Tajemná věž svatého Mořice: podle náhrobního kamene se změní její datace

O jižní věži mořického kostela byla napsána řada studií. Odborníci řešili, jak je vlastně tato věž stará. Laická veřejnost ji po staletí vnímala jako mimořádně starobylou, starší než vedlejší gotický chrám. Pracovníci olomouckého územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu ovšem nyní objevili při průzkumu věže gotický náhrobník opatřený datací, který všechno dost radikálně mění.

Zabudovaný náhrobní kámen změnil představu o dataci stavby veže.

Obnovné práce, které probíhají v rámci projektu IROP (Integrovaný regionální operační program) již od roku 2018, a jejichž hlavním cílem je stavební a restaurátorská obnova této významné pozdně gotické církevní památky Moravy, mají být ukončeny v závěru letošního roku. Během obnovy fasád kostela a jeho zvonice (jižní věže) byly zpřístupněny i doposud prakticky nepřístupné interiéry této věže, přičemž v západním okenním otvoru jejího prvního patra došlo k neočekávanému nálezu zabudovaného gotického nápisového náhrobníku s datací.

Náhrobní kámen se tak stává jedním z klíčových pramenů pro určení skutečného stáří věže, která doposud tvořila nejvíce problematický prvek ve výkladu stavebních dějin kostela.

Vznik věže byl badateli spojován s koncem 12. století, s polovinou 13. století, s přelomem 14. a 15. století anebo s druhou polovinou 15. století. Poslední a odborníky obecně přijatý výklad poskrovnu dochovaných soudobých pramenů stanovil dobu výstavby jádra zvonice roky 1398 až 1403. Tento interpretační model však boří nález náhrobníku. Přibližnou dobu jeho vzniku lze vymezit až druhou polovinou 30. let 15. století. Samotná nálezová situace tak zpochybňuje veškeré úvahy o starším původu věže a posouvá datum jejího výstavby nejdříve do období konce 1. poloviny, spíše však až do 2. poloviny 15. století.

Nemohl být náhrobní kámen z první poloviny 15. století použit na stavbu věže druhotně, teprve při nějakých opravách? Mohlo jít o nepovedený náhrobek, nebo nějaký způsobem znehodnocený opracovaný kámen. Podle odborníků ale nemohlo jít o dodatečné umístění.

"Na náhrobníku je datace neúplná, ale z toho, co je vizuálně přístupné, se dá rekonstruovat datace následovně - 1435 a více, maximálně však 1439, tedy druhá polovina 30. let 15. století. Náhrobník je sice sekundárně využitý jako stavební kámen, ale jeho zabudování do zdiva věže je primární, tedy nemohlo zde dojít až k jeho eventuálnímu dodatečnému zabudování do zdiva někdy po výstavbě zvonice," uvedl tiskový mluvčí Národního památkového ústavu v Olomouci Vlastimil Staněk. 

Městský farní kostel sv. Mořice v Olomouci patří mezi nejvýznamnější církevní památky Moravy. Jeho dlouhá a zajímavá stavební historie sahá až do počátku 15. století, od té doby však prošel různými stavebními úpravami, které však nesmazaly jeho podobu pozdně gotické stavby. Od roku 2002 je prohlášen Národní kulturní památkou.



INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Názory k článku

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Jarní Flora Olomouc
INZERCE
Chata Kouty