Historie

Ztracené olomoucké kláštery, císařské dekrety a největší vojenská budova ve městě

Kdyby se mělo pro třídu 1. máje najít vypovídající jméno, po celá staletí od vzniku města až do konce 18. století by to bylo jasné – musela by se jmenovat Klášterní. Ve sutečnosti se historicky jmenovala Soudní (Cúdní, Landrichterei strasse), protože v ní sídlil Moravský zemský soud. Velkou většinu obyvatel této ulice ale tvořili řeholníci, mniši a řádové sestry. Býval zde totiž doslova jeden klášter za druhým. Kam se poděly?

Historický pohled do ulice 1. máje, vlevo Hanácká kasárna

Vynikajícím obrazovým pramenem je univerzitní teze Matyáše Schmidta z roku 1676, která v obrazové části zachycuje požár Nové věže z 23. dubna roku 1675. Na ní je velmi věrně zachycena podoba dnešního náměstí Republiky a Biskupského náměstí a ulic Křížkovského, Wurmova, Mariánská a právě i třídy 1. máje. Mladším obrazovým zdrojem je kresba z roku 1745, která perfektně zachycuje jednotlivé dávno neexistující kostely.   

Severní strana Soudní ulice (tř. 1. máje) na obrázku z roku 1745. Číslo 4 má věž kostela Všech svatých v klášteře augustiniánů, č. 3 má věž kostela Nanebevzetí Panny Marie v klášteře kartuziánů, dvojku má kostel svaté Kláry v klášteře klarisek a č. 1 je kaple špitálu svatého Ducha.

Na obou ilstracích je tehdejší Cúdní neboli Soudní neboli 1. máje je po celé severní straně lemována zdmi a branami klášterů, nad nimi ční věže kostelů. Vyjdeme-li od okraje staršího obrázku (viz obrazová příloha pod článkem), kde je zachycena katedrála svatého Václava, procházíme pak okolo augustiniánského kláštera s kostelem Všech svatých, následuje kartuziánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, poté bychom míjeli dodnes dochovaný klášterní kostel svaté Kláry, přiléhající ke konventu sester Františkánech – Klarisek a konečně (to už jsme ale na začátku Denisovy ulice) dojdeme ke špitálu svatého Ducha se stejnojmenným kostelem. Ze všech těchto církevních staveb se dodnes dochoval jen areál kláštera klarisek s jejich kostelem, přebudovaným nejprve na univerzitní knihovnu a později na dnešní Vlastivědné muzeum. Všechny ostatní kostely a kláštery zmizely. Totéž se týká i další velmi významné sakrální stavby, jejíž věže se tyčí uprostřed obrázku. To byl zase kostel Panny Marie na Předhradí, obklopený i hřbitovem a hřbitovní zdí. I ten zanikl a na jeho místě stojí dnes Knihovna města Olomouce. Mimochodem, nemůžeme opominout alespoň zmínku o tom, že tehdy byl zrušen a zbourán i kostel svatého Petra v Křížkovského ulici, první sídlo olomouckých biskupů a symbolicky řečeno „matka moravských kostelů“. Na jedinečný historický význam pragmatický osvícenec Josef II. opravdu nebral ohledy.

Sedm stovek dekretů, sedm stovek verdiktů

Co se se všemi těmito stavbami, které od středověku určovaly unikátní církevní charakter olomouckého Předhradí (které tak bývá některými autory přirovnáváno k olomouckému Vatikánu), stalo? Kritickým klíčovým momentem byl rok 1772. Kritickým činitelem byl císař Josef II., rozhodnutý bez ohledu na jakékoliv následky vytvořit z habsburské monarchie moderní osvícenský, centralisticky a pragmaticky řízený stát. V onom roce 1772 vydal kolem sedmi stovek dekretů, jimiž rušil v celé říši jeden klášter za druhým. Kritériem pro něj bylo jen to, zda je klášter nějak užitečný. Pokud šlo o řády, které měly málo řeholníků nebo se soustředily na kontemplativní život v uzavřeném prostředí, byly označeny za "neužitečné" a zrušeny. Olomouc tyto dekrety postihly obzvláště drsně. Během jednoho roku zanikly olomoucké konventy augustiniánů, kartuziánů, klarisek či třeba františkánů – bernardinů. K tomu byly rušeny i „přebytečné“ kostely, třeba onen krásný gotický kostel Panny Marie na Předhradí.

Opuštěné klášterní budovy byly nejprve využity jako skladiště (augustiniáni) či knihovny (kartuziáni), a posléze si jejich prostory vyhlédla armáda. Ta měla v modernizované říši (a v pevnostní Olomouci obzvlášť) podstatně silnější postavení než řeholní řády. V letech 1804 až 1814 byly budovy v obou sousedících klášterech postupně bourány, aby na jejich parcelách mohly vyrůst kasárenské objekty. Menší armádní objekt byla Kadetní škola, dnes Dům armády, která ve svých zdech uchovává alespoň část původních klášterních staveb a dokonce i gotických městských hradeb včetně jedné hranolové věže (u vstupu do letního kina), a největší část volného prostoru pak zabrala Špitálská, později Hanácká kasárna.

Největší stavba v Olomouci!

Jak popisují objekt znalci dějin architektury, jde o vynikající ukázku vojenské klasicistní architektury. Čtyřkřídlá budova na obdélném půdoryse s pravidelným uzavřeným nádvořím je specifická tím, že stojí na poměrně prudkém svahu. Objekt má pět pater, ale v ulici 1. máje vidím jen tři. Dvě patra jsou totiž podzemní.

Nádvoří dává větší možnost pochopit, o jak ohromný objekt se jedná. / Foto: mmol-Blanka Martinovská

Podél východního a západního průčelí jsou vybudovány světlíky s kamennými zárubními stěnami. Podél jižního průčelí vede podzemní zaklenutý větrací tunel. Celá Hanácká kasárna byla vybudována v letech 1838 až 1844.

Vznikl tak ve své době největší dům v Olomouci. Opravdu mohutný komplex, který udivuje dodnes, kdy se intenzivně jedná o jeho prodeji. Armáda ho totiž po necelých dvou staletích přestala používat a stát se ho teď snaží zbavit… A to je prozatím konec staleté kapitoly o dávných a ztracených olomouckých klášterech.

Použité zdroje:

Tichák, Milan: Olomoucké vycházky. Olomouc 2014

Kol. autorů: Chrámy, kostely, svatyně a kaple v Olomouci, Olomouc 2009

Památkový katalog Národního památkového ústavu

Výřez z univerzitní teze z roku 1676 a barevně zvýrazněné budovy klášterů, na jejichž místě dnes stojí Hanácká kasárna. 

Bývalá kaple v Hanáckých kasárnách. / Foto: mmol - Blanka Martinovská 


INZERCE

NÁZORY K ČLÁNKU

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Radio Haná
INZERCE
TV Morava