Nová stálá expozice Zde se nacházíte, kterou definuje i sám její podtitul Svatováclavské návrší v proměnách staletí, je instalována ve zrenovovaném podkroví Arcidiecézního muzea a návštěvníkům nabízí díky novým médiím virtuální vizualizaci prostoru svatováclavského návrší v pravěku, středověku a novověku. Ze stejných období zde jsou i tři bronzové modely návrší.
Foto: MUO/Markéta Lehečková
Návštěvníci se mohou také podívat na faksimili vzácného Olomouckého horologia (zvaného také Olomoucký kolektář) z první poloviny 12. století. Dílo vzniklo na objednávku biskupa Jindřicha Zdíka (asi 1083-1150) pro olomouckou kapitulu sv. Václava. Ilustrovaný rukopis zahrnuje na 161 listech pergamenu kolekci liturgických textů potřebných k denním modlitbám. Kodex se stal kořistí švédské armády během třicetileté války a je dodnes uložen v Královské knihovně ve Stockholmu.
Expozici doprovází i komiks. Na dvaapadesáti stranách se odvíjí příběh mladého člověka, který vyrazí lézt po skále pod dómem sv. Václava a shodou okolností se stane cestovatelem v čase. „Díky tomu pozná svatováclavské návrší napříč historickými etapami až do pravěku. V každém období se potká s různými zdejšími historickými osobnostmi a vždy zažije nějakou událost, která se zde odehrála. Těmito příběhy cílíme zejména na mladší návštěvníky, aby lépe pochopili význam tohoto prostoru,“ doplňuje autor stálé expozice Miroslav Kindl.
Foto: MUO/Markéta Lehečková
Svatováclavské návrší, jeden ze tří olomouckých kopců, je historicky mimořádně významným místem s důležitostí pro dějiny Olomouce i celého státu. Podle archeologů je pravděpodobně bez přerušení osídleno už od 5. tisíciletí před naším letopočtem, tedy zhruba šest až sedm tisíc let. Bývala zde obydlí lidí různých pravěkých kultur, zemědělské objekty a také kultovní stavby – už v pravěku se tady musely odehrávat různé náboženské obřady a rituály. Nasvědčuje tomu velké množství archeologických nálezů.
„Z pěti tisíc let jsme vybrali pozdní dobu kamennou, tzv. eneolit, starší dobu bronzovou a dobu železnou, halštatskou. Tato tři období totiž názorně ukazují, že návrší bylo nejen důležitým sídlištěm s nějakou centrální funkcí, de facto to bylo hradiště, předchůdce města, ale zjevně i duchovní centrum. Kumulují se zde totiž i nálezy tzv. světa ideí. Máme doklady kultů i kultovních rituálů. Celá expozice tak jasně ukáže i na to, že od počátku spojovalo Svatováclavské návrší duchovní a světskou moc, že bylo místem, kde se propojoval svět ideí se světem politickým,“ uvedla v článku Žurnálu UPOL zkušená archeoložka Pavlína Kalábková.
Na kopci bylo živo i po příchodu Slovanů, někdy v 8. století zde vzniklo opevněné sídliště, které fungovalo i v době Velkomoravské říše v 9. století, a konečně v 11. století, kdy se Olomouc stala nejdůležitějším opěrným bodem přemyslovského rodu na Moravě, zde začal vyrůstat regulérní hrad. Na začátku 12. století do jeho sousedství přibyl i sídelní kostel biskupů, který dnes známe jako katedrálu svatého Václava. Po celou dobu zde vedle sebe koexistovaly světské i sakrální stavby.
Foto: MUO/Markéta Lehečková
Svatováclavské návrší v pravěku
Svatováclavské návrší v polovině 12. století
Svatováclavské návrší v 18. století