INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Hier ist Radio Schnobolin! Tady rádio Slavonín! Ilegální olomouckou stanici provozoval švec

Od roku 1923 byl každodenní součástí života v Československu i rozhlas. Po několika letech zkoumání, pokusů a sbírání zkušeností začalo toho roku vysílání Radiožurnálu. Stát si hlídal, aby měl nad touto technickou novinkou kontrolu. Zákon č. 60 o telegrafech z 23. března 1923 stanovil, že provozování radiofonie je státním monopolem. Soukromé společnosti mohly vysílat jen po získání státní koncese. A právě na tu se nechtělo čekat jednomu nadšenci z Olomouce. Poté, co koncesi nezískal, zahájil tajně ilegální vysílání.

Pravá katovna, vybájená katovna a poslední památka na dům olomouckých katů na Záhrobí

Olomouc byla městem s hrdelním právem, měla tedy pravomoc udělovat a vykonávat hrdelní tresty. V Olomouci po staletí žil kat a tak logicky musel také někde bydlet. Není divu, že se v olomoucké kolektivní paměti tradovalo místo, kde olomoučtí kati žili. Při jižní straně olomouckých městských hradeb, ve čtvrti dříve známé jako Záhrobí nebo také Carty, stával starý rohový dům čp. 135. Nacházel se pod číslem 13 hned naproti Katovské branky, proto se mu tak i říkávalo, byl známý jako dům U Katovské branky. Byla to ale mýlka.

Vůdce lupičů spal na kupě peněz: silvestrovský velký případ Četnické pátrací stanice Olomouc

Pamětihodný a taky trochu kuriózní byl velký případ, který řešili četníci snad z celé střední Moravy na konci roku 1935. Na rozsáhlém zátahu, na jehož konci byl lapený lupič s obrovskou sumou kradených peněz, se podíleli kojetínští a prostějovští četníci, velitel olomouckého okrsku major Bombera a velitel olomoucké Pátrací stanice četnické vrchní strážmistr Kozel. Bylo to finále honu na pachatele velké loupeže v kojetínském cukrovaru. Dlouho nepolapitelného vůdce lupičů zradila až silvestrovská únava.

Silvestr našich dědečků a babiček: veselá zábava, vepřové šňupáčky a novoroční dárky

Jak se bavili pradědečkové, dědečkové, prababičky a babičky na přelomu roku? Kdysi dávno celkem krotce, ovšem jak šel čas, svátek svatého Silvestra, mimochodem svatořečeného papeže, za nějž po třech staletích skončilo římské pronásledování křesťanů, se stal příležitostí k velikému veselí a zábavě. Jak napsal jeden časopis už ve třicátých letech, jen menšina lidí ve městě slaví konec roku v kruhu rodinném, zatímco většina dospělých mířilo na taneční zábavy, koncerty, karnevaly a další společenské merendy. To venkované měli jiné starosti; třeba provést správné rituály, aby byl dobytek zdravý a úroda solidní. Na Nový rok se pak lidé obdarovávali.

Před klášterem Hradisko stával po staletí velký vodní mlýn. Jaké byly jeho osudy?

Jeden z našich nejstarších klášterů, olomoucké Hradisko, je nejen jedinečným dokladem vzdělanosti, kultury i přemyslovské knížecí tradice Olomouce. Je také dokladem toho, jak středověké kláštery dokázaly po staletí fungovat nejen jako centra vzdělanosti, ale i jako samostatné hospodářské jednotky. Ke klášteru kromě polností patřilo i rozsáhlé hospodářské zázemí. Také hradišťský klášter měl po staletí velký vodní mlýn, pivovar, vlastní papírnu, sýpky a další zázemí. Kam se dnes, bezmála tisíc let po založení kláštera, všechna tato zařízení poděla?

Štědrovečerní duch z Dolního náměstí. Bylo osamělé ženě v prázdném domě smutno?

Ojedinělý zážitek se váže k jednomu z domů na Dolním náměstí v Olomouci. Přímo na Štědrý den před třemi lety zde byla spatřena žena, která tu ve skutečnosti být nemohla. Svědek této události tvrdí, že mu nezbylo nic jiného, než projít částečně přímo skrz sice dobře viditelnou, ale nehmotnou bytost. Jinak by se z opuštěného domu nedostal. O rok později zde proběhl rituál, který měl pomoci spatřené bytosti, aby našla správnou cestu.

Nejslavnější rodák ze Šumperka? Leo Slezak byl globální superstar

HISTORIE - V jedné z předchozích toulek historií jsme se věnovali osudu hudebního skladatele Maxe von Oberleithnera. Jeho stopa v dějinách hudby ale z dnešního pohledu už není příliš hluboká. Nicméně Šumperk má rodáka impozantních rozměrů fyzických, duchovních i hlasových, který se nesmazatelně zapsal nejen do historie hudební, ale i filmové. Muže, po němž je pojmenována ulice ve Vídni, Berlíně i v maličké vesnici Rottach-Egern, kde je pochován. Ano, znalci šumperské historie již vědí, LEO SLEZAK.

Proč bydlel olomoucký kat v Záhrobí? A proč nakonec prodal dům strojníkovi?

Kat, Záhrobí, Carty, Popravčí věž, katovna... Tohle všechno v Olomouci? Ano, ale tak trochu jinak, než si lidé pamatovali. S historií a lidskou pamětí to není úplně jednoduché. Čím delší tok času nás od něčeho dělí, tím bývá naše povědomí o minulých dějích zkreslenější a méně přesné... Občas si lidé něco pamatují jen tak napůl, smíchá se to s jinou představou, a výsledku by se historické postavy asi divily.

V prosinci 1848 se v Olomouci stal císařem nejslavnější habsburský panovník František Josef I.

Velká a slavná novinka se roznesla 2. prosince 1848 nejprve po Olomouci a teprve poté po celé ohromné rakouské říši. Přesně před 168 lety byl totiž v Olomouci uveden na trůn nový císař. A že šlo o člověka mladičkého, teprve osmnáctiletého, všichni příznivci Habsburského domu věřili, že to bude právě takový silný a dynamický vládce, jakého říše v oněch rozbouřených dobách potřebovala.

Opravdu se ztratila Ztracená ulice? Záhada nejstaršího názvu olomoucké ulice

Ztratil se někdy někdo ve Ztracené ulici? Tato poměrně úzká ulička patří k nejznámějším komunikačním spojnicím v Olomouci od samého počátku středověkého města. Stejně tak se to má i s jejím jménem. Nejméně 630 let je už znám i název Ztracená ulice, německy Vorloren Gass, latinsky Plathea Vorloren Jass. Skutečně to je tak, že se tato ulice nějak ztratila, aby mohla získat takové jméno?



INZERCE
Self promo Urbášek
INZERCE
Radio Haná

INZERCE
Džemfest
INZERCE
Hnutí Společně

Volná místa

Notářská tajemnice/tajemník

INZERCE
Chata Kouty
INZERCE
Self promo Urbášek
INZERCE
Radio Haná