Továrna na čokoládu: sladká olomoucká historie začala v kapucínském kostele

Čtvrtek, 18.2.2016

Psal se červen 1899. Olomoučtí maloobchodníci, kteří se o půl roku dříve spojili do jednoho podniku, oznamují veřejnosti, že zakládají První společnou moravskou továrnu na cukrovinky a čokoládu v Olomouci, společenstvo s obmezeným ručením. Spojení obchodníci nabízejí investorům koupě akcií začínajícího podniku. Kdo vyslyšel nabídku a tehdy akcie nakoupil, rozhodně nelitoval; ze skromného potravinářského závodu se poměrně brzy vyvine největší čokoládovna v našich zemích – Zora Olomouc.  

Oficiálně nový podnik vznikl 25. listopadu 1898. První valná hromada i start výroby samotné ovšem nesou datum 12. června 1899.  Výroba tehdy začínala v pronajatých prostorách v budově Občanské záložny, první čokolády vyrábělo patnáct zaměstnanců. To bývalo ve druhé polovině 19. století centrum českého spolkového a kulturního života, od chvíle, kdy byl otevřen Národní dům, se měnilo využití besedy spíše směrem k ekonomickému a finančnickému. Sídlila zde například záložna, restaurace a jak vidno, také první verze budoucí Zory Olomouc. Dnes už na rohu Dolního náměstí a Kateřinské ulice tento dům nenajdete; byl totiž velmi podstatně přestavěn na počátku 20. století a dnes v něm sídlí ČSOB.

S ohledem na sídlo na Dolním náměstí se také panstvo po zahájení valné hromady odebralo do nejbližšího svatostánku, do kostela Zvěstování Páně, neboli ke kapucínům. Zde se odehrála slavná mše svatá, která měla celému podniku dodat posvěcení shůry.

Mistrům lahodné čokolády a neodolatelných cukrovinek se dařilo dobře. Jejich produkty šly na odbyt nejen v Olomouci, ale v širokém okolí, ve městech i na venkově. Zde je třeba zdůraznit, že v Olomouci měla výroba potravin velmi silnou základnu a silné konkurenční prostředí, takže se prosadil jen opravdu kvalitní podnikatelský záměr. Na rozdíl třeba od těžkého průmyslu zde potravinářství i díky bohatému zemědělskému zázemí Hané prosperovalo výborně.  Nebyly to přitom ani zdaleka jen tradiční tvarůžky, které se mimochodem tehdy vyráběly na řadě míst v několika privátních sýrárnách v Olomouci a nikoliv jako dnes, kdy tvarůžky jdou do světa z jediného podniku v Lošticích. V Olomouci úspěšně vznikaly a podnikaly firmy ve výrobě lihovin, piva, sladu, kvalitní mouky, luštěnin, masa a uzenin, prosperovala zde konzervárna ryb, továrna na hanácké kysané zelí a hořčici a kromě toho samozřejmě i různé podniky, zaměřené na cukrovinky.

Například už roku 1877 založil Th. Zelinka ve Chvalkovicích továrnu na trvanlivé pečivo TOKO, a okolí začal zásobovat různými oplatky, piškoty, suchary, čajovým pečivem a klasickými cukrovinkami. OLFEDO byl název firmy Ferdinanda Deutsche, která se od roku 1877 zaměřila především na čokoládu.  V roce 1887 začal dobývat trh pro mlsné jazýčky Josef Mikšovský, jehož továrna na čokoládu byla úspěšná a nebýt února 1948, možná bychom toto jméno na lahodných tabulkách z kakaového bobu vídali dodneška. Další čokoládovna vznikla v roce 1919 v Hodolanech a nesla dlouhý název Továrna Fried und Knöpfelmacher na čokoládu, dražé a cukrovinky v Hodolanech UNION. A v tomto velmi nahuštěném olomouckém čokoládovém světě se snažila uspět i ona První společná moravská továrna na cukrovinky a čokoládu, budoucí ZORA.  

