Než ho postavili, museli lidé z paneláků pro vodu do hospody. Vodojem je jedinečný!

Neděle, 29.12.2019

Přinejmenším jednou stavbou je olomoucká architektura v rámci ČR naprosto jedinečná. I když je Olomouc plná historických skvostů, gotických chrámů, barokních kostelů, klášterů i paláců a dalších krásných památek, jedna novodobá stavba v Olomouci nemá nikde jinde v České republice obdoby. Je to bytový dům s vodojemem v ulici I. P. Pavlova.

Třiašedesát metrů vysoká stavba je dominantou západní části Olomouce a vidět je takřka ze všech vzdálenějších pohledů na město. Vyrostla v roce 1973 v souvislosti s výstavbou sídliště F1 na Nové Ulici. Sídliště, považované odborníky za nejpovedenější panelovou bytovou výstavbu 20. století v Olomouci, vznikalo v letech 1967 až 1977. Od počátku bylo nutné vyřešit problém zásobování sídliště vodou, protože dosavadní vodojem a vodovodní síť neměly dostatečnou kapacitu. Starší obyvatelé sídliště si dobře pamatují, jak časté byly zpočátku výpadky dodávek vody a že zejména v horních patrech panelových domů voda často netekla. Lidé chodívali s konvicemi buď k přívodu vody ve společné části přízemí, nebo v horších situacích do bývalého hostince U Medvěda ve zbytku staré zástavby Nové Ulice.

Projekt architekta Petra Braunera z roku 1966 (někdy je uváděn rok 1968) počítal s výstavbou vodojemu, který by dokázal díky výraznému převýšení zajistit ve vodovodním řadu dostatečný tlak k zásobování celého sídliště. Unikátní na tomto projektu byla myšlenka spojit s vodojemem právě obytný výškový dům. Nad čtrnácti podlažími a dvaašedesáti byty je umístěna nástavba s nádržemi a čerpací technologií. Dvojice nádrží pojme 1000 m3 vody tedy 1 000 000 litrů.

Byť zní na první pohled představa takového množství vody nad hlavami nájemníků děsivě, projekt je řešen tak, že by při případné havárii a prasknutí nádrží stekla voda speciální šachtou, umístěnou v severní části domu dolů, a způsobila by následně jen menší lokální záplavu, nikoliv fatální vytopení bytů. Havárie, k níž došlo v květnu roku 2016, byla specifickým případem, protože voda tehdy neunikala ze samotných nádrží, ale z jednoho dílu navazujícího potrubí při prováděné opravě. Tehdy byly skutečně vyplaveny některé byty a celá věžová stavba musela být na několik dní odpojena od elektřiny.    

Díky tomu, že se jedná o konstrukčně atypickou budovu, byla i stavba v době centrálního socialistického plánování řešena do značné míry individuálně. Do domu proto mohl architekt Petr Brauner otisknout své představy o dominantní výškové stavbě, využil například kulatá, nautická a pásová okna a další motivy, evokující prvorepublikovou architektonickou modernu. Stavba je oceňována odborníky i dnes, byť je jinak vztah k panelové zástavbě dosti zdrženlivý. Procházka v patře nad nádržemi působí skutečně dojmem, že se návštěvník ocitl ve specializované funkcionalistické stavbě odvážného architekta z časů mezi dvěma světovými válkami. Velkolepý a výrazně prosvětlený prostor, obrovská prosklená stěna, nosné sloupy, kulatá okna, nepřehlédnutelné technické prvky… to vše vytváří jedinečnou a kupodivu i velmi příjemnou atmosféru. Bonusem navíc je pak velkolepý výhled na město. Ten mimochodem mají i obyvatelé nejvyšších obytných pater. 

Dům byl dokončován v době, kdy okolo už stály nižší panelové domy. Noví obyvatelé sídliště tak mohli náročnou stavbu sledovat v přímém přenosu. Na stavbě v nejvyšších úrovních budovy se podílel dokonce i vrtulník. Na dokončené střeše se brzy objevil na tu dobu neobvyklý reklamní neonový nápis SIGMA, který v 90. letech vystřídal nápis Grundfos. Nyní na střeše žádný reklamní neonový nápis není.  

V porovnání s běžnými paneláky je vodojem jiný nejen vizuálně, ale i konstrukčně. Jeho základem je železobetonový skelet, který je ukotvený mnoha piloty do zhruba dvacetimetrové hloubky až pod vrstvy málo pevného jílu. Obytný věžový vodojem na Nové Ulici je v každém případě unikátní stavbou, která nemá v Česku obdoby. Nikde jinde nebyly v praxi zkombinovány funkce obytná a funkce věžového vodojemu. Tato originální stavba je tak výsledkem společenského tlaku na dostatečné dodávky vody v době velké bytové výstavby a tvůrčí kreativity i odvahy projektanta a architekta. 

Architekt Petr Brauner patří k nejvýraznějším osobnostem olomoucké scény posledního půl století. Mezi jeho nejvýraznější díla patří například původní podoba pavilonu A Výstaviště Flora, dům s pečovatelskou službou a restaurací Avion v Neředíně nebo hotel Trinity na třídě Svobody (dříve hotel Gemo). Jako spoluautor projektu věžového domu s vodojemem bývá uváděn i architekt Jaromír Domes. 

Foto: REJ.cz a archiv FB stránky Historické fotografie Olomouce/ Petr Učík

Fotogalerie: 
Autor: 
MB