Fantastický nález: archeologové našli kresbu kněze, starou více než 1000 let!

Neděle, 19.3.2017

Nádherný plod vydal záchranný archeologický výzkum v prostoru nádvoří děkanátu Filozofické fakulty UPOL na Křížkovského 10 v Olomouci. V lokalitě, kde stával už v roce 1063 při obnovení moravského biskupství v Olomouci nejstarší biskupský kostel svatého Petra, našli archeologové břidlicovou destičku s vyrytou postavou duchovního.

Ta je ještě nejméně o sto let starší než obnova biskupství. Pochází totiž z poloviny desátého století a možná tak podporuje i lákavou hypotézu, že v Olomouci sídlili biskupové už od závěrečné fáze Velkomoravské říše.  

U svatého Jakuba chybí nejstarší fáze výstavby

Archeologický výzkum Národního památkového ústavu se soustředil zejména na jižní část nádvoří, do prostoru, kde se až do zrušení v roce 1785 a následného zbourání nacházel klášter u svatého Jakuba. Klášter byl založen před rokem 1213 pro augustiniánky, které v 16. století vystřídali minorité. Vlivem četných zásahů v minulosti byla zachycena jen torza zdiv z různých fází přestaveb a úprav kláštera a klášterního kostela sv. Jakuba, nebyly ale bohužel zjištěny žádné hmotné doklady nejstarší podoby kláštera ze 13. století.

Na zkoumané ploše bylo odkryto dalších 39 kostrových, orientovaných hrobů, ve čtyřech řadách. Zemřelí byli bez výbavy či jakýchkoliv součástí oděvů. Pohřebiště by mělo náležet ke klášteru u sv. Jakuba, avšak datování je obtížné, s předpokladem do vrcholného středověku.

Skalní puklina skrývala archeologický poklad

Kdo čekal, že průzkum v Křížkovského 10 konečně odhalí základy po staletí hledaného nejstaršího biskupského kostela svatého Petra, který někde tady také do 18. století stával, ten byl zklamán. Archeologové si ale toto případné zklamání bohatě vynahradili jinak. Objevili totiž jámu, vysekanou 1,2 metru do skály, v jejímž zásypu se ukrývaly více než tisíc let staré předměty. Byla zde keramika datovaná do doby kolem poloviny desátého století, železná sekerovitá hřivna o délce 47 centimetrů a především naprosto unikátní břidlicová destička centimetr silná a přibližně jedenáct krát dvanáct centimetrů velká s rytinou mužské postavy, nesoucí kříž.

Traseologický posudek docenta Miroslava Králíka z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně potvrdil, že rýhy jsou pokryty sintrem (doklad stáří) a zjistil velmi mnoho detailů, týkajících se způsobu rytí. (Traseologie zjišťuje způsoby rytí do předmětu a tím přispívá i k určení stáří rytiny.) V okolí nebyly doloženy jiné stejně datované objekty nebo například keramika ve skalních puklinách.

Nález je zajímavý i svou polohou na nejvyšším místě takzvaného Petrského návrší, na kterém se nacházel nejpozději od roku 1063 biskupský kostel svatého Petra. Už v 90. letech minulého století odkryl průzkum vedený archeologem Josefem Bláhou jen o pár desítek metrů dál, u Tereziánské zbrojnice, zbytky tzv. židovské malty, používané ve zdivu velkomoravských církevních staveb, úlomky okenní vitraje a další předměty, které svědčí o významu tohoto místa. Nedaleko odsud, u kostela Panny Marie Sněžné, archeologové našli v roce 2012 další zbytky malty a také zlomky antické pálené střešní tašky, které bývaly druhotně použité na zastřešení vekomoravských církevních staveb. Podle dosavadních zjištění právě zde bylo už v 9. století velkomoravské opevněné sídlo a v něm i kostel. Možná, že také sídlo biskupa…  

Fotogalerie: 
Autor: 
(mb)