, tedy pravém břehu. Klášter Hradisko byl od samého počátku, tedy od roku 1078, něčím výjimečný. 

Zmínili jsme hradní areál, známý dnes jako Václavské či Dómské návrší. Není od věci si připomenout, že arerál Hradiska a areál někdejšího přemyslovského hradu pojí několikeré pouto a analogie. Je patrné, že na místě, kde koncem roku 1077 začali benediktinští mniši budovat klášter, stály nějaké významnější stavby už předtím. Podle některých zdrojů dokonce v místě kláštera stával dříve kostelík, snad už od dob Velké Moravy.

Olomoucké divadlo postavil před 190 lety stejný muž jako lednicko-valtický areál

Neděle, 11.10.2020

Divadlo Oldřicha Stibora, Městské divadlo, Stadtliche Theater a úplně na začátku Königlich Städtischen Nationaltheater Olmütz. Výčet názvů instituce, která my známe jako Moravské divadlo Olomouc, svědčí o dlouhé a pestré historii. Tato pamětihodná a všeobecně ctěná instituce oslaví v tomto období dvě velká výročí. Hodně se teď hovoří o jubileu stoletém, které se týká české éry divadla na Horním náměstí. Jenže zdobná budova naproti radnici slaví nyní i další výročí – dne 4. října to bylo přesně 190 let, kdy bylo divadlo na náměstí postaveno a do jeho hlediště poprvé usedli zvědaví diváci. Tento moment patří v kulturních dějinách města k velmi důležitým a připomenutí si zaslouží.

Hodiny po dvou letech opět ukazují čas. Zelené číslice překvapily, ale jsou správně!

Sobota, 3.10.2020

V pátek ráno ještě rafičky (či správně rafie) radničních hodin visely zplihle dolů, obě zhruba na šestce. V poledne už ukazovaly správný čas. V pátek se tedy hodinový stroj starých věžních radničních hodin opět rozběhl. Po zhruba dvou letech. 

Opravená radniční věž září novotou a oprávněně budí pozornost. Brzy už bude odhalena celá opravená radnice, historická budova, která byla vystavěna na začátku 15. století. Někteří lidé se ale ptají, proč jsou číslice na ciferníku věžních hodin zbarvené do zelena. Odpověď je prostá – je to původní barva, která byla pouze zanesená nečistotou.

Nejrychlejší žena světa byla z Olomouce! Závodila i pod Svatým Kopečkem

Sobota, 26.9.2020

Eliška Junková, to je pojem. Odvážná mladá dáma, která se nebála sedět za volantem závodního vozu Bugatti a zručnou a rychlou jízdou porážet věhlasnější mužské soupeře. Eliška Junková (16. 11. 1900 Olomouc -5. 1. 1994 Praha), nejslavnější žena motoristického sportu všech dob, se narodila v Olomouci a u Olomouce také úspěšně závodila.

Narodila se před sto dvaceti lety do rodiny olomouckého zámečnického mistra jako Alžběta Pospíšilová. Bylo to velmi šikovné děvče, už v šestnácti letech nastoupila jako korespondentka burzovního oddělení do nově vznikající olomoucké pobočky Pražské úvěrové banky. Právě zde se setkala se svým osudovým mužem.

Vzácný plán ukazuje pohyby pruské armády, ale i zmizelé olomoucké kostely a zahrady

Sobota, 19.9.2020

Je to jen jeden list papíru a přitom obsahuje takové množství informací a má takovou hodnotu. Kolorovaná mapa Olomouce a okolí spolu s vyobrazením válečné scény byla vytištěna v Praze někdy kolem roku 1758 a do Olomouce se dostala na přelomu minulého a tohoto roku z americké Kalifornie. Co víme o mapě obléhání Olomouce pruským vojskem v roce 1758 a co ukazuje zajímavého? Třeba to, kde stály některé později zmizelé kostely, kaple či barokní zahrady. Ukazuje velmi přesně i pohyby pruské armády, která se více než měsíc marně snažila dobýt Olomouc. 

Domy umělců v Olomouci: kde žili nejslavnější olomoučtí sochaři a malíři?

