Olomoučtí Přemyslovci se do Olomouce vrátí. Ostatky knížat budou v Praze jen zkoumat

Neděle, 12.8.2018

Zpráva o objevu sarkofágu, který ukrýval kosterní pozůstatky pravděpodobně několika olomouckých knížat a jejich manželek z 11. a 12. století, vyvolal spoustu zájmu i otázek. Mezi časté reakce čtenářů patřily dotazy, co bude s ostatky významných historických osobností po odvezení do Prahy. Někteří diskutující rovnou projevili bavu, že se Přemyslovci z Prahy do Olomouce už nikdy nevrátí. Vrátí se. Po dokončení všech analýz se Ota I., Ota III., Eufemie, Durancie a zřemě i další nebožtíci vrátí do kaple svatého Štěpána v Klášterním Hradisku. 

Kosti knížat rozházeli švédští okupanti

Knížata byla pohřbena v tomto starobylém benediktýnském, později premonstrátském klášteře právě proto, že zde už při založení v roce 1078 bylo zamýšleno zřízení mauzolea olomouckých Přemyslovců. Jak přesně toto čestné rodové pohřebiště vypadalo, to se už dnes nedozvíme - z románské podoby kláštera se dodneška dochovaly jen některé části podzemí. Místo posledního odpočinku nejvýznamnějších osobností olomouckých vládců, k nimž přibyli posléze i někteří hradištští opati a biskupové, se měnilo. Například ve 30. letech 15. století obsadili Hradisko husité a vzácné ostatky se stěhovaly do svatováclavské katedrály. Po návratu na Hradisko byly ostatky uloženy do ktypty pod dnes již neexistující klášterní kaplí Panny Marie. Další pohroma nastala v 17. století. Poté, kdy Olomouc obsadili Švédové, známí svým rabováním a touhou po jakýchkoliv cennostech, stalo se to, že vojáci sarkofág vyzdvihli a hledali v něm šperky. Při té příležitosti zcela nepietně rozházeli stovky let staré kosti, takže i když je posléze opat s mnichy vrátil do schránky, nebylo už jasné, komu které kosti patřily. A přesně to by měl chystaný průzkum ostatků napravit. A mimochodem, právě obavy před dalším neuctivým řáděním vojáků vedly nejspíš obyvatele kláštera k tomu, že schránku s ostatky knížat a kněžen nakonec raději zazdili v sakristii svatoštěpánské kaple. Na tomto místě ji badatelé odkryli vloni.

Jak žili, s kým byli příbuzní

Protože ostatky v nádherně zdobeném sarkofágu mohou odpovědět na velkou spoustu otázek z české i olomoucké nejranější historie, byly převezeny k odborným analýzám do Akademie věd ČR do Prahy. Kosti budou roztříděny podle pohlaví i věku nebožtíků, antropologové zjistí, v jakém fyzickém stavu a kondici dotyční byli, v jakém věku zemřeli či případně zda utrpěli nějaká zranění. U knížat by to ostatně nebylo nic divného, protože panovníci se tehdy veškerých bitev osobně účastnili - konec konců syn zde pohřbeného Oty I. Sličného Ota II. Olomoucký padl roku 1126 v bitvě u Chlumce, když se bojem snažil získat pražský trůn na úkor knížete Soběslava.

Další mimořádně zajímavé by mohly být výsledky analýz DNA. Olomoučtí Přemyslovci byli blízkými příbiznými pražských Přemyslovců, například sám Ota I. byl synem slavného knížete Břetislava a bratrem několika pražských vládců. Velmi zajímavé budou genetické analýzy i z pohledu sňatkové politiky Přemyslovců - první z knížat si totiž vzal za ženu princeznu Eufemii, dceru uherského krále Bély I., a Ota III. si zase přivezl z Kyjeva princeznu Durancii, pravděpodobně dceru knížete Mstislava I. Kyjevského. Tato fakta pro změnu ukazují, jak daleko i jakým směrem mířily zahraniční aktivity tuzemských vládců v ranném období českého státu. Mimochodem, na uherském a kyjevském dvoře se oba olomoučtí Otové skrývali v neklidných dobách, kdy jim na Moravě hrozilo nebezpečí ze strany pražských příbuzných. 

Jakmile budou mimořádně důležité a slibné výzkumy dokončeny, vrátí se ostatky zpět na Hradisko, do kaple svatého Štěpána. Mezitím bude odborně konzervován i sám dřevěný sarkofág, který má zajímavou ikonografickou výzdobu. Na jeho čelní straně jsou čtyři červenobíle šachované orlice. To by mělo dle běžně užívaných pravidel znamenat, že schránka ukrývala ostatky čtyř příslušníků vládnoucího přemyslovského rodu. Dřevěná schránka a cínová tumba, v níž byl sarkofág uložen, budou po nutných úpravách vystaveny na výstavě v Arcidiecézním muzeu Olomouc. Ještě důležitější než sebekrásnější pohřební schránky ovšem budou výsledky všech chystaných analýz. Jak se zdá, nov zjištění vědců by mohla mít nejen celostátní, ale i středoevropský význam.

Foto: Muzeum umění Olomouc/ Markéta  Ondrušková

Fotogalerie: 
Autor: 
(red)