INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Jízda králů, která se zvrhla. Při bitvě se sedláci sekali a stříleli, zemřelo třináct lidí. Nebo to bylo jinak?

Jízdu králů vnímáme jako romantický lidový zvyk s ne úplně jasným původem. Přesně před 206 lety se ovšem údajně na Hané odehrála tato lidová oslava v tak kruté podobě, že si vyžádala nová striktní omezení v oblasti používání zbraní mezi prostým lidem. Není divu, když tzv. Bitva čtyř králů skončila dle legendy mnoha mrtvými a desítkami vážně zraněných. Historici dnes ale příběh zpochybňují.

Ztracený kostel Svatých schodů, v němž dnes zpívají dětské sbory, a legenda o chodících sochách

Zmizelé olomoucké památky a jejich příběhy. Legendy a báje, které umí na dnešního člověka dýchnout kouzlem pohádek ze starých časů, ačkoliv je v nich často nemalá část pravdy, potvrzené i historiky či archeology. K těmto příběhům z olomoucké minulosti patří i kostel či kaple Svatých schodů a s ním spojená pověst o záhadných mniších, kteří sice byli z kamene, přesto se však uměli přesunovat z místa na místo.

Hrdina česko-polské války o Těšínsko, generál Šnejdárek, velel úspěšně i v Olomouci

Voják tělem i duší, statečný, nevyčerpatelné energie, zkušený jako málo kdo druhý, válečník nejen zkušené, nýbrž i šťastné ruky, bystrého rozhledu, zkrátka generál jaký má býti. Takhle popsal v listopadu roku 1924 redaktor olomouckých novin Moravský Večerník generála Josefa Šnejdárka, toho času velitele sedmé divize, dislokované v Olomouci. Populární generál, který dva roky působil v Olomouci, se proslavil zejména úspěšným velením v česko-polské válce o Těšínsko v lednu roku 1919. V ní bojovali také vojáci z Olomouce!

Hořící kostely, zbourané domy, stovky mrtvých. Takový byl konec války v Olomouci

V úterý 8. května 1945 se Olomoučané probouzejí do posledního dne, kdy městu vládne německá moc. Není to už ale klasická okupační samospráva, protože starosta Julius Schreitter s kolegy i s rodinou z města uprchnul už v neděli 6. května. Olomouci v těchto hodinách vládne německá armáda. Během těchto dní ve městě zemře několik stovek lidí. Čechů, Rusů, Ukrajinců i Němců....

Mlýny, výletní restaurace, velodrom a kluziště. Co všechno pamatuje starý jez u Sokolovny?

V tomto týdnu pořádali olomoučtí kanoisté hodně zajímavou prezentační akci. Aby veřejnosti připomněli, že by moc rádi vybudovali v Olomouci vodáckou dráhu s peřejemi, připravili velký úklid Mlýnského potoka a poté historický prvosjezd jezu mezi Sokolovnou a Galerií Šantovka. Málokdo z Olomoučanů ví, jak dlouhou a celkem pohnutou historii tento jez a jeho okolí mají.

Krvežízniví a pekelní Tataři u Olomouce: Jak Mongolové řádili na Moravě v dubnu před 784 lety

Největší drama středověku na Moravě. Příběh, při němž se tajil čtenářům a posluchačům dech. Na Moravu dorazila před 784 lety, v dubnu roku 1241 obávaná vojska krvežíznivých a nepředstavitelně krutých Mongolů a Tatarů. Zastavil je až hrdinný odpor několika tisíc českých a moravských vojáků u Olomouce. Fascinující příběh, který se ale takhle nejspíš nikdy neodehrál...

Oblíbeného kněze, učitele a cvičitele Orla zastřelili komunisté před 77 lety. Do umírajícího kopali

Vojtěch Rygal, rodák z Hulína, oblíbený holešovský kaplan, katecheta, skaut, cvičitel Orla a protivník komunistů zemřel při pokusu o přechod hranic přesně před 77 lety, 27. března 1948. Snažil se utéct před režimem, který mu zakázal vyučovat a perzekuoval ho. Cestou ho doprovázel válečný hrdina, rodák z Holešova, Karel Bednařík, bývalý letec RAF. Ten byl zatčen a uvězněn.

Tajemství románského paláce na Olomouckém hradě. Kam vede zazděné trojdílné okno?

Olomoučané jistě znají pohled na severní stěnu románského paláce biskupa Jindřicha Zdíka. Při pohledu z parku pod Dómem poutají pohledy historiků i laiků zdi, evidentně pocházející z různých období. Nejstarší jsou kamenné stěny románského biskupského paláce z první poloviny 12. století. Jenže těsně vedle otevřeného románského okna, jen o kousek výš, je další trojdílné románské okno, ale zazděné. Kam vede? A kdo byl vlastně Jindřich Zdík, který se stal olomouckým biskupem přesně před 899 lety?

Mezinárodní den žen před 100 lety: hotelová šťára, zatčené nevěrnice a přednáška pokrokových žen

Byť má Mezinárodní den žen, možná známější pod zkratkou MDŽ, více než stoletou historii, nebyla to od počátku jen záležitost podnikových oslav, kytic růží a rudých karafiátů. Před sto lety šlo zejména o záležitost svobodomyslných žen, které se snažily prosadit lepší společenské postavení pro něžné pohlaví. Většina veřejnosti si tehdy svátku moc nevšímala. A úplně přesně před sto lety se společnost více věnovala 75. narozeninám prezidenta T. G. Masaryka.



INZERCE
Self promo Urbášek
INZERCE
Radio Haná

INZERCE
Džemfest
INZERCE
Džemfest 2026
INZERCE
Chata Kouty
INZERCE
Self promo Urbášek
INZERCE
Radio Haná