Historie

Hrobka olomouckých Přemyslovců a klášter z úsvitu moravských dějin

Pondělí, 10.8.2015

DOPLNĚNO Od 11. století stojí na mírném návrší nad řekou Moravou jedna z nejpamátnějších a nejvýznamnějších moravských církevních staveb. Zajímavé je, že leží na levém břehu Moravy, zatímco celá historická Olomouc včetně hradního návrší a všech významných chrámů a dalších klášterů vznikla na opačném, tedy pravém břehu. Klášter Hradisko byl od samého počátku, tedy od roku 1078, něčím výjimečný. 

Zmínili jsme hradní areál, známý dnes jako Václavské či Dómské návrší. Není od věci si připomenout, že arerál Hradiska a areál někdejšího přemyslovského hradu pojí několikeré pouto a analogie. Je patrné, že na místě, kde koncem roku 1077 začali benediktinští mniši budovat klášter, stály nějaké významnější stavby už předtím. Podle některých zdrojů dokonce v místě kláštera stával dříve kostelík, snad už od dob Velké Moravy.

Úchvatná podzemní cisterna posunula Olomouc ze středověku do moderního světa

Neděle, 31.5.2020

Spoustu utajených míst v Olomouci neznají ani sami Olomoučané. Málokdo z obyvatel města měl šanci vidět, jak působivé jsou například podzemní prostory jen pár stovek metrů od věžového vodojemu na Nové Ulici. Mimochodem, právě tento vysoký vodojem nad obytným domem je moderním následníkem oné stavby, která disponuje tak krásnými podzemními prostorami. Jedná se o starý vodojem na Tabulovém vrchu, který od roku 1889 zaručoval obyvatelům Olomouce do té doby nevídaný luxus – kvalitní pitnou vodu, rozvedenou až do domácností. Jak to bylo v Olomouci s pitnou vodou?

Před třiceti lety přišly k radnici desítky tisíc lidí. Přilákal je Václav Havel

Čtvrtek, 28.5.2020

Takové davy lidí zažilo Horní náměstí v Olomouci jen párkrát v historii. V květnu 1990 uběhlo sotva půl roku od listopadové revoluce, lidé byli nadšení z páru komunistického režimu a nesmírně zvědaví na muže, který se stal symbolem těchto historických změn.

Co skrývá tajemná jeskyně u Olomouce? Památku na dávné odvážlivce

Neděle, 24.5.2020

Jeskyně u Olomouce? A která? Trochu zkušenější lidi napadne po chvíli přemýšlení odpovcěď – přece Javoříčské a Mladečské jeskyně. Jenže kousek od Olomouce je ještě nejméně jedna docela rozsáhlá podzemní prostora, a to o dost blíž k městu. Má to jen jeden háček; byť se ten kus podzemního světa opravdu jmenuje jeskyně, ve skutečnosti to je dávno opuštěná štola.

Výlet po stopách pravěkých bojovníků s příchutí olomouckých tvarůžků

Neděle, 17.5.2020

Bezpočet tipů na výlety a zajímavé cesty nabízí Olomoucko. Kromě běžných turistických cílů tady máme i i výlety do dávné minulosti. Po cestách za Kelty a za jejich druidy se můžeme podívat ještě o půl tisíciletí hlouběji do minulosti, na pravěké hradiště, které v době bronzové hlídalo široké okolí a obyvatelům nížinných sídlišť poskytovalo obranu a bezpečí. A k tomu si můžeme dát něco dobrého v blízkých Lošticích, známých produkcí pravých Olomouckých tvarůžků nebo příjemnou kavárnou U lišky Bystroušky.

Co zobrazují sluneční hodiny v Olomouci? A jak vlastně fungují a měří čas?

Sobota, 16.5.2020

Sluneční hodiny na nároží olomoucké radnice jsou rozhodně fenoménem těchto dní. Po úterním odhalení díla akademického malíře a restaurátora Radomíra Surmy si hodiny prohlédly tisíce Olomoučanů a internetem kolují stovky fotografií. Jak ale vlastně takové sluneční hodiny fungují a co na nich je zachyceno?

