Kultura

Hned dvě akce Výstaviště Flora Olomouc nabídnou návštěvníkům kulturní vyžití i kreativní tvoření o posledním listopadovém víkendu. Historickou Oranžerii ve Smetanových sadech čeká 29. listopadu až 1. prosince 2019 druhý ročník předvánoční výstavy Advent v Oranžerii, která prezentuje originální dekorace od designových tvůrců a lokálních výrobců. Pamětníky i filmové nadšence zase osloví přehlídka filmových dokumentů Flora Filmfest 2019, která se koná 29. a 30. listopadu 2019 v Galerii v Pavelčákově ulici v Olomouci.

Advent v Oranžerii

Švýcarské industriálně rockové trio The Young Gods už více než třicet let slaví úspěchy na evropské i světové hudební scéně. V prosinci se tahle originální kapela představí v Olomouci. Bude to už druhý jejich zdejší koncert. 

Za tři dekády na scéně The Young Gods nahráli desítky alb a singlů, odehráli stovky koncertů po celém světě. Letos v únoru, po dlouhých devíti letech, potěšili fanoušky novým albem "Data Mirage Tangram", kterou podpořili stejnojmenným celoevropským turné. V České republice chystají hned několik zastávek a jedna z nich bude i u v Olomouci! Velkou zásluhu na tom, že kapela do itineráře turné zařadila i Olomouc, má její dlouhodoletý oddaný fanoušek Čenda Šopek, který je se švýcarskými hudebníky v kontaktu. Organizoval také první olomoucký koncert skupiny, který se rovněž v Sklubu odehrál v prosinci roku 2012.

Výstavou Srdce v kleštích olomouckého výtvarníka Václava Stratila začíná dne soficiálně provoz zcela výjimečného kulturního stánku - galerie Telegraph. Ta vznikla z iniciativy a investicí sběratele umění Roberta Runtáka v zajímavé budově nedaleko olomouckého hlavního nádraží. Objekt, vystavěný v roce 1908 pro výrobu telegrafů, dal také novému projektu jméno. V přízemí sídlí galerie, v dalších částích Telegraphu budou coworkingové centrum, kavárna a stylový loft. 

Listopad 1989 v Olomouci den po dni, hodinu po hodině. Ikony revoluce i dnes neznámí a zapomenutí lidé, kteří tehdy sehráli významnou roli. Vzpomínky na závěrečné období komunistického režimu, svědectví o zcela neznámém světě disidentů i mladých lidí, kteří se i v dusivé atmosféře normalizačního Československa snažili žít svobodně. Jedinečnou sumu informací a vzpomínek na přelomovou dobu před třiceti lety přináší nová kniha Olomouc v roce 1989, kterou ve čtvrtek na radnici představil historik a vedoucí kolektivu autorů Miloslav Čermák.

Když v roce 1881 nadšenci okolo Johanna Rippera (zetě Vincenze Priessnitze) a notáře Edmunda Rudolpha zakládali ve Frývaldově (dnešním Jeseníku) Moravsko-slezský sudetský horský spolek¨(Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein), zajisté netušili, jak jejich nezměrné obětavé úsilí o zpřístupnění Jeseníků širokým vrstvám společnosti tvář těchto hor změní. Jak působení spolku a řady jedinců začne psát různé kapitoly historie turistiky v Jeseníkách, spojené nejen se stavbami turistických chodníků, chat, rozhleden, ale třeba i s překotným rozvojem zimních sportů.

Třicet let od sametové revoluce oslaví Olomouc velkolepě. Město spolu s dalšími institucemi připravilo nabitý program. Ten v režii města startuje 14. listopadu prezentací knihy o listopadových událostech 1989 v Olomouci. Veřejnost čekají besedy, projekce, komponované pořady, divadelní představení i koncerty.

„Jako studentské město patřila Olomouc k hlavním hybatelům listopadových událostí 1989 na střední Moravě. Sametová revoluce přinesla do té doby nemyslitelné změny, prožívali jsme to intenzivně a máme si co připomínat,“ je přesvědčena náměstkyně primátora pro kulturu Markéta Záleská. Do oslav výročí sametové revoluce se proto město zapojuje bohatým scénářem. „Bude ryze happeningového charakteru,“ přibližuje náměstkyně Záleská. Pro širší program oslav, který město nachystalo spolu s univerzitou a dalšími kulturními institucemi, vznikl i atraktivní vizuál.

Přihlaste se do soutěže Blues Aperitiv 2020 a vyzkoušejte šanci zahrát si na respektovaného festivalu Blues Alive.

Součástí festivalu se neodlučitelně stala mezinárodní soutěžní přehlídka, která hledá nové talenty v žánru blues mezi neprofesionálními kapelami bez ohledu na zemi původu. Dvěma souborům garantují organizátoři postup na Blues Alive 2020, kde dostanou tradičně příležitost uvítat posluchače koncertem ve foyer Domu kultury.

V listopadu letošního roku uplyne třicet let od sametové revoluce a Moravské divadlo připomene toto výročí speciálním víkendovým programem. V sobotu 16. a neděli 17. listopadu se uskuteční nejen premiéra nové inscenace Samet, ale také scénické čtení, výstava a beseda s pamětníky listopadových událostí.

Sobotním programem se Moravské divadlo připojí k Noci divadel, jejímž letošním tématem je Divadlo a svoboda.

„Moravské divadlo jako významná kulturní instituce si je vědoma své společenské zodpovědnosti a nutnosti připomínat události z naší nedávné minulosti, které ovlivňují naše současné životy. Výročí třiceti let od sametové revoluce takovou událostí bezesporu je,“ řekl ředitel Moravského divadla Olomouc David Gerneš.

Demokracie, monarchie, diktatura, anarchie. Čím se liší? Jak se vytvářely a měnily v dějinách? Proč je pro národ důležité tato slova znát? Na otázky odpoví program Pevnost demokracie!, který se koná od soboty 19. října do 17. listopadu v Pevnosti poznání. Tým interaktivního centra Univerzity Palackého v Olomouci připravil aktivity pro celou rodinu. Těšit se mohou na netradiční práci s historickými prameny, hraní deskových her i tematický workshop.

Středověkých deskových obrazů se v České republice mnoho nedochovalo. Objev z roku 2014 v sakristii farního kostela v Kopřivnici byl proto skutečně velkým svátkem. Pečlivě zabalená díla, o nichž historikové umění neměli žádné povědomí, byla totiž dokladem pozdně gotické slezské malby. Nyní je mohou vidět i návštěvníci Arcidiecézního muzea. 

Dva roky byla tato gotická díla v péči restaurátorů a od 17. října 2019 budou veřejnosti představena na výstavě Oltář z Lubiny | Restaurování 2014–2016 v Arcidiecézním muzeu Olomouc.

„V roce 2014 nás kontaktoval lubinský rodák, historik Tomáš Sedoník s informací, že v Kopřivnici má pan farář několik středověkých obrazů, pro které nemá v kostele využití, a že by jim jistě bylo nejlépe někde v muzeu. Ihned jsme se tam vypravili a na místě zjistili, že tato výpůjčka bude rozhodně stát za to,“ líčí tehdejší dění autorka výstavy Jana Hrbáčová.