Sklepy má gotické, přízemní část barokní a první patro klasicistní. Trojkřídlý objekt, částečně podsklepený stojí na nároží ulice Akademické a třídy 1. máje. Jeho adresa zní třída 1. máje č.p. 833/18. Starobylá budova má tři trakty a uzavřený dvůr, uvnitř je točité klasicistní schodiště do pater. Trakt podél ulice Akademické je z větší části zaklenut valenou a křížovou klenbou s trojúhelnými výsečemi. Sklep se nachází podél tř.1.máje a částečně Akademické ulice. Je zaklenut cihlovou valenou klenbou, přístupný samostatným rovnoramenným schodištěm. Patra jsou z větší části plochostropá s trámovými stropy , pouze ve třech místnostech prvního patra, otočených do ul. Akademické se zachovaly křížové klenuté stropy a segmentově valený strop. Ve dvoře jsou novodobé pavlače.
Fasády domu byly dlouhou dobu osekány na cihlu. Dvě zadní křídla jsou jednotraktová, přístupná z pavlačí. Průčelí do ulice Akademické je desetiosé, hladké s jednoduše profilovanou římsou, umístěnou mezi přízemím a patry. Průčelí do třídy 1.máje je čtyřosé s klasicistním portálkem, zaklenutým do stlačeného oblouku. Okna jsou rámována profilovanou štukovou šambránou. Přízemí od patra je odděleno římsou na kterou nasedají geometricky členěné vlysy. Okna prvního patra jsou zdobena šambránou s uchy a kapkami. Nad okny je umístěn okřídlený fronton s dvojicí sdružených segmentových obloučků ve středu, posazen na konzolkách, zdobených listovým motivem. Na ose fasády je mezi okny umístěna nika, zaklenutá karnýzovým obloukem, zdobená štukovou šambránou s barokními rozvilinami.
Dům U žlutého lva byl předurčen k hostinským službám
V 17. století získal dům označení U žlutého lva. Nejspíš tedy někdy v té době musel mít také odpovídající domovní znamení, které se ale nedochovalo. Zajímavé je, že stejným názvem se v historii honosil také dům číslo 34 na Dolním náměstí, kde dnes funguje populární Olodvorek. Také tento dům dlouho čeká na rekonstrukci, tak snad bude mít jeho čekání stejně dobrý konec jako u jmenovce z třídy 1. máje.
Objekt, který po staletí sloužil kromě bydlení i obchodu a pohostinským i hotelovým službám, pamatují starší Olomoučané jako ubytovnu národního podniku Zora. Ubytovna sice patřila Zoře, bývali zde ale dočasně ubytováni i brigádníci či čerstvě přijatí zaměstnanci jiných olomouckých podniků, než si našli nové bydlení.
Dějiny domu jsou velmi pestré, o čemž svědčí informace ze slavné kroniky Wilhelma Nathera. Poprvé je jako majitel domu uveden v roce 1595 sladovník Václav Löw. „V roce 1604 jej od vdovy Anny Löwové koupil Jiří Büxenmeister, potiskovač sametu. Sladovník Jiří Hoffmann jej měl v držení od roku 1652 a už tehdy byl dům označován "U Žlutého lva". Justin Antonín Scholz ze slezské Svídnice, měšťanský kuchař u Ferdinanda Schröffela, kanovníka a faráře u sv. Mořice koupil tento dům v roce 1682. Rod Scholzů jej měl v držení bezmála 70 let, mimo jiné i Ignác Scholz, zahradník okrasných zahrad. V roce 1750 dům "U Zlatého lva" koupil Pavel Weniger, varhanář z uherského Altenburgu, kterému byla svěřena oprava zničených varhan u orloje. V roce 1762 se zde poprvé připomíná výčep piva. Josef Müller z Lanškrouna, mlynářský mistr a obchodník z moukou, dům koupil v roce 1779 od Eleonory Jüngerové. V roce 1804 jej koupil mlynář Šimon Balatka, v roce 1811 zase Janotta, obchodník s kůžemi,“ popisuje vývoj vlastnictví domu Čenda Šopek na stránkách Toulky starou Olomoucí.
Jméno podle hoteliéra
K roku 1882 je v tomto domě zmíněna hospůdka s výčepem piva a vína Benedikta Lichtblaua. V témže roce dům koupil Alexander Schwach, který zde provozoval restauraci a v roce 1891 získal koncesi na výčep piva a vína, na podávání jídel, na ubytování cizinců a na provozování her. Záznamy potvrzují, že se zde výborně vařilo, hostinský zde čepoval kvalitní plzeňské pivo a podávala se výborná vína. Alexander Schwach byl cílevědomým hoteliérem, který za nemalých nákladů dům přebudoval na solidní hotel se čtrnácti pokoji, který pak nesl jméno po svém majiteli.
Ačkoliv se pak v novém století provozovatelé objektu měnili, když od roku 1909 provozovala ubytovací služby vdova Marie Schwachová a od roku 1914 nový majitel František Bahner, který nabízel veřejnosti stejné služby až do roku 1925, v Olomouci byl dům stále obecně znám jako Hotel Schwach. Dodejme, že podle občasných zmínek v dobovém tisku neměl hotel vždy jen dobrou pověst, zažil i etapy, kdy lákal spíše různá podezřelá individua.
O hotelu se psalo v roce 1925 i v Národních listech... | Zdroj: Vědecká knihovna v Olomouci
„Po Františku Bahnerovi se stal majitelem koncese jeho syn Walter Bahner, který ji rozšířil o podávání ovocných vín, pálených lihových nápojů, strojeného i polovičního vína, kávy, čaje, čokolády, teplých nápojů a občerstvení. V roce 1935 koncesi získala Arnoštka Neutwichová a hotel kategorie D, který se od roku 1939 nazýval hotel Central, provozovala až do roku 1944. V roce 1945 hotel vedl Bruno Neutwich, následně byl jeho vedením pověřen jako národní správce Hynek Tunys. Hotel byl uzavřen v roce 1946 a později zde byla ubytovna n. p. ZORA Olomouc,“ píše dále Čenda Šopek v Toulkách starou Olomoucí.
Dům v dobách, kdy zde byla ubytovna Zory | Zdroj: Digitální katalog Národního památkového ústavu
Přestavba na hotel Central nevyšla
Jak dále uvádí popis v katalogu Národního památkového ústavu, v 90. letech 20. století se objekt vrátil do soukromých rukou a měl zde opět vzniknout hotel. Tehdy byla zpracována projektová dokumentace na celkovou rekonstrukci a vzniknout tu měl podle projektu renomovaného architekta Milana Obenause hotel Central. Jenže plány se změnily a stavební práce se vůbec neuskutečnily. Majitel tehdy odstranil jen výlohu vedle vchodu, která zde zůstávala z dob provozování ubytovny a bylo zde vsazeno původní okno.
V roce 2013 byl proveden monitoring stavu objektu, taktéž v roce 2015, kdy bylo zjištěno, že provizorní krytina střech objektu je zčásti nefunkční, do objektu zatéká a stavebně-technický stav objektu se zhoršuje. Při monitoringu v roce 2017 bylo s vlastníkem dohodnuto nové přeplachtování střešní konstrukce. Během té doby se změnili majitelé domu.
V roce 2020, po desítkách let chátrání, začala konečně rekonstrukce. Dnes už vypadá dům U žlutého lva, jako by z něj teprve před pár dny odešli barokní či klasicistní stavebníci, štukatéři a zedníci.
Po osekání staré omítky | Foto: Toulky starou Olomoucí
