Monasterium Sancti Venceslai Martyri, neboli Klášter mučedníka svatého Václava. Tak označil komplex církevních budov na olomouckém hradě Kosmův pokračovatel kronikář Vincentius (okolo 1130–1167). Proč takový název pro katedrálu a okolí stavby? Odpovídalo to dobovému pojetí komplexních biskupských sídel v německých zemích, označovaných v německé literatuře jako münster. Kronikář totiž nepochybně obdivoval velkolepý výsledek usilovné stavební a organizační činnosti vynikajícího olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (1083 – 25. června 1150). Vedle románské baziliky sv. Václava, sídelního kostela olomouckých biskupů, vybudoval také biskupský palác, kapitulní dům a románský ambit. To vše ve specifických prostorových podmínkách, daných nedostatkem místa mezi severní zdí chrámu a hradbami, postavenými na ostře vystupujícím skalisku. Mimochodem, kvůli onomu omezenému prostoru měl románský ambit s rajským dvorem obdélníkový a nikoliv jako obvykle čtvercový půdorys.

Situace okolo středověké katedrály, kapitulní dům (E+F), románský ambit s rajským dvorem a biskupský palác... Zazděné románské okno je na sverní (horní) zdi objektu E - tedy kapitulního domu. | Zdroj: Olomouc v době Jindřicha Zdíka 

Při pohledu na severní stěnu komplexu vidí divák románská okna, jejichž větší část je skryta za mladší, gotickou stavbou kaple svatého Jana Křtitele. Románská okna s vynikající kamenickou florální výzdobou jsou otevřená, jako by se z nich mohl jejich tvůrce biskup Jindřich Zdík zase podívat směrem od hradu k benediktinskému Hradisku. Vlevo od nich, o kousek výš, je další románské trojité okno. To je zazděné, chybí mu ona pověstná jemná výzdoba a i sloupky mezi oblouky jsou jiné, hrubé a silnější. Kam toto okno vede a kdo se kdysi díval z něj?

HONOSNÝ DŮM PRO SPOLEČNÉ BYDLENÍ

Téměř jistě můžeme říct, že to bylo okno sousedící budovy kapitulního domu. Historici a archeologové se docela dlouho nemohli shodnout na tom, zda to byla původně východní část biskupova paláce, nebo samostatně vybudovaný dům pro členy metropolitní kapituly. Na této nejistotě není nic divného, ostatně vždyť od objevu románských oken v roce 1866 až do druhé poloviny 20. století trvalo, než historici konečně uznali, že objevený úžasný románský palác nepatřil přemyslovským knížatům, ale biskupu Jindřichu Zdíkovi. Několik dekád dlouhé váhání nad určením další románské budovy „monasteria“ svatého mučedníka Václava je tedy určitě omluvitelné.

Vpravo bazilika, vlevo biskupův palác, uprostřed v pozadí střecha kapitulního domu. Olomoucký "münster" ve 12.století | Detail z vizualizace Tasty Air

Z různých odborných prací na téma vývoje komplexu církevních budov na olomouckém hradě vyplývá, že kapitulní dům vznikal ve stejné nebo jen o málo pozdější době jako palác biskupa Zdíka. Kapitulní dům hodlal biskup, který zcestoval tehdejší svět a v Jeruzalémě či v Římě zažil a vstřebal nové trendy duchovního života církevních představitelů, upravit na způsob kláštera. Chtěl, aby členové metropolitní kapituly žili společně podle řehole svatého Augustina, a bydleli spolu s biskupem vedle katedrály. Biskup ve svém paláci, kanovníci v kapitulním domě, se společnou jídelnou i společnou ložnicí.

TMAVÉ PŘÍZEMÍ, PROSVĚTLENÉ PATRO

O tom, že dům kapituly vznikal stavebně odděleně, svědčí fakt, že zaslepené okno je o několik desítek centimetrů výš než okna Zdíkova paláce. Jinak má okno stejné rozměry, tvar i stavební koncepci se třemi oblouky pod jedním velkým nadlehčovacím obloukem. To, že mu dnes chybí jemná kamenická zdobnost v obloucích nebo elegantní románské meziokenní sloupky, je spíš důsledkem pozdějších necitlivých úprav. Jeho o cca 60 centimetrů vyšší umístění ale svědčí o tom, že podlaha za zdí kapitulního domu byla výše než v paláci.

