V Olomouci byly dva hrady! Archeologové objevili záhadnou Juliánskou věž

Neděle, 25.6.2017

Olomoucký hrad, respektive jeho základy a pozdně románskou hradní věž, dnes najdeme na Václavském návrší v sousedství katedrály svatého Václava. Tento knížecí hrad vznikal v průběhu 11. století. V Olomouci ale byly hrady dva! Ten druhý pod názvem Nový hrádek nechal zeměpán vystavět na začátku 13. století. Historici dosud nevěděli, kde stál, a odhadovali, že zřejmě v hradním areálu u katedrály. Nebylo tomu tak, šlo opravdu o nový hrad na jiném místě.

Při stavbě v areálu školy Na Hradě teď našli archeologové základy čtvercové věže. Jedná se o takzvanou Juliánskou věž, jak jí Olomoučané říkali, přičemž celému návrší okolo kostela svatého Michala a dnešního Žerotínova náměstí říkali Juliusberg, neboli Juliovo návrší, podle legendárního zakladatele města Julia Caesara. O Juliánské věži historici věděli, píše o ní mimo jiné i významný kronikář historie olomouckých domů Wilhelm Nather. Vědělo se, že byla zbourána pro špatný statický stav v roce 1673 a že ji Olomoučané považovali za starobylou stavbu z pohanských dob, dokonce si mysleli, že zde bývala pohanská svatyně. Teď mají archeologové odkryté její základy a získávají množství nových poznatků a faktů, které lépe osvětlují středověké dějiny města.

Olomoucký Nový hrádek jako pražský Vyšehrad

Podle Pavla Šlézara z Národního památkového ústavu v Olomouci, který výzkum v ulici Na Hradě vede, lze datovat odkryté základy věže do přelomu 12. a 13. století. První písemná zmínka o Novém hrádku pochází z roku 1213, což by odpovídalo stáří odkrytého zdiva. Archeologové zde našli mimo jiné i starou studnu. Čtvercová věž s nepravidelnými základy o rozměrech zhruba devět krát devět či deset metrů by tak s velkou mírou pravděpodobnosti mohla být hradní věží nového zeměpanského sídla.

Ovšem proč vlastně na počátku 13. století vznikal nový hrad, když už jeden v Olomouci dávno stál? Analogii lze najít u Přemyslovských knížat v Praze, kdy kníže a později král Vratislav raději opustil Pražský hrad a přesídlil i s celým dvorem na Vyšehrad – podstatou tohoto kroku byl souboj mezi církevní a světskou mocí. V případě pražského Vratislava šlo o spor s jeho bratrem biskupem Jaromírem.

V roce 1202 vymřela olomoucká přemyslovská dynastie a také celkově se v té době v českém státě mění vnitřní uspořádání ve prospěch centrální pražské vlády. V olomouckém opevněném hradním areálu, který byl do té doby současně sídlem knížat i biskupů, má najednou církevní správa navrch. Panovníka teď zastupuje jen purkrabí. O určitých sporech mezi olomouckými biskupy a purkrabími ostatně vypovídají i kronikáři, byť spory měly charakter jakýchsi naschválů.

Rozdíl ve významu je ale patrný. Biskupové mají v hradním areálu už od časů Jindřicha Zdíka nádherný reprezentativní palác, jehož části můžeme obdivovat i dnes, zatímco knížata a po nic jejich zástupci měli obydlí skromnější. Proto tedy zeměpán či jeho zástupce využívá starší zeměpanský dvorec na Michalském návrší a buduje zde Nový hrádek. Písemně je zaznamenán poprvé k roku 1213. Hrádek byl podle všeho zeměpanským majetkem, právy k němu disponoval i moravský markrabě. Ledacos nasvědčuje tomu, že hrádek si nechal postavit jako svou rezidenci král Přemysl Otakar I., který měl s Olomoucí specifické záměry - chtěl údajně vytvořit samostatné olomoucké vévodství, podřízené přímo králi a zahrnující celou střední a severní Moravu, oddělenou od někdejšího brněnsko-znojemského moravského údělu, kde by vládl moravský markrabě. 

Hrad se změnil ve fojství, provizorní radnici, ve zbrojnici a sklad mouky

Historici sice Nový hrádek často umísťovali do původního hradního areálu, to je ale nelogické, odporuje to písemným zprávám, které výslovně říkají, že hrádek vznikl na jiném místě, a dnes je to zpochybněno i novými archeologickými nálezy. Michalské návrší, kde vyrostla někdy v těch časech robustní hradní věž, byl už v té době významným bodem – byl zde určitý významný dvorec a stávala zde stará kaple svatého Michala, kterou teprve o desítky let později, při vzniku královského města, daroval král Václav I. dominikánům. Zde, kousek od kaple, na jednom ze tří olomouckých kopců, tedy vyrostl nový nevelký hrad. V něm zřejmě sídlil zástupce českého krále, a posléze, v době vzniku města, zde byla přistavěna další budova, jejíž základy rovněž průzkum odkryl, a to budova fojtství. Fojt byl pro změnu zástupcem panovníka pro správu města. Jeden olomoucký fojt sídlil zde, na Michalském návrší, a s ním také první městští konšelé (než byla konečně na počátku 15. století dostavěna radnice), druhý fojt pro tehdy samostatnou obec Předhradí sídlil na původním místě na Václavském návrší v areálu starého hradu. Pozvolný přechod hrádku z rukou zeměpána do rukou fojtů by vysvětloval i zmizení Nového hrádku z písemných pramenů. 

Jaké byly další osudy tzv. Juliánské věže a celého Nového hrádku, respektive fojtství? Kromě již zmíněného sídla zeměpanské i městské správy zde pak byla například městská zbrojnice a vojenský sklad a později se zde skladovala mouka. Když byla v roce 1673 stará věž zbořena, už dávno byly informace o jejím původním poslání zamlžené a pro Olomoučany šlo o starověkou stavbu „z dob germánských Kvádů“. Každopádně povědomí o hradu zůstalo v pamětích Olomoučanů, takže když Vojtěch Alois Šembera stanovoval na zakázku radnice v 19. soletí české názvy ulic, jeho volba Na Hradě byla vlastně správná, byť se tomuto rozhodnutí moderní historici usmívali... 

Více o Juliánské věži i Novém hrádku přineseme v dalším textu, na němž pracujeme…

Fotogalerie: 
Autor: 
(mb)