Historie

Augustiniáni, kadeti, vojáci a Karel Kryl. Zvláštní osudy domu v ulici 1. máje

Sobota, 9.7.2016

DOPLNĚNO

Dům armády nebo klášter? Pohnuté osudy má, jako ostatně i mnoho dalších, jeden z domů v bývalém olomouckém Předhradí. Dnes známý jako Dům armády, původně po dlouhá staletí klášter řádu augustiniánů. Ti dnes v Olomouci už ale dávno nepůsobí a ani sám tento objekt si s církví už lidé nespojují.

Na domě jsou dnes hned tři pamětní desky: první připomíná slavného revoltujícího písničkáře Karla Kryla, druhá zakladatele oboru dějiny umění Rudolfa von Eitelbergera a třetí, sotva měsíc stará, upomíná na Pavla Dostála, spoluzakladatale zdejšího DEX klubu. 

Kdo střílel po Panně Marii? Poutavý příběh barokní sochy na Nových Sadech

Pátek, 14.12.2018

Bylo by s podivem, kdybyste ji neznali. Pravděpodobně ji v autě často bez zájmu míjíte u železničního přejezdu na ulici Novosadská. Velkou barokní sochu Matky Boží – Panny Marie s Ježíškem v náručí. V nadživotní velikosti, nepatrně nakloněná, svými proporcemi neodpovídající malému soklu, odlišná od běžné výzdoby totoho druhu, kterou jsme zvyklí vídat u silnic a cest. Při pátrání po původu této sochy se před námi odkrývá její zajímavý, trochu tajemný příběh. 

Olomoucký sochař Jan Sturmer, pravděpodobný tvůrce sochy P. Marie

Zora je nejstarší tuzemská továrna na čokoládu. Právě teď slaví 120. výročí

Sobota, 1.12.2018

Dne 25.11.1898 byly položeny základy olomoucké Zory, nejstarší kontinuálně fungující továrny na čokoládu u nás. Zpočátku se zde vyráběly cukrovinky všeho druhu a čokoláda tvořila pouhých 20 %. Dnes je Zora považována za jednu z nejvýznamnější továren na čokoládové cukrovinky v Evropě.  Roční produkce čítá přes 43 000 tun a více než polovina míří za hranice České republiky. Na tuzemský trh dodává čokolády Orion a tyčinky Margot, Kofila, Ledové kaštany či bonboniéry Modré z nebe a desítky dalších tradičních cukrovinek.  Na jejich výrobě se podílí až 800 zaměstnanců a Nestlé tak patří mezi největší zaměstnavatele v regionu.

Olomouc byla výjimečná už za Velké Moravy. Před archeology teď stojí velké výzvy

Sobota, 3.11.2018

Malé kousky pálené střešní krytiny otevírají velké téma pro olomoucké historiky a archeology. Najít velký církevní komplex, který podle těchto úlomků v Olomouci musel stát v 9. století, to je velká výzva pro dnešní olomoucké archeology.

Fragmenty pálených tašek antického typu, které byly na několika místech v Olomouci v posledních letech nalezeny, byly podle výsledků čerstvých termoluminiscenčních testů vypáleny v 9. století. V té době je ale ve slovanském prostředí a ani konkrétně na Velké Moravě, která v 9. století ovládala značnou část střední Evropy, skoro nikdo nepoužíval.  

Když se hroutila monarchie: česká Olomouc vítala vznik republiky u Národního domu

Neděle, 28.10.2018

V roce 1918 se obyvatelé českých zemí stali svědky a aktéry velké historické změny. Jaké to vlastně bylo, když se definitivně hroutila habsburská rakousko-uherská monarchie a vznikalo nové Československo? 

Byly to dny hektické a v mnoha ohledech zmatené. Lidé se během roku 1918 museli vypořádávat s nedostatkem potravin a dalšími těžkostmi, způsobenými čtyři roky trvající válkou, a navíc se mnoho rodin hořce smiřovalo i se ztrátami svých blízkých. Snad každý si přál, aby válka, později nazvaná Velkou či první světovou, už co nejdřív skončila. Během října se k tomu přidalo něco nového – lidé dostávali spoustu protichůdných informací o budoucnosti státu.

Olomouc česká nebo německá?

