
Olomoucký hrad, respektive jeho základy a pozdně románskou hradní věž, dnes najdeme na Václavském návrší v sousedství katedrály svatého Václava. Tento knížecí hrad vznikal v průběhu 11. století. V Olomouci ale byly hrady dva! Ten druhý pod názvem Nový hrádek nechal zeměpán vystavět na začátku 13. století. Historici dosud nevěděli, kde stál, a odhadovali, že zřejmě v hradním areálu u katedrály. Nebylo tomu tak, šlo opravdu o nový hrad na jiném místě.
Při stavbě v areálu školy Na Hradě teď našli archeologové základy čtvercové věže. Jedná se o takzvanou Juliánskou věž, jak jí Olomoučané říkali, přičemž celému návrší okolo kostela svatého Michala a dnešního Žerotínova náměstí říkali Juliusberg, neboli Juliovo návrší, podle legendárního zakladatele města Julia Caesara. O Juliánské věži historici věděli, píše o ní mimo jiné i významný kronikář historie olomouckých domů Wilhelm Nather. Vědělo se, že byla zbourána pro špatný statický stav v roce 1673 a že ji Olomoučané považovali za starobylou stavbu z pohanských dob, dokonce si mysleli, že zde bývala pohanská svatyně. Teď mají archeologové odkryté její základy a získávají množství nových poznatků a faktů, které lépe osvětlují středověké dějiny města.
Olomoucký Nový hrádek jako pražský Vyšehrad
Podle Pavla Šlézara z Národního památkového ústavu v Olomouci, který výzkum v ulici Na Hradě vede, lze datovat odkryté základy věže do přelomu 12. a 13. století. První písemná zmínka o Novém hrádku pochází z roku 1213, což by odpovídalo stáří odkrytého zdiva. Archeologové zde našli mimo jiné i starou studnu. Čtvercová věž s nepravidelnými základy o rozměrech zhruba devět krát devět či deset metrů by tak s velkou mírou pravděpodobnosti mohla být hradní věží nového zeměpanského sídla.
Ovšem proč vlastně na počátku 13. století vznikal nový hrad, když už jeden v Olomouci dávno stál? Analogii lze najít u Přemyslovských knížat v Praze, kdy kníže a později král Vratislav raději opustil Pražský hrad a přesídlil i s celým dvorem na Vyšehrad – podstatou tohoto kroku byl souboj mezi církevní a světskou mocí. V případě pražského Vratislava šlo o spor s jeho bratrem biskupem Jaromírem.
V roce 1202 vymřela olomoucká přemyslovská dynastie a také celkově se v té době v českém státě mění vnitřní uspořádání ve prospěch centrální pražské vlády. V olomouckém opevněném hradním areálu, který byl do té doby současně sídlem knížat i biskupů, má najednou církevní správa navrch. Panovníka teď zastupuje jen purkrabí. O určitých sporech mezi olomouckými biskupy a purkrabími ostatně vypovídají i kronikáři, byť spory měly charakter jakýchsi naschválů.
Rozdíl ve významu je ale patrný. Biskupové mají v hradním areálu už od časů Jindřicha Zdíka nádherný reprezentativní palác, jehož části můžeme obdivovat i dnes, zatímco knížata a po nic jejich zástupci měli obydlí skromnější. Proto tedy zeměpán či jeho zástupce využívá starší zeměpanský dvorec na Michalském návrší a buduje zde Nový hrádek. Písemně je zaznamenán poprvé k roku 1213. Hrádek byl podle všeho zeměpanským majetkem, právy k němu disponoval i moravský markrabě. Ledacos nasvědčuje tomu, že hrádek si nechal postavit jako svou rezidenci král Přemysl Otakar I., který měl s Olomoucí specifické záměry - chtěl údajně vytvořit samostatné olomoucké vévodství, podřízené přímo králi a zahrnující celou střední a severní Moravu, oddělenou od někdejšího brněnsko-znojemského moravského údělu, kde by vládl moravský markrabě.
Hrad se změnil ve fojství, provizorní radnici, ve zbrojnici a sklad mouky
Historici sice Nový hrádek často umísťovali do původního hradního areálu, to je ale nelogické, odporuje to písemným zprávám, které výslovně říkají, že hrádek vznikl na jiném místě, a dnes je to zpochybněno i novými archeologickými nálezy. Michalské návrší, kde vyrostla někdy v těch časech robustní hradní věž, byl už v té době významným bodem – byl zde určitý významný dvorec a stávala zde stará kaple svatého Michala, kterou teprve o desítky let později, při vzniku královského města, daroval král Václav I. dominikánům. Zde, kousek od kaple, na jednom ze tří olomouckých kopců, tedy vyrostl nový nevelký hrad. V něm zřejmě sídlil zástupce českého krále, a posléze, v době vzniku města, zde byla přistavěna další budova, jejíž základy rovněž průzkum odkryl, a to budova fojtství. Fojt byl pro změnu zástupcem panovníka pro správu města. Jeden olomoucký fojt sídlil zde, na Michalském návrší, a s ním také první městští konšelé (než byla konečně na počátku 15. století dostavěna radnice), druhý fojt pro tehdy samostatnou obec Předhradí sídlil na původním místě na Václavském návrší v areálu starého hradu. Pozvolný přechod hrádku z rukou zeměpána do rukou fojtů by vysvětloval i zmizení Nového hrádku z písemných pramenů.
Jaké byly další osudy tzv. Juliánské věže a celého Nového hrádku, respektive fojtství? Kromě již zmíněného sídla zeměpanské i městské správy zde pak byla například městská zbrojnice a vojenský sklad a později se zde skladovala mouka. Když byla v roce 1673 stará věž zbořena, už dávno byly informace o jejím původním poslání zamlžené a pro Olomoučany šlo o starověkou stavbu „z dob germánských Kvádů“. Každopádně povědomí o hradu zůstalo v pamětích Olomoučanů, takže když Vojtěch Alois Šembera stanovoval na zakázku radnice v 19. soletí české názvy ulic, jeho volba Na Hradě byla vlastně správná, byť se tomuto rozhodnutí moderní historici usmívali...
Více o Juliánské věži i Novém hrádku přineseme v dalším textu, na němž pracujeme…
Mlýnský náhon navždy zmizel. Malá část řeky však pod třídou Svobody teče dodnes
Sprejeři za sebou nechávají obrovské škody. Naposledy za sto tisíc korun
Tradiční železářství: větší klasiku už v Olomouci nenajdete, za měsíc však končí