INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Lesní pohřebiště sedmi stovek napoleonských vojáků tří velkých armád se dočká obnovy

Na zalesněném návrší nad obcí Veselíčko spočívají v tichu lesa vojáci tří armád - rakouské, francouzské a ruské. Zemřeli po zraněních z napoleonských válek na začátku 19. století. Teď se chystá obnova místa, které připomíná bolest těchto válek. „Dřevěné oplocení, které chrání hromadný hrob padlých z let 1805, 1809 a 1812, dosloužilo – a nyní se dočká důstojné opravy. Pietní místo patří Přerovu, které se o opravu postará,“ uvedl přerovský primátor Petr Vrána.

Před 375 lety skončila krutá osmiletá švédská okupace Olomouce. Zůstalo po nich zničené město

Od 15. července roku 1642 patřila Olomouc, do té doby hlavní město moravského markrabství, švédské královské armádě. Toho dne převzal město švédský polní maršál Lennart Torstenson. Následujících osm let Švédové ve městě sídlili a zpevnili jeho hradby, jinak ale stav Olomouce velmi výrazně zhoršili. Město bylo poničené, řada domů, kostelů a klášterů opuštěných a polozbořených a obyvatelstvo zdecimované a chudé. Přesně před 375 lety, 7. a 8. července 1650, Švédové konečně Olomouc opustili.

Jízda králů, která se zvrhla. Při bitvě se sedláci sekali a stříleli, zemřelo třináct lidí. Nebo to bylo jinak?

Jízdu králů vnímáme jako romantický lidový zvyk s ne úplně jasným původem. Přesně před 206 lety se ovšem údajně na Hané odehrála tato lidová oslava v tak kruté podobě, že si vyžádala nová striktní omezení v oblasti používání zbraní mezi prostým lidem. Není divu, když tzv. Bitva čtyř králů skončila dle legendy mnoha mrtvými a desítkami vážně zraněných. Historici dnes ale příběh zpochybňují.

Ztracený kostel Svatých schodů, v němž dnes zpívají dětské sbory, a legenda o chodících sochách

Zmizelé olomoucké památky a jejich příběhy. Legendy a báje, které umí na dnešního člověka dýchnout kouzlem pohádek ze starých časů, ačkoliv je v nich často nemalá část pravdy, potvrzené i historiky či archeology. K těmto příběhům z olomoucké minulosti patří i kostel či kaple Svatých schodů a s ním spojená pověst o záhadných mniších, kteří sice byli z kamene, přesto se však uměli přesunovat z místa na místo.

Hrdina česko-polské války o Těšínsko, generál Šnejdárek, velel úspěšně i v Olomouci

Voják tělem i duší, statečný, nevyčerpatelné energie, zkušený jako málo kdo druhý, válečník nejen zkušené, nýbrž i šťastné ruky, bystrého rozhledu, zkrátka generál jaký má býti. Takhle popsal v listopadu roku 1924 redaktor olomouckých novin Moravský Večerník generála Josefa Šnejdárka, toho času velitele sedmé divize, dislokované v Olomouci. Populární generál, který dva roky působil v Olomouci, se proslavil zejména úspěšným velením v česko-polské válce o Těšínsko v lednu roku 1919. V ní bojovali také vojáci z Olomouce!

Hořící kostely, zbourané domy, stovky mrtvých. Takový byl konec války v Olomouci

V úterý 8. května 1945 se Olomoučané probouzejí do posledního dne, kdy městu vládne německá moc. Není to už ale klasická okupační samospráva, protože starosta Julius Schreitter s kolegy i s rodinou z města uprchnul už v neděli 6. května. Olomouci v těchto hodinách vládne německá armáda. Během těchto dní ve městě zemře několik stovek lidí. Čechů, Rusů, Ukrajinců i Němců....

Mlýny, výletní restaurace, velodrom a kluziště. Co všechno pamatuje starý jez u Sokolovny?

V tomto týdnu pořádali olomoučtí kanoisté hodně zajímavou prezentační akci. Aby veřejnosti připomněli, že by moc rádi vybudovali v Olomouci vodáckou dráhu s peřejemi, připravili velký úklid Mlýnského potoka a poté historický prvosjezd jezu mezi Sokolovnou a Galerií Šantovka. Málokdo z Olomoučanů ví, jak dlouhou a celkem pohnutou historii tento jez a jeho okolí mají.

Krvežízniví a pekelní Tataři u Olomouce: Jak Mongolové řádili na Moravě v dubnu před 784 lety

Největší drama středověku na Moravě. Příběh, při němž se tajil čtenářům a posluchačům dech. Na Moravu dorazila před 784 lety, v dubnu roku 1241 obávaná vojska krvežíznivých a nepředstavitelně krutých Mongolů a Tatarů. Zastavil je až hrdinný odpor několika tisíc českých a moravských vojáků u Olomouce. Fascinující příběh, který se ale takhle nejspíš nikdy neodehrál...

Oblíbeného kněze, učitele a cvičitele Orla zastřelili komunisté před 77 lety. Do umírajícího kopali

Vojtěch Rygal, rodák z Hulína, oblíbený holešovský kaplan, katecheta, skaut, cvičitel Orla a protivník komunistů zemřel při pokusu o přechod hranic přesně před 77 lety, 27. března 1948. Snažil se utéct před režimem, který mu zakázal vyučovat a perzekuoval ho. Cestou ho doprovázel válečný hrdina, rodák z Holešova, Karel Bednařík, bývalý letec RAF. Ten byl zatčen a uvězněn.



INZERCE
Self promo Urbášek
INZERCE
Radio Haná

INZERCE
Džemfest
INZERCE
Hnutí Společně

Volná místa

Notářská tajemnice/tajemník

INZERCE
Chata Kouty
INZERCE
Self promo Urbášek
INZERCE
Radio Haná