Dva červencové státní svátky za sebou jsou pro většinu obyvatel českých zemí velké zpříjemnění začátku prázdnin. O většině společnosti můžeme říct, že svátky dvou soluňských misionářů a jednoho mučedníka a reformátora církve příliš vážně neprožívá. Od smrti Jana Husa uběhlo šest století, od příchodu Cyrila a Metoděje dokonce skoro dvojnásobek.
Proces s několikanásobným vrahem a lupičem Martinem Leciánem probíhal v Olomouci na přelomu srpna a září 1927. Do soudní síně přitahoal nejen početné publikum, lačnící vidět proces s „postrachem Moravy“ na vlastní oči, ale samozřejmě i novináře. Mezi nimi byl spisovatel a dramatik Rudolf Těsnohlídek, redaktor brněnských Lidových novin a jinak také autor populární Lišky Bystroušky. Z Olomouce neposílal jen reportáže, ale i parodické veršovánky, v nichž si dělal legraci ze všeho, co mu během olomouckého pobytu přišlo na mysl.
Je tomu už čtyři sta let od chvíle, kdy byla za patronku města Olomouce slavnostně prohlášena svatá mučednice Pavlína. Olomouc si její výročí letos připomíná i díky publikaci Miroslava herolda Svatá Pavlína, ochránkyně Olomouce. V publikaci najdeme výtvarná díla, která ukazují leccos málo známého z dějin města.
Hrozné dny po začátku okupace v březnu 1939 ještě „zpestřila“ cesta Adolfa Hitlera vlakem z Prahy přes Olomouc do Brna. O jeho cestě píše v posledním čísle kulturní revue Krok archivář a historik Petr Jirák. Text historika lze doložit také články z dobových novin.
Přesně jednaosmdesát let nás dělí od okamžiku, kdy v nemocnici Na Bulovce zemřel na následky zranění při atentátu dne 27. května zastupující říšský protektor a generál SS Reinhard Heydrich. Jednalo se o vůbec největší čin českého odboje za války a také o nejvýše postaveného nacistického pohlavára, který byl během války zlikvidován. Jak o situaci referoval olomoucký tisk? Ze stránek jediného povoleného obdeníku Moravský večerník vane mrazivá hrůza i hnus.
Nejlepší expozice, jaká kdy v Olomouci byla, je teď v Arcidiecézním muzeu. Přijďte si sami zjistit, jak se během staletí proměňovalo Svatováclavské návrší, kde býval Olomoucký hrad a dnes se tyčí věže svatováclavské katedrály. Zdejší nová stálá expozice s názvem Zde se nacházíte vám to ukáže mimo jiné i díky povedeným realistickým bronzovým modelům. Návštěvník zjistí, že na místě Dómu sv. Václava a arcidiecézního muzea lidé žijí, pracují a modlí se už sedm tisíc let!
Každý první červnový den slavíme mezinárodní den dětí. Málokdo ale uvažuje nad tím, proč je to zrovna 1. června a proč a od kdy se vůbec tento svátek slaví. Sotva by koho napadlo, že na začátku byla připomínka čínských sirotků. V Olomouci se slavilo poprvé roku 1946.
Bela Lugosi a Boris Karloff, dva slavní představitelé kultovních amerických hororů z meziválečného období v jednom filmu. Režíroval ho Edgar G. Ulmer, americký režisér moravského původu. Do Hollywoodu se dostal z Olomouce.
Na prohlídku opraveného Červeného kostela se stály během páteční muzejní noci dlouhé fronty. Stavba bývalého německého evangelického kostela z let 1901 až 1902 je teď v Olomouci mimořádně populárním cílem. V jeho relativně krátké stodvacetileté historii to měl přitom dvakrát dost nahnuté. Hrozila mu demolice.
Za pár dní čeká Červený kostel, původně evangelickou svatyni na třídě Svobody v Olomouci velká sláva. Současně se znovu oživily debaty o tom, zda by památník osvobození měl dostat nějakou tabuli s doplňujícími informacemi o vlivu sovětské armády na naši zemi. Co mají tato dvě nepříliš vzdálená, ale zcela odlišná místa společného? Možná překvapivě víc než dost.
