SEFO prý v proluce v Denisově ulici vznikne. Co tady ale bylo před prolukou?

Sobota, 24.3.2018

SEFO je zpět, ozývá se Olomoucí... Aniž by se stalo v přípravách něco podstatně nového, začalo se ve městě zase hodně mluvit o projektu SEFO, neboli Středoevropském fóru, které má vyrůst v proluce v Denisově ulici. Kdyby nebylo proluky, nebylo by ani SEFO. Rozhodně ne tedy v podobě, která mezi Olomoučany spolehlivě vyvolává silné emoce. Vesměs negativní, dodejme. Proč je tedy v Denisově ulici ona proluka? To se musíme vrátit do šedesátých let minulého století.

Proluka vznikla postupně demolicí starých budov v letech 1966 až 1970. Desítky metrů dlouhá dřevěná ohrada tedy „krášlí“ tuto úzkou spojnici středověkého královského města a ještě staršího Předhradí už rovnou půlku století. Vznikla proto, že se za socialismu tak nějak nedařilo udržovat historické domy v dobrém stavu a ty domy pak občas samy spadly, případně musely být zbourány. A to byl případ pěti starých domů na tomto místě. Trochu komický a trochu smutný.

V rozhovoru Jana Procházky pro portál www.olomouc.cz o tom v roce 2016 hovořil architekt Antonín Škamrada, který mnoho let pracoval pro olomoucký Stavoprojekt. „Dva z domů, které tam stály, byly v hrozném stavu. Někdy v roce 1967 jsme dostali za úkol je rekonstruovat. To však bylo nemožné. Měly dispozici naprosto nepřizpůsobitelnou současným potřebám. Proto jsme je navrhli zbourat a spolu s nimi strhnout i dům třetí, který na tom byl podobně. Shodli jsme se, že bude lepší nahradit staré domy novostavbou respektující okolí,“ uvedl v rozhovoru architekt Škamrada. Problém byl v tom, že novou zástavbu měl realizovat podnik Pozemní stavby, který si ale daleko více věděl rady se stavbami panelových sídlišť. Ten nakonec dal místu další ránu, a to tím, že se jeho demoliční stroje a jeřáb na úzké středověké parcely nevešly, a tak se prostě rozhodl zbourat další historickou budovu, která byla v naprostém pořádku. (Mimochodem, achivní fotografie Vladimíra Spáčila ukazují, že se jednalo o velmi pěkný dům, který by s renovovanou fasádou byl rozhodně ozdobou a ne ostudou města...) Nejdříve se vůči této lokalitě provinili tedy soudruzi tím, že se o domy nestarali, a poté Pozemní stavby svou „východoevropsky velkorysou“ demolicí. Smutnou tečku dodali opět socialističtí stavebníci. Z kdovíjakých důvodů v takto vzniklé proluce nakonec nepostavili vůbec nic…

Místo, o němž mluvíme, má několik specifik. Jedná se o unikátní místo na okraji Olomouckého kopce, kde terén dost ostře spadá dolů severním směrem k někdejším hradbám. Archeologický průzkum před dvěma lety ukázal, že tudy tekl z Michalského návrší potok, který byl dávno před založením města zastavěn dřevěnou konstrukcí, na níž stávaly dílny a krámky šperkařů. V místě se našly jak základy dřevěné konstrukce, tak velké zásoby surového či částečně zpracovaného jantaru. Specializovaní řemeslníci zde pracovali pro honoraci z blízkého olomouckého přemyslovského hradu. Více o tomto tématu najdete zde. V polovině 13. století zde vyrostl špitál svatého Ducha a nejpozději ve 14. století i věž Nové brány (jejíž přídomek Nová napovídá, že před ní zde stála i nějaká starší věž). Domy tedy stávaly v nejužším místě, kde se ze staršího Předhradí prochází do královského města Olomouce.

Ať už tedy projekt SEFO dopadne jakkoliv, zcela jistě víme, že pokud by se za minulého režimu správa města starala o "znárodněné" nemovitosti pořádně, nikdo by je pak nemusel bourat a nevzniklo by ani to volné místo. Středoevropské fórum jako moderní muzeum pro umění střední Evropy 20. století by v Olomouci určitě vyrůst mohlo a mělo, ale muselo by si k tomu vybrat jiné místo a nepochybně by také vypadalo jinak. Sám autor dnes diskutovaného projektu Jan Šépka opakovaně uvedl, že jeho řešení vychází z dispozice parcel původních domů, které v proluce stávaly, a oněch pět betonových bloků má vlastně hmotově starou zástavbu připomínat…

Fotogalerie: 
Autor: 
(MB)