DOPLNĚNO K panoramatu Olomouce patří zcela neodmyslitelně trojice kupolí kostela svatého Michala. Tvoří pomyslnou korunu historického centra města. Nejde sice o nejvyšší církevní stavbu, stojí ale na nejvyšším ze tří olomouckých kopců. A na něm mimochodem možná bývaly nějaké svatyně už v pohanském pravěku.
Okupace Československa v srpnu 1968 a pokus o okupaci Ukrajiny. Je to odlišné, v ulicích Olomouci se na rozdíl od Kyjeva neumíralo, ale přesto je to pro Olomoučany asi nejbližší množné osobní srovnání s dnešním hrůzným dramatem na Ukrajině. Jak na tyto události okupace z roku 1968 vzpomínají olomoučtí pamětníci?
Olomouc už hostila všelijaké potentáty, vládce států, světce, papeže, ale hlavu komunistické supervelmoci jen jedinkrát. V červenci roku 1957 sem přijel první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Sergejevič Chruščov, jeho „premiér“ neboli předseda rady ministrů SSSR Nikolaj Alexandrovič Bulganin a další pohlaváři. Podle zápisu v pamětní knize města se zážitek z návštěvy rovnal přinejmenším sestoupení božstev z nebes na zem. V kontextu se současným děním na východě Ukrajiny je tato vzpomínka velmi aktuální.
Tři sta deset let nás dělí od doby, kdy z náměstí Republiky, tehdejšího Přehradí, zmizel krásný gotický kostel. Byl to původně klášterní kostel františkánů minoritů, zasvěcený Panně Marii a svatému Františkovi. Od 16. století při něm sídlili nově příchozí jezuité. Podobu dávno ztraceného kostela nyní digitálně oživil Petr Hofman, autor Bastionky Olomouc.
Být za první republiky na dně nebylo vůbec nic pěkného. Dnešní nízkopříjmové rodiny jsou v porovnání s vdovami a sirotky ve dvacátých letech 20. století dobře situovanými lidmi. Po první světové válce byla bída, střední Evropa se dlouho nemohla vzpamatovat z dopadů války i následujících revolucí a rozpadu monarchie, mnoha ženám se z války nevrátili manželé a nesrovnatelně více dětí než dnes bylo na světě úplně samo. V takové situaci bylo nutné jednat. V únoru 1922 vznikla v Olomouci arcidiecézní charita.
Kdy mám jmeniny? Kdo je tohle? A proč Stalin? S údivem i úsměvem studují Olomoučané i turisté kalendárium olomouckého orloje, pocházející z roku 1954. Mnohá jména na něm nenajdete, jiná mají svátek v úplně jiném termínu. Jen v letech 1954 až 2022 se změnil náš kalendář ve 244 položkách! A co teprve mnohem starší kalendárium na historickém Fabriciově astrolábu, které si může zájemce prohlédnout v expozici uvnitř radnice!
Zavraždil čtyři olomoucké biskupy a nejméně dva další metropolitní kanovníky. Jak se to Janu Philoponovi Dambrovskému podařilo? Snadno. Byl totiž jedním z nich a navíc se vše odehrálo v 16. století. Tehdy justice neměla ani zdání o vyšetřovacích metodách, které by dnes brutálního „biskupotraviče“ odhalily raz dva. Arzenik či nechvalně proslulá Aqua Tofana tak byla pro zkušeného, chladnokrevného a dostatečně prohnaného vraha doslova superzbraní.
Jaká dramatická historie se odehrála před staletími v Olomouci? Co vedlo mladou dívku k poněkud romantickému a hlavně hodně tragickému činu? A jak to je s tou bránou - odkdy a proč mají v Olomouci cikáni svou vlastní městskou bránu? A proč je ta brána (či spíše branka) zrovna pod dómskými hradbami, na tak exkluzivním místě, nad nímž se tyčí areál nejpřednějšího moravského hradu, dávného sídla knížat a biskupů?
Historie olomouckých městských hřbitovů je bohatá a mimořádně barvitá. K dějinám olomouckých hřbitovů patří jak kapitoly o jejich založení a vzestupu, tak i dost pochmurné části, týkající se pozdějšího chátrání hřbitovů, odporu, který budily v měšťanech a jejich postupné rušení. To vše v sobě zahrnují i dějiny nejvýznamnějšího městského hřbitova a kostnice u kostela svatého Mořice, o němž bude dnešní povídání.
Takřka nekonečný by mohl být seriál o místech, objektech a věcech, které v Olomouci byly a už nejsou. O ztracených součástech dějin města. Jedno z čelných míst by mohlo v tomto seriálu náležet starobylému kostelu Panny Marie na Předhradí. Ten byl patrně nejvýznamnější sakrální stavbou Předhradí hned po svatováclavské katedrále.
