Podívejte se na film z prezidentské návštěvy Edvarda Beneše v Olomouci

Úterý, 21.3.2017

Fotografie a dokonce i unikátní černobílý film nabízí nová kapitola speciálního webu, zaměřeného na archiválie se vztahem k dějinám Olomouce.  Kapitola je věnována prezidentským návštěvám druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Díky bezmála osmiminutovému němému filmu se můžete podívat do Olomouce roku 1946.

Edvard Beneš byl v Olomouci vícekrát. Coby prezident, kterým se stal 18. prosince 1935, zavítal do Olomouce čtyřikrát. Všechny tyto návštěvy dokumentuje množství fotografií, rozdělených podle jednotlivých návštěv. Ta první, ale kratičká, se odehrála už půl roku po zvolení v červnu roku 1936, další, už plnohodnotná návštěva, přišla v červenci 1937. „Po válce do Olomouce přijel Edvard Beneš jako bouřlivě vítaný prezident v létě roku 1946 a následně se zde objevil ještě v únoru roku 1947 při příležitosti obnovení olomoucké univerzity,“ uvedl náměstek primátora Pavel Urbášek. Tehdy s Benešem mimochodem přijel i ministerský předseda Klement Gottwald, kterého může návštěvník stránky vidět na unikátním snímku při obědě v Arcibiskupském paláci.  

Součástí nové kapitoly archivního webu je i filmový záznam z velkolepé návštěvy prezidenta v červenci roku 1946. Ve filmu je samozřejmě vidět nejen Edvard Beneš, ale výborně zdokumentované jsou i slavnostně vyzdobené ulice, Horní (tehdy Masarykovo) náměstí či Arcibiskupský palác. Z filmu je dobře patrné, že rok po hrozné válce bylo české obyvatelstvo Olomouce příjezdem prezidenta opravdu nadšené.

Novou kapitolu najdete na adrese https://archivy.olomouc.eu/archivy/20918

Film z roku 1946 lze vidět i zde https://www.youtube.com/watch?v=S1G_KPRoiPc

Archivní web zobrazuje v digitalizované podobě vzácné archiválie se vztahem k městu Olomouci. Na adrese https://archivy.olomouc.eu/uvod je v tuto chvíli deset kapitol, věnovaných nejstarším listinám, například svolení krále Přemysla Otakara II. se stavbou radnice, i kuriozitám, jako byla třeba kauza vraha a gangstera Martina Leciána. U latinských a německých dokumentů jsou přepisy do českého jazyka. Badatel zde najde i odkazy na archivy, kde originály dokumentů jsou.   

 

Fotogalerie: 
Autor: 
(red)