Pátek, 28.8.2020

Olomouc je městem památek a krásného umění, a tak je logické, že je i olomoucká historie plná umělců. Bez vynikajících malířů, architektů, sochařů a kameníků jako byli Jan Kryštof Handke, Filip Sattler, Giovanni Pietro Tencalla, Jan Jiří Schauberger, Václav Render či Ondřej Zahner, by Olomouc nebyla nejkrásnějším městem na Moravě a dost možná v celých českých zemích. Neměla by jedinečné kašny, neměla by nádherné chrámy a neměla by ani největší barokní sousoší u nás, Sloup Nejsvětější Trojice.

Díla těchto slavných mistrů znají Olomoučané i lidé odjinud. Znalci umění do Olomouce kvůli jejich dílům jezdí. Co ovšem víme o samotných těchto tvůrcích? Podívejme se dnes na poslední dva jmenované, kameníka Václava Rendera a sochaře Ondřeje Zahnera. Mají totiž více společného než jen to, že patří k prvořadým moravským barokním umělcům. 

Zažil triumfy, nejlepší evropské týmy i obří explozi. Andrův stadion slaví osmdesátiny!

Úterý, 18.8.2020

Tenhle stadion toho viděl už hodně – zažil ke dvěma desítkám utkání české fotbalové reprezentace, ať už v rámci přátelských, nebo kvalifikačních zápasů, viděl řadu evropských TOP týmů, které zvláště v 90. letech tehdy skvělá Sigma Olomouc v pohárech srdnatě trápila a mnohdy i vyřazovala, a zažil i část Mistrovství Evropy ve fotbale do 21 let 2015 včetně semifinálového zápasu. Andrův stadion v Olomouci má na co vzpomínat, a zanedlouho přivítá další ligové a poté i reprezentační utkání. To vše ve chvíli, kdy slaví 80. narozeniny.

Kde stával nejstarší biskupský chrám v Olomouci? Byl tu ještě před katedrálou

Sobota, 18.7.2020

Na jižním okraji Předhradí, na tzv. Petrském návrší, stával starobylý kostel sv. Petra a Pavla. Tento kostel byl následovníkem nejstaršího chrámu v Olomouci, který údajně vysvětil samotný svatý Cyril v roce 863 a kníže Svatopluk ho v roce 885 zajistil příjmy, toto jsou ale informace založené jen na falzech. První ověřenou informaci o tomto kostele máme z listiny z roku 1063, kdy se stal kostelem biskupským při založení olomouckého biskupství a stal se "matkou všech kostelů té provincie". Jako sídelní kostel biskupů sloužil kostel sv. Petra až do roku 1141, kdy biskup Jindřich Zdík přenesl své sídlo k nově vybudovanému kostelu sv. Václava na Václavském návrší, který dnes známe jako Dóm.

Historie a zánik kostela a kláštera

Neznámý dar kruté okupační švédské armády: nejužší olomoucké uličky

Pondělí, 29.6.2020

Stovky zničených domů, skoro dvacetinásobný pokles počtu obyvatel, lesk hlavního města, vydrancované kulturní a umělecké poklady v čele s románským horologiem z dílny biskupa Jindřicha Zdíka. Co všechno švédská okupační armáda, která Olomouc devastovala dlouhých osm let (1642 – 1650), městu vzala, to je Olomoučanům celkem dobře známo. Že mu však něco i zanechala, se ví jen málo.

Na radnici se vrátil barokní orloj. Prohlédnout si ho můžete v klidu a zblízka

Pondělí, 22.6.2020

Volání po návratu historického orloje na olomouckou radnici se opakuje s železnou pravidelností. A k tomu se obvykle váže zákeřná otázka, která že historická podoba by to měla být. Teď se na radnici vrací orloj v podobě z barokní přestavby, z 18. století. Můžete si ho prohlédnout pěkně zblízka…

Ve druhém patře radnice je totiž umístěna už řadu let volně přístupná expozice o historii olomouckého orloje. Minulý týden do ní přibyl jedinečný exponát. Pražský architekt Martin Šimek sem totiž nainstaloval věrný model ciferníkové části barokního orloje v měřítku 1:1. Tento model byl jedním z hlavních exponátů výstavy, kterou na konci loňského roku uspořádalo Vlastivědné muzeum Olomouc k příležitosti 500 let od první písemné zprávy o orloji. Když se výstava chýlila ke konci, naštěstí někoho napadlo, že by byla škoda, aby tak krásný exponát skončil v depozitáři, a tak se město s muzeem dohodlo na instalaci velmi rozměrného díla právě v radniční expozici.  

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie