Odvážný lékař se narodil 18. března 1863, tedy přesně před 161 lety, ve Vídni. Zde vystudoval gymnázium a poté na vídeňské univerzitě medicínu. Pracoval nejprve jako asistent na oční klinice Stellwag a po dokončení doktorátu přešel na 2. vídeňskou oční kliniku. V roce 1892 ho zaujala nabídka místa v městské nemocnici v Olomouci. V roce 1894 se stal primářem očního oddělení, tehdy pravděpodobně ještě v původní nemocnici v Křížkovského ulici, posléze vedl nově otevřenou oční kliniku v Zemských ústavech.
Dne 7. prosince 1905 provedl světově první úspěšnou keratoplastiku neboli transplantaci orgánů na rohovce. Nešlo zdaleka o první pokus, lékaři se o něco takového pokoušeli už dlouho před Zirmem, podle odborníků se snahy o takový přenos odehrávaly už více než sto let. Doktor Zirm byl ovšem úplně první, komu se to podařilo.
Pacientem byl Alois Glogar, dělník, který na obě oči oslepl po poleptání vápnem. Dárcem rohovky byl jedenáctiletý chlapec Karel Bauer. Ten měl podle jedné verze neléčitelný oční nádor, dle druhé verze mu do oka vnikla železná špona, kterou se nedařilo nijak, ani za použití silného magnetu, odstranit. Tak či onak, chlapci musela být postižená oční bulva vyoperována. Doktor Zirm tuto situaci využil pro pokus o záchranu zraku svého staršího pacienta. Navzdory velmi nedokonalému přístrojovému a prostému technickému vybavení se mu podařilo umístit štěpy rohovky na obě poškozené oči Aloise Glogara. Ve spojivce ji fixoval pomocí dvou stehů ve tvaru maltézského kříže. Štěp v pravém oku se bohužel neujal a odhojil se, v levém oku ale zůstal čirý a pacient díky němu opět viděl. Zrak mu zůstal následně do konce života, tedy další tři roky. Šlo tedy o první úspěšnou transplantaci na světě!
Eduard Konrád Zirm ani po tomto fenomenálním úspěchu nezpychl, nestal se světovou vědeckou celebritou a neopustil olomouckou zemskou nemocnici. Podle dalších informací Zirm působil v nemocnici v Olomouci až do roku 1928 a se svým týmem v tomto dlouhém období provedl celkem 7866 operací šedého zákalu a řadu dalších transplantací rohovky. Žil v nové vile kousek jen od nemocnice. Vila v historizujícím slohu s vlivy nastupující secese, kterou vyprojektoval krnovský stavitel Heinrich Czeschner, stojí ve Vojanově ulici už od roku 1901.
Zirm zemřel v Olomouci před osmdesáti lety dne 15. března 1944 ve věku nedožitých jednaosmdesáti let. Pochován je ovšem v rakouském Grazu. Jeho jméno nese krátká ulice s rodinnými domy na Tabulovém vrchu v těsném sousedství areálu Fakultní nemocnice Olomouc. V roce 2005, tedy při stoletém jubileu od oné památné operace, byla na historické budově, v níž doktor Zirm po celou svou kariéru pracoval, umístěna pamětní deska.
Pozn. autora: Děkuji Martinu Kašparovi za inspiraci
Pamětní deska | Foto: Michal Maňas, wikipedie, volné dílo
Areál Zemských ústavů na konci 19. století
Primář Zirm při zákroku | Zdroj foto: FNOL
Vila Eduarda Konráda Zirma ve Vojanově ulici, kousek od nemocnice | Foto: Martin Kašpar
Vila Eduarda Konráda Zirma ve Vojanově ulici, kousek od nemocnice | Foto: Martin Kašpar
