INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Dvě budovy a dva snímky od sebe dělí 65 let. Obě znamenají základ pro všechny budoucí lékaře

Před rokem zahájila Univerzita Palackého v areálu Fakultní nemocnice Olomouc stavbu moderní čtyřpodlažní budovy, kterou pro teoretickou a praktickou výuku svých studentů využijí od roku 2026 Lékařská fakulta, Univerzita Palackého a Fakulta zdravotnických věd UPOL. Po dvanácti měsících již stojí skelet budoucí dominanty Hněvotínské ulice. V té souvislosti zveřejnila nemocnice archovní snímek jiné významné rozestavěné stavby v těsném sousedství.

Lidové noviny, které teď zanikají, založili před 131 lety brněnští a olomoučtí vydavatelé

Smutná zpráva pro všechny, kterým není lhostejná tradice a kvalitní žurnalistika, přišla před pár týdny od vydavatelů Lidových novin. Tento deník, který vznikl před 131 lety a má tedy mimořádnou tradici, na konci prázdnin přestane vycházet. O spojení Lidových novin s Karlem Čapkem, Rudolfem Těsnohlídkem a mnohými dalšími osobnostmi se ví. Málokdo ale ví, že noviny spolu s brněnským vydavatelem Adolfem Stránským zakládal i zkušený olomoucký vydavatel Bohumír Knechtl.

Už to vypadalo, že krásný barokní dům míří k zániku. Teď vstává z mrtvých a bude chloubou ulice

Jeden z nejkrásnějších domů na třídě 1. máje a v celém Předhradí, dům, který se po staletí chlubil přízviskem U zlatého nebo U žlutého lva. Podle památkářů představitel typické barokní městské architektury na středověkých základech s významnou klasicistní přestavbou. Objekt, který doslova desetiletí chátral a působil dojmem, že jej čeká už snad jen demolice, začíná být opět ozdobou své ulice. Rekonstrukce ještě není úplně hotová, nicméně dům má novou střechu, je rekonstruován uvnitř a teď se chlubí i novou fasádou.

Takto vypadali! Kněžny a princ z rodu olomouckých Přemyslovců se představují

Šest let zkoumali odborníci ostatky nalezené v roce 2017 v kostele sv. Štěpána při Klášterním Hradisku. Postupně potvrdili původní hypotézu, že se jedná o první olomoucké Přemyslovce – Otu I. (1045–1087) s manželkou Eufemií, zřejmě Otu III. (1122–1160) s manželkou Durancií a jejich děti a snad i biskupa Jana. Výstava Pochováni byli uprostřed chrámu, ve Zdíkově paláci, ukazuje do 25. srpna výsledky bádání včetně vizualizace obličejů tří členů rodu.

Kostel svaté Kláry: od sakrálního prostoru přes knihovnu a sbírku egyptologie po muzejní sál

Kdyby ten plán vyšel, na náměstí Republiky by stál mimořádně zdobný vrcholně barokní objekt. Zdobený by byl jako zámecké sídlo rozmařilého šlechtice. Jenže poslední velkou barokní stavbu v Olomouci ovlivnilo několik negativních faktorů. Okolnosti prostě olomouckým sestrám klariskám nepřály a plány se vyplnily jen v omezené podobě. Na druhou stranu ale tento sakrální prostor na rozdíl od mnoha dalších z Olomouce nezmizel a dnes se dokonce může chlubit perfektně zrenovovanými interiéry.

Olomoucké tvarůžky: kam se ve 20. století ztratilo sedmdesát původních výroben?

„Jako má Brno svoje sukna, Praha šunky, Ostrava železo a uhlí, Pardubice perník, má Olomouc své tvarůžky.“ Tímto všeříkajícím výrokem začíná kapitola Olomucký tvarůžek v publikaci Velký Olomouc, Informace o jeho přítomném stavu a jeho významu, kterou roku 1924 vlastním nákladem vydalo „hlavní město Olomouc“. Unikátní gastronomický fenomén, kterým tvarůžky jsou, má v této souhrnné publikaci o průmyslu v Olomouci samostatnou kapitolu! Dozvíme se v ní také, že je výroba tvarůžků provozována v 72 větších i menších výrobnách.

Hanácká kyselka: tradiční minerálku objevili náhodou při hledání uhlí. Je to 170 let!

Hanácká kyselka je přírodní minerální voda pocházející Horní Moštěnice. Její historie sahá až do roku 1854, kdy ji náhodně objevila francouzská společnost při hledání ložisek uhlí. Oblíbená lokální značka s dlouholetou rodinnou tradicí, za jejímž vznikem stojí na svou dobu netradičně žena, tak letos slaví významné výročí. Hanácká kyselka díky jedinečné kombinaci minerálních látek a stopových prvků nabízí nezaměnitelnou chuť podpořenou jemnou perlivostí již 170 let.

Historik Milan Tichák: hříchy architektů ve starém centru a o Olomouci "na Moravě nejpamátnější"

Před dvanácti lety vyšel při Dnech evropského dědictví sborník Mladí a památky. Jeho součástí byl text skvělého olomouckého historika, před čtyřmi lety zesnulého Milana Ticháka. Olomoucké publikum jej zná jako autora mnoha bestsellerů o historii města, jenže Milan Tichák rovněž napsal desítky publicistických textů, na něž by byla škoda zapomínat. Připomeňme si proto, co v roce 2012 napsal o vztahu první republiky k historickému dědictví Olomouce.



INZERCE
Flora Olomouc Stavotech
INZERCE
CBA

INZERCE
Auto_Kubíček
INZERCE
CBA
INZERCE
Flora Olomouc Stavotech
INZERCE
CBA