Za ztracenými kaplemi z dávných časů: jedna na Dolním náměstí, druhá pod Národním domem

Skoro všichni Olomoučané někdy překročili půdorys románské kaple, vyznačený v dlažbě na Dolním náměstí odlišně zbarvenými dlažebními kostkami. Na tento kostelík ze 12. století, tedy z časů před založením královského města, navázal později, už v době existence Dolního náměstí, větší gotický kostel svaté Markéty. Podobný malý románský kostelík, jehož půdorys je na Dolním náměstí, ale stával i o kus dál, a donedávna o něm nikdo nevěděl. Bylo to v místech, kde je dnes veliká budova Národního domu.

3D model románské kaple neznámého zasvěcení ze 12. století. Kaple stávala v místech Dolního náměstí | Vizualizace: Petr Hofman

K půdorysu kaple na Dolním náměstí teď přibyla další názorná pomůcka, a to povedený 3D model románského objektu, který v rámci projektu Bastionka Olomouc vytvořil Petr Hofman. Model je zasazen do dnešní zástavby, která v době vzniku kaple ještě neexistovala, navíc okolo ní byl nejméně do konce 12. století hřbitov. Archeologové měli k dispozici dokonce i části rakví z románského hřbitova, jenže k jejich velké lítosti bylo dřevo z rakví natolik zničené, že ani dendrochronologická analýza nedokázala přinést žádná další relevantní data.

Později tato kaple zřejmě zanikla, aby na jejím místě pak vybudovali měšťané novou gotickou sakální stavbu, zasvěcenou svaté Markétě. 

Písemné podklady nebo mlčení?

S hledáním a nalézáním zcela neznámých a dávno ztracených kostelů je to v našich podmínkách různé. Někdy jejich existenci odborníci předpokládají a pak se s očekáváním těší na archeologický průzkum, který jejich naděje buď potvrdí, nebo vyvrátí. Ve druhém případě se objeví církevní stavba při náhodném průzkumu, aniž by se s ní předem počítalo. V případě Dolního náměstí šlo spíše o pozitivní variantu. „K nejvýznamnějším objevům patří základy románského kostela z druhé poloviny 12. století s unikátním nálezem fragmentu terakotové dlažby dochované na původním místě uvnitř lodi kostela. Zajímavostí jsou základové zdi kaple sv. Markéty, založené v roce 1417, která ve 20. letech 16. století spolu s kostelem zcela zanikla a jejich zdivo bylo z části použito jako stavební materiál,“ stojí ve zprávě Národního památkového ústavu v Olomouci, vydané k ukončení průzkumu Dolního náměstí. Dodejme, že krásná terakotová dlažba z nejstarší kaple na tomto místě je dnes vystavená na radnici v malé muzejní expozici u vstupu na schodiště radniční věže.

Průzkum na Dolním náměstí | Zdroj: Rej.cz

Zatímco o gotickém kostele svaté Markéty archeologové věděli předem z listinných materiálů, předcházející románská kaple jim známa nebyla. Podobné to bylo například se základy další církevní stavby ze 12. stletí, objevené v 90. letech na rohu ulic Wurmova a 1. Máje, či právě kaple na nádvoří Národního domu. Po některých sakrálních stavbách se prostě písemné doklady nedochovaly, respektive se v běhu staletí někde ztratily. Z toho pak plyne, že není s jistotou známo ani zasvěcení takových kaplí a kostelů, ačkoliv spekulace samozřejmě možné jsou. Například u stavby na nároží Wurmovy ulice existuje logická hypotéza, že šlo o původní kostelík Panny Marie na Předhradí, který musel být zbourán při hloubení příkopu u hradeb v dnešní ulici 1. máje a poté bylo toto zasvěcení přeneseno na novou gotickou stavbu na místě dnešní Knihovny města Olomouce... Ale je to jen dohad, nikoliv jistota.  

Kaple starší než město

Kaple neznámého zasvěcení na Dolním náměstí i pod Národním domem pocházejí ze 12. století. Znamená to, že vyrostly v době, kdy Olomouc ještě byla starobylým řemeslnicko-církevním městem v okolí přemyslovského hradu, tedy na dnešním Předhradí (Václavské náměstí, náměstí Republiky a Biskupské náměstí), zatímco tam, kde je dnes Horní a Dolní náměstí s radnicí a všemi významnými měšťanskými domy, ještě žádné město nebylo. Existovalo tam několik na sobě nezávislých osad, největší z nich asi v okolí kostela svatého Mořice a dnešní Koruny, kde býval na křižovatce cest zřejmě i trh.