Jak jsme již uvedli, pánům obchodníkům ze společné moravské továrny se dařilo dobře. Nové výrobky šly na odbyt a po pár letech bylo třeba pomýšlet na výrazně větší prostory a další obchodní expanzi. Firma brzy změnila status na akciovou společnost, která následně nesla název Akciová továrna na cukrovinky a čokoládu v Olomouci. V roce 1908 se firma definitivně stěhuje z Dolního náměstí do Hodolan, na místo, kde produkuje lahodné sladkosti do celé Evropy dodnes. Ve stejné době přibývá do názvu i kouzelné slovíčko ZORA, tedy hvězda či Jitřenka. Zora oslovovala obchodníky a cukráře a mimo to otvírala po celém Československu i své podnikové prodejny. Ty mohli zákazníci najít samozřejmě v největších městech, stejně tak ale aspoň během sezóny i v lázních Luhačovice.

Továrna přečkala náročná léta první světové války, chlubila se i tím, že navzdory válečnému období její výroba neustává ani v nejmenším. Rostoucí zájem o cukrovinky vedl za první republiky k neustálému dalšímu rozšiřování sortimentu. Ve třicátých letech už nabízela olomoucká čokoládovna odběratelům více než šest stovek druhů pochoutek. Mezi nimi najdeme různé druhy čokolády - vanilkovou, na vaření, zlomkovou čokoláda k jídlu, různé verze čokoládových tyčinek či oblíbené čokoládové figurky. Mezi pochoutkami vynikaly čokoládové dezerty, jako například Olomoucký, Berlínský či Vídeňský. Dále v sortimentu najdeme želé, lízátka na tyčince a různé druhy oplatek. Neméně bohatá byla také nabídka nečokoládových cukrovinek - lékořicové, gumové, různé pastilky a dražé, smetanové a ruské karamely, drops a furé. Továrna Zora produkovala i léčivé "Prsní karamely", zaručené bylinné bonbony z nejčistších horských bylin. I v poválečném období vyráběla Zora výrobky vysoké kvality. V nabídce najdeme také kakao, kakaové máslo a kakaová zrna.

Po druhé světové válce se výrazně mění situace. V roce 1945 vzniká znárodněná Zora, továrna na čokoládu a cukrovinky, národní podnik. Do něj byly postupně během dalších vln znárodňování zapojeny i další olomoucké firmy, například Čokoládovna Mikšovský, OLFEDO či hodolanský Union. V 50. letech už čteme na obalech čokolád název Moravské čokoládovny Zora, národní podnik, Olomouc.

Jak známo, komunistické hospodářství bylo hodně zatíženo na neustálé reorganizace a centralizace, takže v 60. letech byla Zora začleněna do národního podniku Československé čokoládovny se sídlem v Praze jako jeden z nejvýznamnějších závodů koncernu. Z Olomouce putovaly nejen na náš trh, ale i do zahraničí stále velmi kvalitní výrobky, podnik se mohl chlubit stříbrnými a zlatými medailemi z mezinárodních potravinářských olympiád v Bruselu, Paříži a v Praze. Medaile získaly figurky z mléčné a hořké čokolády, tyčinka Milena a také různé druhy čokolád.

V roce 1991 se ze Zory stala akciová společnost, která je dnes společně s pražským Orionem a dalšími menšími podniky součástí nadnárodního gigantu Nestlé. Na rozdíl od mnoha jiných tradičních potravinářských firem z Olomouce a okolí ovšem Zora přechod na tržní hospodářství zvládla a přestála se ctí a dodnes patří ve střední Evropě k největším producentům čokoládových cukrovinek. Olomoucká „továrna na čokoládu“ tak dělá radost svým zákazníkům a konzumentům už ve třetím století.  

Repro historických obalů čokolád z Olomouce: www.chocolatewrappers.info

Výzva: Máte zajímavé vzpomínky na historii olomoucké čokoládovny ZORA? Vlastníte zajímavé archivní materiály? Budeme moc rádi, pokud se o ně naším prostřednictvím podělíte se čtenáři Olomouckého REJe. Pište na olomoucky.rej@seznam.cz

Fotogalerie: 
Autor: 
(mb)