Poslední den války v Olomouci. Němci už nestihli zničit, co měli v plánu

Pátek, 8.5.2020

V úterý 8. května se Olomoučané probouzejí do posledního dne, kdy městu vládne německá moc. Není to už německá samospráva, protože starosta Julius Schreitter s kolegy i s rodinou z města uprchnul už v neděli 6. května, ale německá armáda. Ono probouzení asi nebylo tak úplně doslovné – většina lidí se nejspíš moc nevyspala, protože noc místo v ložnicích trávili ve sklepeních, bunkrech a v dalších úkrytech. Ve stejný den odpoledne už byla většina Olomouce svobodná. Hrůzu z posledních dní vystřídala obrovská úleva. 

Skutečné boje o Olomouc začaly v neděli 6. května, tomu ale předcházely dlouhé přípravy. Němci a jimi nahnaní čeští studenti a další lidé stavěli v dubnu kolem města pásy příkopů a zátarasů, ve městě pak vznikaly barikády a další zátarasy, aby se znemožnil nebo zpomalil průchod jednotek Rudé armády. Rudoarmějci se zase připravovali bombardováním města. 

První máj je lásky čas… ale co starý keltský svátek Beltain? Slavili ho i na Hané.

Pátek, 1.5.2020

Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas.

Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.

Verše Karla Hynka Máchy, vážící se k prvnímu květnovému dni, zná u nás asi každý, kdo chodil do školy. Ovšem první květen, to nemusí být jen romantické lásky čas. My, obyvatelé Čech, Moravy a Slezska, máme v žilách prokazatelně také díl krve od keltských předků. A v keltském duchovním světě se k přelomu dubna a května váže docela jiný svátek. Na západě Evropy mu říkají beltain, a možná že tak nějak podobně jej nazývali i keltští Bójové a Volkové-Tektoságové, kteří v posledních asi pěti staletích starého letopočtu žili v Čechách a na Moravě. Jistě jej znali i keltští obyvatelé Olomoucka a zdejších sídlišť a svatyň, třeba té v Ludéřově.  

1945: při obraně mostu na Masarykově třídě zemřelo pět lidí, včetně maminky dvojčat

Sobota, 25.4.2020

Postupnou demolici  betonového mostu na Masarykově třídě mohli v posledních týdnech sledovat Olomoučané. Dnes z mostu zůstává jen úzké torzo, po němž přecházejí pěší a jsou na něm zavěšeny inženýrské sítě. Až bude dokončena první část nového mostu, zmizí i poslední kousek staré stavby. Jak dlouho vlastně původní most Olomoučanům sloužil?

Po dřevěné lávce přišel krásný ocelový most

Strašný konec mučedníků ze Zákřova přišel jen pár dní před vytouženým mírem

Pondělí, 20.4.2020

Jedna z nejděsivějších událostí konce druhé světové války v našich zemích se odehrála právě před 75 lety na Olomoucku. Případ se navíc s neuvěřitelnou ironií osudu propojuje s jiným, dramatickém příběhem židovské rodiny Wolfových, kteří se skrývali tři roky před odvlečením do koncentračního tábora. V rámci hysterické snahy zlikvidovat partyzánskou jednotku Juraj, která se s blížícím koncem války dopouštěla stále odvážnějších kousků, nakonec nacisté přepadli malou obec Zákřov a brutálním způsobem povraždili devatenáct jejích obyvatel. Mezi nimi byl i osmnáctiletý Otta Wolf, který předtím s rodiči a sestrou dokázal tři roky přežívat střídavě v lesním úkrytu a u dobrých lidí v Tršicích a v Zákřově. Právě poslední dva měsíce války rodina Wolfů přežívala v úkrytu u manželů Oherových v Zákřově.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie