Historie

Augustiniáni, kadeti, vojáci a Karel Kryl. Zvláštní osudy domu v ulici 1. máje

Sobota, 9.7.2016

DOPLNĚNO

Dům armády nebo klášter? Pohnuté osudy má, jako ostatně i mnoho dalších, jeden z domů v bývalém olomouckém Předhradí. Dnes známý jako Dům armády, původně po dlouhá staletí klášter řádu augustiniánů. Ti dnes v Olomouci už ale dávno nepůsobí a ani sám tento objekt si s církví už lidé nespojují.

Na domě jsou dnes hned tři pamětní desky: první připomíná slavného revoltujícího písničkáře Karla Kryla, druhá zakladatele oboru dějiny umění Rudolfa von Eitelbergera a třetí, sotva měsíc stará, upomíná na Pavla Dostála, spoluzakladatale zdejšího DEX klubu. 

Olomouc byla výjimečná už za Velké Moravy. Před archeology teď stojí velké výzvy

Sobota, 3.11.2018

Malé kousky pálené střešní krytiny otevírají velké téma pro olomoucké historiky a archeology. Najít velký církevní komplex, který podle těchto úlomků v Olomouci musel stát v 9. století, to je velká výzva pro dnešní olomoucké archeology.

Fragmenty pálených tašek antického typu, které byly na několika místech v Olomouci v posledních letech nalezeny, byly podle výsledků čerstvých termoluminiscenčních testů vypáleny v 9. století. V té době je ale ve slovanském prostředí a ani konkrétně na Velké Moravě, která v 9. století ovládala značnou část střední Evropy, skoro nikdo nepoužíval.  

Když se hroutila monarchie: česká Olomouc vítala vznik republiky u Národního domu

Neděle, 28.10.2018

V roce 1918 se obyvatelé českých zemí stali svědky a aktéry velké historické změny. Jaké to vlastně bylo, když se definitivně hroutila habsburská rakousko-uherská monarchie a vznikalo nové Československo? 

Byly to dny hektické a v mnoha ohledech zmatené. Lidé se během roku 1918 museli vypořádávat s nedostatkem potravin a dalšími těžkostmi, způsobenými čtyři roky trvající válkou, a navíc se mnoho rodin hořce smiřovalo i se ztrátami svých blízkých. Snad každý si přál, aby válka, později nazvaná Velkou či první světovou, už co nejdřív skončila. Během října se k tomu přidalo něco nového – lidé dostávali spoustu protichůdných informací o budoucnosti státu.

Olomouc česká nebo německá?

Stačí letmý pohled do dobových novin a je zřejmé, že člověk nemohl mít v říjnových dnech jasno v tom, jaké vlastně budou osudy monarchie a jak to vypadá s případnou českou státní samostatností.

V Olomouci byli na vyhlášení republiky dobře připravení. Slavili hned druhý den

Úterý, 23.10.2018

Už v polovině října roku 1918 zasvěcení věděli, že zřejmě brzy dojde ke zcela zásadním změnám ve společnosti. Proto se také na tuto chvíli připravovali. Když pak 28. října hlavní představitelé domácí české politiky v Praze vyhlásili konec monarchie a českovenskou republiku, v Olomouci už na tuto zprávu čekal zdejší Okresní národní výbor pod vedením právníka a poslance Richarda Fischera.

Druhého dne ráno už Olomoučané četli v ulicích horké politické novinky a odpoledne se pak městem valil slavící zástup asi třiceti tisíc Čechů z Olomouce a širokého okolí. Vyhrávala jim k tomu vojenská muzika, která se k oslavám přidala.

Zádušní domky jako dávné sociální zařízení na olomouckém Michalském návrší

Sobota, 6.10.2018

Starobylé a poněkud ponuré zákoutí tvořila na Michalském návrší skupina takzvaných zádušních domků. Dnes už je v těchto místech nepřipomíná vůbec nic, najdeme je pouze na nepříliš početných archivních fotografiích.

Olomoucká městská společnost reprezentovaná městskou radou i soukromými fundátory se pokoušela již brzy po založení města zmírňovat bídu nemajetných, chudých, nemocných i pocestných, a pomáhat jím různými almužnami a zakládáním zdravotně - sociálních zařízení, jako byly městské špitály, zádušní domky (zádušní špitály), lázně a lékárny. Provoz špitálů byl zajišťován zejména různými dary, fundacemi, nadacemi, úrokem ze stanovených statků apod. Ve špitálech se však často léčili i měšťané, kteří provoz špitálů finančně podporovali a často na ně pamatovali při sepisování své poslední vůle (testamentu). V tomto povídání se budeme věnovat právě zádušním domkům v Olomouci, které se dříve nazývaly domy Bekyň.

Komunistům šlo nejlépe bourání. Za socialismu se centrum Olomouce rozpadalo

Pátek, 5.10.2018

Oprýskané, šedivé a málem rozpadlé bylo historické centrum Olomouce před třiceti lety. Mnoha ulicím hrozilo rozsáhlé bourání a takzvaná asanace. Čím to bylo způsobeno?

Kombinací více faktorů. Po roce 1960 byla Olomouc degradována z krajského na okresní město. Jednoznačně největší část finančních prostředků pak samozřejmě zůstávala v oblíbeném hornickém krajském městě Ostrava, zatímco do Olomouce šly jen drobty. Navíc komunisté obecně vzato neměli k památkám dobrý vztah, pokud tedy nešlo zrovna o vyložené vlastenecké ikony nebo o památníky dělnického hnutí. Tím vším olomoucké historické centrum silně trpělo.

Vodopád v Olomouci? V parku by mohla být po letech obnovena atrakce nad hradbami

Sobota, 29.9.2018

PR V šedesátých a sedmdesátých letech to patřilo ke koloritu sváteční Olomouce. Procházka v Bezručových sadech neboli ve Výpadu okolo divoce hučícího vodopádu, který vytékal z hradeb a tříštil se o skály, na nichž hradby stojí. Ten pohled bavil děti i dospělé. Následně se lidé mohli vydat třeba do kavárny v Rudolfově aleji ve Smetanových sadech, dát si kávu a sledovat fontánu, oživenou díky hře barevných světel. To vše sice už zmizelo, ale mohlo by se vrátit.

Polské vojáky lidé do města nepustili. Archiv ukazuje okupovanou Olomouc den po dni

Úterý, 21.8.2018

Nová kapitola na speciálním archivním webu města Olomouce se soustředí na dramatické události srpna 1968. Fotografie, letáky či texty připomínají atmosféru prvního týdne po okupaci Československa armádami zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Z archivních dokumentů se čtenář dozví například to, že do Olomouce jako první přijeli obrněnci z Polska, ustoupili ale rozhořčenému davu a odjeli zase pryč. Poláky Olomoučané do města nevpustili.

Olomoučtí Přemyslovci se do Olomouce vrátí. Ostatky knížat budou v Praze jen zkoumat

Neděle, 12.8.2018

Zpráva o objevu sarkofágu, který ukrýval kosterní pozůstatky pravděpodobně několika olomouckých knížat a jejich manželek z 11. a 12. století, vyvolal spoustu zájmu i otázek. Mezi časté reakce čtenářů patřily dotazy, co bude s ostatky významných historických osobností po odvezení do Prahy. Někteří diskutující rovnou projevili bavu, že se Přemyslovci z Prahy do Olomouce už nikdy nevrátí. Vrátí se. Po dokončení všech analýz se Ota I., Ota III., Eufemie, Durancie a zřemě i další nebožtíci vrátí do kaple svatého Štěpána v Klášterním Hradisku. 

Kosti knížat rozházeli švédští okupanti

Po skoro tisíci letech se olomoučtí Přemyslovci vydali za příbuznými do Prahy

Čtvrtek, 9.8.2018

Z Klášterního Hradiska do Prahy putují pravděpodobné ostatky prvních moravských Přemyslovců Oty I. a Oty III., zakladatelů tohoto starobylého kláštera. Odborníci je budou zkoumat a porovnávat jejich DNA s českými Přemyslovci. Cínová tumba, v níž byla dřevěná malovaná schrána s ostatky, zamíří do Muzea umění - obou památek se ujmou konzervátoři. Veřejnost bude moci schránky spatřit od 6. září v Arcidiecézním muzeu Olomouc na výstavě s názvem Zde se nacházíte. Václavské náměstí v proměnách času.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie