INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Tajemný kostel svatého Blažeje znovu na scéně: objevila se nová, poněkud šokující teorie

Zbourán, rozebrán. Roku 1839 opustil navždy řady olomouckých chrámů kostel svatého Blažeje. Byl další obětí dosti necitlivých reforem císaře Josefa II. v 80. letech 18. století, který v touze po modernizaci říše rušil kostely i kláštery bez ohledu na jejich starobylost a jedinečnost. To v případě blažejského kostela v Olomouci platí dvojnásob – kostel záhadného vzhledu, neobvyklého sedmibokého půdorysu i nezvyklého zasvěcení totiž budí dohady až dodnes. A nyní se objevila zcela nová teorie o jeho vzniku! Možná to byla původně židovská synagoga.

Nejstatečnější z biskupů: po jedenácti letech izolace mu estébáci zakázali pohřeb v Olomouci

Když byl profesor Josef Karel Matocha v březnu 1948 jmenován a vysvěcen na arcibiskupa olomouckého, velkou radost z toho asi neměl. Úspěšný vědec a profesor teologické fakulty se rázem stal terčem extrémního tlaku nastupující komunistické moci. Jistě tušil, že to bude těžké období, ale asi ani on by nevěřil, že z třinácti let episkopátu, který ho čekal, stráví jedenáct let v izolaci v tuhém domácím vězení. Přesně před šedesáti lety Josef Karel Matocha zemřel. Komunisté tehdy zakázali, aby se konal tradiční pohřeb v Olomouci a jeho tělo nechali odvézt do rodného Pitína.

Zazděná žena, imaginární kamarád, strach ve sklepení. Tajemství Blažejského náměstí a kláštera

Blažejské náměstí a kapucínský klášter v jeho těsném sousedství, to je místo, které nejspíš u řady lidí evokuje neobvyklé pocity. V někom možná vyvolává staré a už dávno schované vzpomínky. Dost možná, že tohle místo s velmi dávnou historií natolik rezonuje nesčetnými vrstvami událostí, lidských osudů, fantazií, víry i utrpení, že v sobě skrývá více emotivních vrstev a otisků než jiná místa v Olomouci. Tak či onak, starší článek Reje o historii jednoho ze ztracených olomouckých kostelů vyvolal mezi čtenáři vlnu vzpomínek, přičemž se někteří z nich s námi o ně ochotně podělili. Nás zajímá, zda jde o náhodné momenty, nebo se mezi našimi čtenáři podobných zážitků a vzpomínek ukrývá více.

Přes 180 lety: lokomotiva Olomucia, kapelník Johann Strauss a první vlak v dějinách Olomouce!

S ohromným očekáváním a v plné parádě se v neděli 17. října léta Páně 1841 od rána chystala Olomouc na příjezd prvního vlaku. Daleko před hradbami tehdejšího pevnostního města se zvědavě mačkaly tisíce lidí, kteří vyhlížely ten dosud nevídaný div nejmodernější techniky. Veliká dřevěná hala, která stála několik stovek metrů od dnešní výpravní budovy hlavního nádraží políž Spitzova hostince (dnes Na Špici), byla nacpána publikem k prasknutí, davy lidí stály okolo kolejiště i podél trati. Na místě byla místní honorace v čele s velitelem pevnosti, polním podmaršálkem Josefem von Laurer, lid, vojsko, církevní hodnostáři i hudebníci. Vše bylo náležitě vyzdobené a naleštěné, připravené na historický okamžik.

Tajemná věž svatého Mořice: podle náhrobního kamene se změní její datace

O jižní věži mořického kostela byla napsána řada studií. Odborníci řešili, jak je vlastně tato věž stará. Laická veřejnost ji po staletí vnímala jako mimořádně starobylou, starší než vedlejší gotický chrám. Pracovníci olomouckého územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu ovšem nyní objevili při průzkumu věže gotický náhrobník opatřený datací, který všechno dost radikálně mění.

Husy z Černovíra, játra přes celó hrobó misko, uřknutí, hrozby novorozencům a lidová magie

Víra v moc zaříkadel, velký strach z uřknutí, přirozená moc lidových léčitelek a léčitelů. Taková byla podle kronikáře Jana Drábka realita života v předměstských obcích okolo Olomouce. Třeba pravidla pro chování k dobytku při návštěvě statku byla přísná podobně jako etiketa v nejvyšších vrstvách společnosti. Pověry se týkaly i hrozby smrti novorozených dětí. Doktor Jan Drábek, který byl profesorem na několika středních školách a po válce i „archivářem hlavního města Olomouce“, o tom píše na stránkách kroniky čtvrtí Černovír, Lazce a Klášterní Hradisko.

Tajemná kamenná věž svatého Mořice a záhadné starobylé kamenické značky

K nejpůsobivějším církevním stavbám v Olomouci patří chrám svatého Mořice. Jeho dnešní podoba je vrcholně gotická a pochází z 15. století. Historie svatyně na tomto místě je však mnohem starší, podle nejrůznějších archeologických i písemných indicií zde stával kostel nejpozději ve 12. století, ale spíš ještě dříve. Současný monumentální gotický chrám má mnoho pozoruhodností, asi nejzajímavější nebo na pohled nejpůsobivější je ale jeho jižní, nejvyšší věž. Při troše fantazie diváka napadá, že tato bytelná věž z mohutných kamenných kvádrů mohla stát na místě dříve než samotný kostel. O kolik let dříve to bylo, to zatím nikdo neví.

Zoo Olomouc slaví 65 let. Kdysi lidem vadilo, jak je daleko a jak zapáchá, dnes patří k nejlepším v zemi

Pětašedesát let dělí dnešní Zoologickou zahradu Olomouc od chvíle, kdy její první skromné expozice navštívili úplně první návštěvníci. Když byla v roce 1956 otevřena, měla za sebou čtyři roky poněkud hektických a ne vždy šťastně promyšlených příprav i dost nejistou budoucnost. Málo se při tom ví, že v Olomouci byly tou dobou vlastně dvě zoologické zahrady.



INZERCE
Flora Olomouc Stavotech
INZERCE
CBA

INZERCE
Auto_Kubíček
INZERCE
CBA
INZERCE
Flora Olomouc Stavotech
INZERCE
CBA