A teď ty nejasnosti, kterých je víc než dost. Kde vlastně bylo centrum velkomoravského osídlení v Olomouci? Kde bylo sídlo tehdejších vládců? Kdo žil v osadě v Pekařské ulici, která byla nepřetržitě osídlena už od 6. století? Kdy vznikl Olomoucký hrad na tom místě, kde jej v 11. století znal slavný přemyslovský kníže Břetislav a jeho choť Jitka, a které znal kronikář Kosmas a jeho možný syn, neméně slavný biskup Jindřich Zdík?
Otázky, otázky a otázky
Podle archeologa Richarda Zatloukala dosavadní poznatky opravdu zatím naznačují více dalších otázek a variant, než jasných odpovědí.
Olomoucký kopec s Petrským (u filozofické fakulty) a Václavským (u Dómu) pahorkem byly osídleny už v 8., 9. i 10. století. Současně je ale v 8. století osídleno i velmi významné hradiště na Povelu v dnešní Zikově ulici. To bylo nepochybně sídlem elity, bohatých lidí i velmožů. V průběhu historie Velké Moravy ale tento starý typ blatných hradišť, chráněných před útoky jen vodou a slabým opevněním, postupně ustupuje, a nobilita v neklidných časech preferuje pevnější hradiště na lépe hájitelných vyvýšených místech. Takovým místem nepochybně skalnatý Olomoucký kopec je.
Nálezy jsou zde velmi četné, od kostela Panny Marie Sněžné, přes náměstí Republiky, Křížkovského, Mariánskou a Wurmovu uici, přes ulici 1. máje až po Václavské náměstí. Podle početnosti archeologických nálezů existovala obě centra velmi pravděpodobně souběžně, alespoň po nějakou dobu.
Čí bylo pohřebiště?
V 90. letech minulého století bylo odkryto ohromné velkomoravské pohřebiště ve Slavoníně, na místě dnešního OC Haná, OBI a dalších nákupních center poblíž dálnice. Tak obrovské pohřebiště dobře vybavených, tedy bohatých hrobů, samozřejmě vyžaduje i podobně intenzivní osídlení. Jenže ze Zikovy ulice to je sem docela daleko, nemluvě o Olomouckém kopci. Odkud tedy pochází mrtví, pohřbení v 9. století na Horním lánu?
I Olomoucký kopec měl svá pohřebiště. Zatím ale známe jen malá, náhodně objevená. Několik velkomoravských hrobů bylo pod podlahou kočárovny vedle Arcidiecézního muzea na Václavském náměstí.
Významné, velmi bohatě vybavené hroby velkomoravských šlechtičen byly na zahradě domu na rohu 1. máje a Wurmovy.
Na Předhradí byly podle Richarda Zatloukala dost pravděpodobně i pohřební mohyly z 8. století, což u nás není pro toto období moc obvyklé! Mohyly by svědčily pro předkřesťanský ritus pohřbívání. Početné nálezy mají archeologové z období z 8. století z prostoru Mariánské ulice.
V Pekařské ulici v místech Koruny, kde žili zemědělci a posléze šikovní řemeslníci už od 6. století, mají archeologové z pozdně velkomoravského a povelkomoravského období z 10. století množství nálezů mincí. Sídlila snad lokální nobilita tady? A nebo byli zdejší řemeslníci tolik bohatí?
Podle Richarda Zatloukala je těžké určit, kde na Předhradí bylo centrum moci v 9. století, jasné ale je, že v 10. století sídlem je to už pozdější Olomoucký hrad. „Na kopci na hradě sídlil kníže, jeho ozbrojená družina bydlela zřejmě o kus dál. Objevili jsme podlahy řady dřevohlinitých domků, v nichž bydleli velmi pravděpodobně právě knížecí ozbrojenci,“ říká Richard Zatloukal. Zajímavé je, že domky bojovníků byly od obydlí knížete poměrně daleko, až ve Wurmově ulici. Kníže asi dobře věděl, že je lepší mít tyto svalnaté a neustále k boji připravené profesionální rváče trochu stranou, a ne přímo ve svém domě.
Olomoucký kopec v časech před, za a po Velkomoravské říši tedy byl plný života a aktivit. Jen zatím nevíme úplně přesně, kde se co odehrávalo. Nálezy ale rok za rokem odhalují podrobnosti dávných časů.
Podívejme se tedy na některé důležité archeologické kapitoly.
Železné hřivny na Biskupském náměstí
V roce 2019 probíhal výzkum ve dvoře domu na Biskupském náměstí číslo 4. Archeologové na tomto relativně malém prostoru našli zajímavé artefakty z časů konce Velké Moravy, z doby první půle 10. století.
Obzvláště významné bylo přibližně jeden metr mocné souvrství z raného středověku. Obsahovalo totiž nálezy datované do 1. poloviny 10. Století. „Nálezy potvrzují současné předpoklady archeologů a historiků, že se Olomouc po pádu významných velkomoravských center na jižní Moravě, zejména Mikulčic, Starého Města u Uherského Hradiště a Pohanska u Břeclavi, stala dědicem této říše a uchovala si zbytky její správní i církevní organizace,“ uvedli archeologové z Národního památkového ústavu, pracoviště Olomouc, v roce 2019.
Mezi doklady tohoto procesu patří nález dvou železných sekerovitých hřiven a drobný fragment dalšího blíže neurčeného železného předmětu z 1. poloviny 10. století. Limitováni rozsahem výkopu zakončili tento výzkum archeologové s přesvědčením, že vedlejší půda skrývá velmi pravděpodobně ještě mnohé další zajímavé předměty z doby před více než tisíci lety.
Záhadná rytina starého kněze?
Velmi zajímavý byl objev jámy zasekané 1,2 metru do skály, při průzkumu nádvoří filozofické fakulty v Křížkovského ulici. V roce 2017 tady archeologové objevili prostor, v němž se ukrývala keramika datovaná do doby kolem poloviny desátého století, železná sekerovitá hřivna o délce 47 centimetrů a naprosto unikátní břidlicová destička centimetr silná a přibližně jedenáct krát dvanáct centimetrů velká s rytinou mužské postavy nesoucí kříž. Tento nález, datovaný opět do sledovaného období 10. století, evokuje postavu duchovního. Není bez zajímavosti, že toto místo je na nejvyšším místě takzvaného Petrského návrší, na kterém se nacházel nejpozději od roku 1063 biskupský kostel sv. Petra. O věku prvního biskupského sídla se přitom už ve staré literatuře spekulovalo, že sahalo podstatně hlouběji do historie, až do časů arcibiskupa Metoděje. Nedaleko odsud, na nádvoří zbrojnice, byl nalezen tzv. stylus neboli pisátko, kousky malty a vitráž z okna. Další doklady toho, že zde někde stála už ve velkomoravských časech zděná, tedy takřka jistě církevní budova.
Pálená střešní krytina z 10. století
Už v roce 2012 se podařil archeologům nečekaný kousek. Na velmi malém prostoru, pod schodištěm kostela Panny Marie Sněžné, odkryli dosud neporušený historický terén. Našli zde velké množství předmětů a terénních úprav, které hodně napověděly o raném středověku v Olomouci.
Úlomky pálené střešní krytiny připomínaly na první pohled antické tašky. Speciální laboratorní metoda ale určila jejich stáří na zhruba 1100 let, tedy opět do doby 10. století. Stejná střešní krytina se na našem území objevovala jen v Mikulčicích na sakrálních stavbách. Její blízká podoba s pálenou antickou krytinou je vysvětlována tak, že na jihu Moravy zůstaly po starých Římanech opuštěné zděné stavby, jejichž technologií se mikulčičtí a tedy i olomoučtí stavitelé pozdní velkomoravské doby inspirovali.
Další nálezy pod schodištěm ukázaly třeba to, že tudy vedl v 9. a 10. století opevněný val se širokým příkopem a palisádou. Základy románského zdiva ukazují, že později byla jednoduchá hradba nahrazena hradbou zděnou. Celé Předhradí i s knížecím hradem, tedy od prostoru dnešního Dómu a filozofické fakulty až sem, ke kostelu Panny Marie Sněžné, bylo už od raného středověku solidně opevněné a mělo tudíž významné postavení.
A v něm se podle všeho odehrával mimořádně čilý, intenzivní život specializovaných řemeslníků, obchodníků, duchovních, vojáků a aristokracie. Důstojný předchůdce pozdějšího hlavního města Markrabství moravského.
Archeologové odkrývají záhady staré Olomouce / Foto: NPÚ Olomouc