Zazděné románské okno vedlo do síně kapitulního domu. | Foto: rej.cz

Podle průzkumů měl románský kapitulní dům zřejmě přízemí a jedno patro, podobně jako navazující biskupův palác. Krásná velká dvojitá a trojitá sdružená okna byla v prvním patře, zatímco v přízemí jen úzká štěrbinovitá okna, která se směrem dovnitř široce rozevírala. V kapitulním domě bylo na severní stěně v přízemí kruhové okénko se špaletou. V objektu byl dormitář, tedy společná ložnice, refektář (společná jídelna) a kapitulní síň. Patra měla výšku cca 3,5 metru, stropy měly plochou dřevěnou trámovou konstrukci. Jak vypadala podlaha, nevíme. Archeologové sice našli v kapitulním domě i čtvercové keramické dlaždice, ty ale mohly být až z pozdější přestavby.

Kapitulní dům byl jistě propojen průchodem s románským ambitem a pravděpodobně do něj byl přístup i z biskupského paláce. V patře byl sice nalezen ranně gotický portálek mezi kapitulní síní a kostelem, ale ten může být pozůstatkem průchodu až z pozdějšího období. Nicméně to, že kanovníci měli ze svého domu přímý vstup na chór baziliky, je dost pravděpodobné.

BISKUPŮV PALÁC BYL VĚTŠÍ 

V domě mělo trvale přebývat sedm z dvanácti kanovníků, zbývajících pět, kteří byli současně arcijáhny na hradech Přerov, Brno, Znojmo, Břeclav a Spytihněvgrad, měli do kapitulního domu alespoň příležitostně přijíždět a účastnit se některých společných aktivit.

Po porovnání si můžeme uvést rozměry biskupského paláce s rozměry kapitulního domu. Biskup mohl pro sebe a jako reprezentaci olomouckého biskupství využívat objekt o půdorysu 30 krát 10,5 metru. Kapitulní kanovníci měli dům o rozměrech 21 krát 10,5 metru. V obou případech patrové stavby. I když tedy kanovníci měli o něco kratší budovu, pořád to byl z pohledu tehdejšího stavebnictví úplný vrchol luxusu. Vezměme v potaz, že v první polovině 12. století žila ještě světská přemylovská knížata obvykle spíše v dřevěných a nikoliv zděných stavbách a uvnitř měla určitě méně pohodlí. Nemluvě o tom, jak bydleli tehdy obyčejní lidé, byť třeba docela movití…

Refektář, společná jídelna v paláci kanovníků. | Vizualizace: Tasty Air

Komplex románské baziliky, biskupského paláce, kapitulního domu a ambitu s rajským dvorem musel tedy ve 40. letech 12. století na návštěvníka působit mimořádně velkolepým dojmem. Obdobné církevní komplexy by našel jedině v Praze a pak až v německých zemích. A když jsme u tématu zahraničí, dlouhou dobu si historici lámou hlavu s tím, kde vlastně olomoucký biskup Zdík vzal inspiraci a odkud si přivedl odborníky – protože na stavby tohoto typu určitě široko daleko žádné stavebníky najít nemohl. Dlouhá léta se tvrdilo, že vzory jsou v jihoněmeckém Porýní, například ve Špýru, a že odtamtud si také povolal kamenickou huť, která budovala vedle baziliky dvě zmíněné palácové stavby. Historik Miloslav Pojsl ale v knize Biskupské rezidence z roku 2010 uvádí, že specializované řemeslníky si Jindřich Zdík přivedl až z Levanty nebo Itálie, kde pobýval v letech 1137 a 1138.

I KDYŽ TO ZDÍKOVI ÚPLNĚ NEVYŠLO, ZANECHAL ZDE POKLAD

Tak či onak, všichni historici i znalci umění se shodují na tom, že i tato Zdíkova organizační a stavební aktivita činí z Olomouckého hradu tuzemský unikát, který lze srovnat jedině s Pražským hradem. Výsledek práce levantských, italských nebo porýnských kameníků můžeme obdivovat dodnes a jejich úroveň řadí olomoucký palác mezi nejlepší díla pozdního románského slohu ve střední Evropě.

Jen tomu Jindřichu Zdíkovi jeho smělé a bohulibé představy nevyšly tak, jak by si přál. Podle historiků to zřejmě netrvalo moc dlouho, snad pár let od chvíle, kdy výjimečný biskup v roce 1150 zemřel, a kanovníci zapomněli na ideál společného života v jednom paláci. Postupně proto zakoupili různé parcely na Předhradí a založili tak vlastně tradici honosných kanovnických paláců, které v ulicích Wurmova a Křížkovského stojí dodnes. Pohodlí a soukromí bylo církevním hodnostářům bližší než ideje, které si Jindřich Zdík přivezl z cest a návštěv reformovaných klášterů. Z biskupského paláce se tak brzy stala biskupská scholasterijní škola, později byly prostory Zdíkovy rezidence z větší části zničeny při budování většího gotického ambitu, který zde známe dnes. Kapitulní dům se postupně proměnil v sakristii. Ty jsou dnes dvě, jedna bezprostředně navazující na loď chrámu, ta má dnes gotickou podobu, a druhá, navazující na biskupský palác, která má dnes podobu barokní.

Barokní sakristie v místě části někdejšího kapitulního domu. Za barokní klenbou mezi oběma okny je zazděné trojdílné románské okno. | Foto: Rej.cz 

Odpověď na otázku z úvodu našeho vyprávění tedy známe: za zaslepeným trojitým sdruženým románským oknem je dnes jedna ze dvou dómských sakristií, která má barokní interiér. V něm není po zazděném okně ani stopy, vše je ukryto pod barokní přestavbou. Ven ze sakristie vidíme obdélníkovými okny, a jen opakovaný pohled zvenčí nám dává znovu najevo, že nad těmito mladšími okny je staré románské okno z časů jednoho z nejlepších olomouckých biskupů.

Gotická sakristie v katedrále je rovněž umístěna v pozici bývalého kapitulního domu. | Foto: Rej.cz 

V přízemí ke kanovníkům vstupovalo světlo jen malým kruhovým okénkem, v patře to bylo díky trojitému oknu o dost lepší | Foto: Rej.cz 

Pohled na východní stěnu gotické sakristie, vzniklé po přebudování bývalého románského kapitulního domu. | Foto: Rej.cz

Pohled na západní stěnu gotické sakristie (z Rajského dvora), vzniklé po přebudování bývalého románského kapitulního domu. | Foto: Rej.cz

Pohled na západní stěnu gotické sakristie (z Rajského dvora), vzniklé po přebudování bývalého románského kapitulního domu. | Foto: Rej.cz

EDIT: Doplněno 22. března 2023 - Před 897 lety, byl olomouckým biskupem zvolen Jindřich Zdík. Dnes nám jej v Olomouci připomíná vzácná románská památka tzv. Zdíkův palác, který se veřejnosti po rekonstrukci otevře společně s Arcidiecézním muzeem 24. dubna. Nově se můžete těšit i na faksimili Olomouckého horologia, které vzniklo na Zdíkovu objednávku ve zdejším skriptoriu. Ta bude vystavena v nové stálé expozici Arcidiecézního muzea Zde se nacházíte, která vám navíc nabídne i bronzový model a virtuální realitu, zachycující podobu svatováclavského návrší v době Zdíkova života.

Poděkování: Autor děkuje za velkou pomoc Antonínu Kučerovi z Olomouce!

Foto: Arcidiecézní muzeum Olomouc

Miroslav Kindl, ředitel Arcidiecézního muzea Olomouc a historik umění | Foto: Arcidiecézní muzeum Olomouc

Zdroje:

Bistřický Jan a kol.: Národní kulturní památka Přemyslovský palác, Olomouc 1988

Pojsl Miloslav: Olomouc, Biskupské rezidence, Velehrad 2010

Dohnal Vít, Pojsl Miloslav, Slavík Ivan: Olomouc v době biskupa Jindřicha Zdíka, Olomouc 1996

Dohnal Vít: Olomoucký hrad v raném středověku, Olomouc 2001

 Olomoucký hrad v časech biskupa Jindřicha Zdíka | Zdroj: Tasty Air pro Arcidiecézní muzeum Olomouc