INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Ztracené olomoucké kláštery, císařské dekrety a největší vojenská budova ve městě

Kdyby se mělo pro třídu 1. máje najít vypovídající jméno, po celá staletí od vzniku města až do konce 18. století by to bylo jasné – musela by se jmenovat Klášterní. Ve sutečnosti se historicky jmenovala Soudní (Cúdní, Landrichterei strasse), protože v ní sídlil Moravský zemský soud. Velkou většinu obyvatel této ulice ale tvořili řeholníci, mniši a řádové sestry. Býval zde totiž doslova jeden klášter za druhým. Kam se poděly?

Jan Kašpar letěl nad Olomoucí! Přesně 111 let nás dělí od prvního letu letadla na Moravě

Byl to den veliké slávy a úspěchu techniky, ale taky veliká ostuda pro olomoucké německé nacionalisty. Přesně před 111 lety z olomouckého vojenského cvičiště v Neředíně vzlétnul inženýr Jan Kašpar k vůbec prvnímu letu stroje těžšího než vzduch nad Moravu. Místní Němci těžce nesli, že to byl český a ne německý aviatik a tak se snažili nejprve rozbít letoun a následně aspoň zablokovat divákům cestu na cvičiště.

Fakultní nemocnice má 125 let! Stavbu podpořil Moravský zemský sněm i sám císař

Přesně před 125 lety byl předán do správy ředitelství první dokončený pavilon nových Zemských ústavů v Olomouci, předchůdci dnešní Fakultní nemocnice Olomouc. Ředitelství nemocnici převzalo 19. 8. 1896, v září už sem stěhovalo první pacienty ze staré nemocnice na Předhradí. Podstatným důvodem pro nákladnou stavbu moderní pavilonové nemocnice byl právě nedostatek kapacit v tehdejší nemocnici. Prostory v dnešní Křížkovského ulici byly velmi omezené a nedostačovaly nárůstu nemocných. Například roku 1893 muselo být odmítnuto přijetí asi 420 nemocných z kapacitních důvodů.

Vládnoucí velmože pohřbívali do podzemní říčky ve slavné Býčí skále. Detaily odhalují olomoučtí vědci

Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších univerzit a institucí dokončili revizní archeologický výzkum v Býčí skále na Blanensku. Přišli mimo jiné s unikátním zjištěním, které přibližuje pohřbívání elity společnosti halštatského období v letech 575–450 před naším letopočtem. Nejmocnější muži té doby se nechali pohřbívat do koryta podzemní říčky.

Milénium olomouckých Přemyslovců: historický pietní průvod k 715. výročí vraždy Václava III.

Rok 2021 přináší pro Olomouc naprosto výjimečné výročí události, která zásadním způsobem formovala na další staletí status města jako hlavního města Moravy a důležitého mocenského centra panovnických dynastií, ve své podstatě historický moravský protipól Prahy. První z akcí v tomto významném roce je pietní historický průvod k uctění památky krále Václava III., zavražděného před 715 lety na hradě v Olomouci.

Kníže Moravanů, stará Olomouc a otazníky. Proč bydleli ozbrojenci jinde než jejich vládce?

Olomouc za časů Velkomoravské říše. Více otazníků než jistých odpovědí zatím archeologům poskytly nálezy na různých místech Olomouce. Jisté je jen několik základních postulátů: Olomouc byla významným mocenským centrem už v 9. století, v době rozkvětu Velkomoravské říše. Na rozdíl od jihomoravských center pokračovala v rozvoji i v 10. století. Velmi pravděpodobně byla tou dobou cílem vyhnaných elit a specializovaných řemeslníků z jihomoravských center. Olomoucké biskupství, obnovené roku 1063, takřka jistě navazovalo na starší církevní centrum z dob svatého Metoděje.

Před sto lety se oslavy Jana Husa v Olomouci nesly ve znamení hádek a nadávek

Začátek července má dnes rád každý zaměstnanec. Dva dny po sobě jsou státním svátkem, což obvykle využijeme k prodloužení dovolené. Jinak se v Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje ani v Den upálení mistra Jana Husa nic extra neděje. Před sto lety to bylo jiné – i v Olomouci ve vzduchu viselo napětí a od slovních urážek nechybělo mnoho k fyzickému násilí.

Nebeské představení: po explozi u Tungusky zářila obloha i nad tisíce kilometrů vzdálenou Olomoucí

Asi v 7 hodin ráno dne 30. června 1908 došlo nad středosibiřským lesem v oblasti řeky Podkamenná Tunguska k fascinující a dosud nevysvětlené události. Očití svědkové, kočovní lovci z národa Evenků, viděli letět ohromnou žhavou hmotu. Slyšeli hřmění a velmi silný rachot. Těsně před tím, než neznámé těleso dopadlo na zem, došlo k mohutné explozi. Stalo se tak tisíce kilometrů od hustě obydlených oblastí. Proto se tehdy události nevěnovali žádní vědci a ve světě o ní nikdo nevěděl. Přesto ji ale svět pocítil. Seismickou vlnu podobnou zemětřesení zaznamenaly měřící stanice na celé zeměkouli. V celém Rusku, Evropě a severní Americe bylo po několik nocí vidět zvláštní světelné úkazy. Nebe tenkrát barevně zářilo i nad Olomoucí.

Železný biskup versus husitská vojska. Proč Olomouc husité nikdy nedobyli?

Morava a zejména Olomouc se v 15. století k husitskému hnutí moc nehlásila. Zatímco v Čechách se po roce 1415 reformní hnutí, inspirované mistrem Janem Husem, velmi rychle rozšířilo, na Moravě byla situace úplně jiná. Významnou roli v tom sehrál olomoucký biskup Jan XII. s výstižným přízviskem Železný. Legendární neporazitelnost husitských vojsk v případě střetů s armádou železného biskupa vůbec neplatila.

Arcibiskup Metoděj, Velká Morava a Olomouc. Archeologové potvrzují starobylost Olomouce

Svátek slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, který připadá na pondělí 5. července, by v Olomouci měl mít obzvláště dobrý zvuk. Poslední zjištění archeologů totiž potvrzují, že pozdější sláva Olomouce jako významného města Moravy má kořeny už ve Velkomoravské říši. S nadsázkou a humorem řečeno, k maximální jistotě Olomouce jako velkomoravského správního centra už chybí jen najít hrob svatého Metoděje…



INZERCE
Flora Olomouc Stavotech
INZERCE
CBA

INZERCE
Auto_Kubíček
INZERCE
CBA
INZERCE
Flora Olomouc Stavotech
INZERCE
CBA