Stačí letmý pohled do dobových novin a je zřejmé, že člověk nemohl mít v říjnových dnech jasno v tom, jaké vlastně budou osudy monarchie a jak to vypadá s případnou českou státní samostatností.

V Olomouci byli na vyhlášení republiky dobře připravení. Slavili hned druhý den

Úterý, 23.10.2018

Už v polovině října roku 1918 zasvěcení věděli, že zřejmě brzy dojde ke zcela zásadním změnám ve společnosti. Proto se také na tuto chvíli připravovali. Když pak 28. října hlavní představitelé domácí české politiky v Praze vyhlásili konec monarchie a českovenskou republiku, v Olomouci už na tuto zprávu čekal zdejší Okresní národní výbor pod vedením právníka a poslance Richarda Fischera.

Druhého dne ráno už Olomoučané četli v ulicích horké politické novinky a odpoledne se pak městem valil slavící zástup asi třiceti tisíc Čechů z Olomouce a širokého okolí. Vyhrávala jim k tomu vojenská muzika, která se k oslavám přidala.

Zádušní domky jako dávné sociální zařízení na olomouckém Michalském návrší

Sobota, 6.10.2018

Starobylé a poněkud ponuré zákoutí tvořila na Michalském návrší skupina takzvaných zádušních domků. Dnes už je v těchto místech nepřipomíná vůbec nic, najdeme je pouze na nepříliš početných archivních fotografiích.

Olomoucká městská společnost reprezentovaná městskou radou i soukromými fundátory se pokoušela již brzy po založení města zmírňovat bídu nemajetných, chudých, nemocných i pocestných, a pomáhat jím různými almužnami a zakládáním zdravotně - sociálních zařízení, jako byly městské špitály, zádušní domky (zádušní špitály), lázně a lékárny. Provoz špitálů byl zajišťován zejména různými dary, fundacemi, nadacemi, úrokem ze stanovených statků apod. Ve špitálech se však často léčili i měšťané, kteří provoz špitálů finančně podporovali a často na ně pamatovali při sepisování své poslední vůle (testamentu). V tomto povídání se budeme věnovat právě zádušním domkům v Olomouci, které se dříve nazývaly domy Bekyň.

Komunistům šlo nejlépe bourání. Za socialismu se centrum Olomouce rozpadalo

Pátek, 5.10.2018

Oprýskané, šedivé a málem rozpadlé bylo historické centrum Olomouce před třiceti lety. Mnoha ulicím hrozilo rozsáhlé bourání a takzvaná asanace. Čím to bylo způsobeno?

Kombinací více faktorů. Po roce 1960 byla Olomouc degradována z krajského na okresní město. Jednoznačně největší část finančních prostředků pak samozřejmě zůstávala v oblíbeném hornickém krajském městě Ostrava, zatímco do Olomouce šly jen drobty. Navíc komunisté obecně vzato neměli k památkám dobrý vztah, pokud tedy nešlo zrovna o vyložené vlastenecké ikony nebo o památníky dělnického hnutí. Tím vším olomoucké historické centrum silně trpělo.

Vodopád v Olomouci? V parku by mohla být po letech obnovena atrakce nad hradbami

Sobota, 29.9.2018

PR V šedesátých a sedmdesátých letech to patřilo ke koloritu sváteční Olomouce. Procházka v Bezručových sadech neboli ve Výpadu okolo divoce hučícího vodopádu, který vytékal z hradeb a tříštil se o skály, na nichž hradby stojí. Ten pohled bavil děti i dospělé. Následně se lidé mohli vydat třeba do kavárny v Rudolfově aleji ve Smetanových sadech, dát si kávu a sledovat fontánu, oživenou díky hře barevných světel. To vše sice už zmizelo, ale mohlo by se vrátit.

Polské vojáky lidé do města nepustili. Archiv ukazuje okupovanou Olomouc den po dni

Úterý, 21.8.2018

Nová kapitola na speciálním archivním webu města Olomouce se soustředí na dramatické události srpna 1968. Fotografie, letáky či texty připomínají atmosféru prvního týdne po okupaci Československa armádami zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Z archivních dokumentů se čtenář dozví například to, že do Olomouce jako první přijeli obrněnci z Polska, ustoupili ale rozhořčenému davu a odjeli zase pryč. Poláky Olomoučané do města nevpustili.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie