K malým mravenečníkům zatím veřejnost nemůže. Fotograf se k nim už ale dostal!

11. března 2022

Olomoucká zoo je chovem jihoamerických mravenečníků věhlasná. V rodině stromových mravenečníků se ve dnech 30. ledna a 15. února narodila mláďata dvěma samicím. Veřejnost je zatím vidět nemůže, ale fotograf olomoucké zoo se k nim už dostal a pořídil první snímky.

Foto: Zoo Olomouc

„Jelikož pavilon prochází rekonstrukcí, mohou návštěvníci mravenečníky vidět alespoň prostřednictvím médií. Našemu fotografovi se podařilo poprvé zachytit jedno z mláďat, konkrétně to starší. Prozatím se jim všem daří dobře,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

Zoo Olomouc patří na území České a Slovenské republiky k jediným z mála chovatelům, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat. S jeho chovem započala v roce 2003 díky Dartovi a jeho milé samici jménem Tama. Tehdy to byl jediný pár, který žil v českých a slovenských zahradách. K dnešnímu dni se podařilo úspěšně odchovat celkem 16 mláďat.

Mravenečník čtyřprstý, zástupce řádu chudozubých, žije v pralesích Jižní Ameriky. Ocas má částečně ovíjivý a dovede se za něj zavěsit na větev. Ve šplhání je mistr svého oboru, ale pohybuje se obratně i na zemi. Dlouhé drápy mu slouží jako háky ke šplhu, při pohybu po zemi mu však překáží, a proto došlapuje na klouby prstů. V sebeobraně se postaví na zadní nohy a předními se brání. Má v nich velkou sílu, trhá i kusy dřeva.

Aktivuje hlavně v noci a za soumraku, přes den se ukrývá v dutinách stromů. Živí se mravenci, termity, občas vyloupí hnízdo včel. Hledat mraveniště v korunách stromů může připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci budují hnízda ve větvích. Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem, na něj nalepí i část substrátu z mravenišť, který jim pomáhá v trávení. Samice rodí jedno mládě a poté ho nosí na hřbetě.