Nálezy na Dolním náměstí pocházejí ze hřbitova, který tu existoval do 12. století | Zdroj: Rej.cz

Proto pak není divu, že okolo románských kaplí na Dolním náměstí i pod Národním domem byla také pohřebiště. Když pak ve 13. století vyměřili lokátoři půdorys Horního a Dolního náměstí a rozdělili stavební parcely, hřbitov se už buď tak jako tak nepoužíval, nebo by musel být zrušen. Uprostřed Dolního náměstí by určitě noví měšťané hřbitov nechtěli.

Úplně neznámý kostelík

Podívejme se tedy na druhý neznámý kostelík. O kapli v místech Národního domu, kde podle archeologů nikdy v historii nebylo husté osídlení, nevěděl nikdo a prameny o něm mlčí. Přesto se při průzkumu ukázalo, že tady podobná stavba stála.

Už v roce 2008 se na nádvoří někdejšího slavného hotelu kopalo. Bylo to vyvoláno nutností – rekonstrukcí nádvoří hotelu. Archeologové tehdy měli dost velký důvod k zlosti, protože investor tenkrát porušil pravidla a na dvoře bagroval bez odborného dohledu. Teprve když se provalilo, že bagr bezostyšně demoloval staré hroby a vyzvedával zbytky koster, přišli na místo odborníci z Národního památkového ústavu. „Na tomto místě byl poměrně rozsáhlý hřbitov z druhé poloviny 12. století, tedy z předlokační éry,“ uvedl archeolog Richard Zatloukal. Královské město na křižovatce obchodních cest a mezi již existujícími starobylými osadami vznikalo teprve o půl století později, v polovině 13. století. Z toho tedy vyplývá, že hřbitov musela využívat některá ze starých řemeslnických nebo kupeckých osad, které na území města prosperovaly stovky let před jeho oficiálním založením. Konkrétně ulice 8. května přitom ale byla v raném středověku osídlena jen skromně. Podle letošního průzkumu, který probíhal při rekonstrukci ulice, se potvrdilo, že zde bylo osídlení mnohem chudší než třeba v nedaleké osadě v Pekařské ulici, kterou archeologové odkryli při stavbě obchodního domu Koruna. Dokonce je možné, že část ulice bývala až do vrcholného středověku občas zaplavována při jarních povodních.

Jeden z kostrových nálezů na místě Národního domu | Foto: NPÚ Olomouc

Přesto se ale ukázalo, že zde stával malý kostel. Jeho existence souvisí právě s místním středověkým hřbitovem. „Zkoušeli jsme na nádvoří Národního domu geofyzikální průzkum, a při něm jsme našli základy stavby. Podle rozměrů a tvaru to byla kaple, srovnatelná s tou na Dolním náměstí. Obě pocházejí ze 12. století,“ dodal Richard Zatloukal. V žádných starých písemných ani obrazových pramenech ale o něm není ani zmínka. Podoba hrobů jasně svědčila o tom, že šlo o křesťanské pohřebiště. Jelikož se hřbitovy v křesťanské éře stavěly nejčastěji právě u církevních staveb, spojovali si vědci tuto nekropoli nejdřív s románskou kaplí, která stávala u dnešního kostela svatého Mořice. Objev při geofyzikálním průzkumu ale ukázal, že tento hřbitov měl vlastní svatyni.

Kteří lidé ji ale ve 12. století postavili, užívali a odkud sem chodili, se zatím zjistit nepodařilo. Nevíme samozřejmě ani to, komu byla kaple zasvěcena. To jen ukazuje, jak tajemné jsou nejstarší dějiny Olomouce, v nichž je ještě spousta nepřečtených kapitol, které teprve čekají na své objevitele.

Jeden z kostrových nálezů na místě Národního domu | Foto: NPÚ Olomouc

Nálezy na Dolním náměstí pocházejí ze hřbitova, který tu existoval do 12. století | Zdroj: Rej.cz

Obrysy románské kaple na Dolním náměstí | Foto: Rej.cz

3D model románské kaple neznámého zasvěcení ze 12. století. Kaple stávala v místech Dolního náměstí | Vizualizace: Petr Hofman 

3D model románské kaple neznámého zasvěcení ze 12. století. Kaple stávala v místech Dolního náměstí | Vizualizace: Petr Hofman

Model Olomouce před založením královského města, situace ve druhé polovině 12. století. | Zdroj: NPÚ, Pavel Michna




INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Názory k článku

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Auto _ Kubíček
INZERCE
Chata Kouty