Hlavní město Moravy. Olomoučané si čestný titul metropole dlouho pečlivě střežili

Sobota, 10.8.2019

Königliche-hauptstadt Olmütz, Královské hlavní město Olomouc nebo po roce 1918 prostě Hlavní město Olomouc. Historická metropole Moravy se svého titulu, i když od dob po Třicetileté válce to byl už především jen čestný titul, nevzdávala. Vydrželo to až do dob po druhé světové válce!

Olomouc měla na Moravě od raného středověku velmi specifické postavení. Zatímco jihomoravská centra Velkomoravské říše po vpádu Maďarů zanikla nebo živořila, Olomouc v 10. století zažívala rozvoj. Když pak Moravu připojili první Přemyslovci k českému státu, logicky brali jako její přirozené centrum právě olomouckou aglomeraci a olomoucké hradiště.

Začal s tím slavný kníže Břetislav

Syn knížete Oldřicha Břetislav, který do dějin vstoupil už legendárním únosem budoucí manželky Jitky z kláštera ve Schweinfurtu, také se svou vyvolenou utekl právě na hrad do Olomouce. Zde také začínal nabírat vladařské zkušenosti. Když se pak stal českým knížetem (1034-1055), konsolidoval knížectví, ohrožené předchozími dekádami nesvárů ve vládnoucím rodu, a rozhodl o novém zřízení v zemi. V jím zavedeném systému seniorátu bylo stanoveno, že v Praze vládne vždy nejstarší Přemyslovec, a jeho mladší příbuzní dostanou úděly na Moravě. Z nich první velikostí i významem byl úděl olomoucký, menší byl brněnsko-znojemský úděl (někdy ještě rozdělený na dva).

Postavení olomouckého údělného knížectví a Olomouce velmi posílilo obnovení moravského biskupství v Olomouci v roce 1063. Olomouc byla jednoznačně nejvýznamnějším centrem Moravy. V následujících staletích se systém správy země proměňoval, například vymřením moravských větví přemyslovského rodu na začátku 13. století, kdy si tehdejší král Přemysl Otakar I. ponechal Olomouc a celý tento úděl jako zvláštní vévodství, podřízené přímo králi, a menší moravský úděl ponechal svému mladšímu bratrovi, kterého jmenoval markrabětem. Později, kdy vznikly takzvané zemské desky, byly vedeny ve dvou řadách, v olomoucké a brněnské. Nicméně přes veškeré změny byla Olomouc vždy brána jako hlavní město Moravy.

I Marie Terezie Olomouci titul potvrdila

Během staletí bylo toto privilegium opakovaně potvrzováno různými panovníky, například králem Janem Lucemburským, markrabětem Joštem a naposledy ještě roku 1762 i císařovnou Marií Terezií. V té době přitom už více než sto let Olomouc fakticky v roli hlavního města nebyla – po osmileté švédské okupaci z let 1642 – 1650 bylo město fatálně poničené a zemské desky i úřady a s nimi i většina důležitých panských rodů už sídlila v Brně. To vyhovovalo vídeňskému dvoru, už z toho prostého důvodu, že do Brna je to z Vídně o dost blíž. Ovšem titul hlavního města Olomouci zůstal. Marie Terezie toto privilegium roku 1762 ráda potvrdila, protože Olomouci byla vděčná za chrabrou obranu před pruským vpádem o čtyři roky dříve… Tato panovnice ostatně měla k Olomouci blízký vztah a Olomoučané jí to vraceli mnoha způsoby.

Označení hlavní město pak Olomouc velmi zásadově užívala nejen v 19. století a až do zániku monarchie v roce 1918, ale i po vzniku republiky. Z titulu tehdy pouze vypadlo slovíčko „královské“. Když v dubnu 1919 vyšel československý zákon o vzniku Velkého Olomouce (sloučením s předměstskými obcemi), i zákonodárci nového státu titulují Olomouc jako „hlavní město“. Sídlem země moravskoslezské, která byla součástí Československé republiky, přitom bylo fakticky opět Brno. S označením „hlavní město Olomouc“ se ale zcela běžně setkáváme v oficiálních prvorepublikových dokumentech, v reklamách, v literatuře a třeba i na pohlednicích.

Náborový podnik hlavního města Olomouce

Pohlednice jsou ostatně nejmladším nosičem, kde se čestný titul Olomouce objevuje. Po druhé světové válce vycházela i dnes celkem známá série pohlednic s mottem „Olomouc na Moravě nejpamátnější“. A stačí pohlednici otočit, abychom zjistili, že ji vydal „Náborový podnik hlavního města Olomouce, komunální podnik“.

A pozornému chodci při procházkách Olomoucí ani dnes jistě neujdou jiné stopy této dávné olomoucké chlouby – nivelační tabulky na zdech některých domů či kryty rozvodových skříní nesou dodnes tentýž nápis – Nivelace hlavního města Olomouce, respektive Elektrické podniky hlavního města Olomouce…. Hrdost našich předků na tento titul tak dosud ještě úplně nezmizela.

Fotogalerie: 
Autor: 
(mb)

Komentáře

Proč se dnes Olomouc příliš nehlásí k zemi Moravě? Proč na městské radnici nevlaje moravská zemská vlajka? Velmi mne to mrzí a zaráží.

Je to tak, nejme patřičně hrdi na naši Olomouc, na naši historii a slavnou minulost. Je to způsobeno pokřiveným myšlením, útiskem všeho co pochází od lidu zdola, velkým množstvím nepůvodního obyvatelstva, potlačováním tradic, pokračující křivdou, kdy naše Moravská země byla již velmi dlouho dobu zadupávána a nebyl záměrně po roce 89 umožněn návrat ke spravedlivějšímu zemskému zřízení. Důvody proč se tak nestalo jsou jasné a evidentní - všechna ta lež, ve které žijeme, podívejme se okolo sebe, na politickou kulturu v tomto malém státečku jménem tzv. "Česko". Velmi smutné je to, stejně jako tento zatracený název. Naši předkové by se hodně divili, kdyby mohli sledovat tento špatný vývoj.