Každý, kdo má aspoň trochu ponětí o naší nedávné historii, si dokáže spojit začátek května s prvomájovými průvody a okázalými oslavami vládnoucí komunistické strany. Předstíraná jednota všech pracujících a radostná atosféra mezi alegorickými vozy v prvomájových průvodech ale není jediný typický jev, který můžeme během měsíce května v minulosti najít.
Eliška Junková, to je pojem. Odvážná mladá dáma, která se nebála sedět za volantem závodního vozu Bugatti a zručnou a rychlou jízdou porážet věhlasnější mužské soupeře. Eliška Junková (16. 11. 1900 Olomouc -5. 1. 1994 Praha), nejslavnější žena motoristického sportu všech dob, se narodila v Olomouci a na okruhu u Olomouce také úspěšně závodila. Vavříny ale sbírala hlavně v zahraničí.
Poněkud divoký začátek devadesátých let přinesl se všemi převratnými změnami i různé neobvyklé události ve vězeňství. Pamětníci si jistě vybaví hroznou vzpouru vězňů ve věznici Leopoldov v březnu roku 1990. Málokdo si ale vzpomene, že o rok později žila i Olomouc velmi nezvyklou situací. Po střeše věznice se proházel nebezpečný vězeň. Nikdo nevěděl, co vlastně chce, včetně jej samého.
Smetanovy sady. Jedno z nejznámějších místních jmen v Olomouci, snad každý ví, kde jsou, takže si klidně můžete dát s přáteli sraz u jezírka nebo u fontány ve stejnojmenné kavárně. Před sto lety byly Smetanovy sady v Olomouci centrem velkých oslav. Celé české země tehdy totiž oslavovaly sté jubileum narození Bedřicha Smetany.
První na Moravě. Takový titul připadá elektrické pouliční dráze v Olomouci. Na letošní Velikonoční pondělí připadalo 125. výročí první jízdy elektrických tramvají olomouckými ulicemi.
Jméno Otomar Dvořák zná každý milovník záhad, netradičního přístupu k historii a odhalování dávných tajemství. Spisovatel, badatel a scénárista v rozhovoru pro Olomoucký Rej vysvětluje, co všechno se dá dozvědět z dávných mýtů a legend i v čem je specifická Morava a Olomouc.
Velký Pátek, Bílá Sobota a Boží hod velikonoční. Praktikující křesťané vědí, co tyto pojmy obnáší, ostatní lidé aspoň snad tuší. Málokdo ale ví, co během svátků dělali naši ne tak úplně vzdálení předkové. Třeba v části Olomouce se konaly až do poloviny padesátých let minulého století zvláštní zvyklosti, které už dnes skoro nikdo nezná. Zanikly po zákazu komunistického režimu.
Eduard Konrád Zirm, rakouský oční lékař, který provedl první úspěšnou operaci oční rohovky na světě. Taková stručná informace se váže k lékaři, který byl po dlouhé dekády symbolem oční kliniky Zemských ústavů, dnes Fakultní nemocnice Olomouc. Tu první úspěšnou transplantaci na světě provedl právě zde. V Olomouci sice má „svou“ ulici, jinak toho o něm ale Olomoučané moc nevědí. Mimochodem, heslo Eduard Konrád Zirm na wikipedii je v němčině několikanásobně obsáhlejší než v českém jazyce.
Beznaděj, marnost a zlost. Mizerné počasí a ještě horší nálada. Na straně druhé euforie, pocit zadostiučinění a agresivita. Pochody městem, násilí, požár, rezignace. Takový byl 14. a 15. březen před pětaosmdesáti lety v Olomouci. Začátek více než šest let trvající okupace. Naštěstí se ale nenaplnilo to, co prorokovaly oslavné transparenty v centru – „Olmütz 700 jahre deutsch – und nun auf ewig!“ Tedy „Olomouc 700 let německá a nyní navždy!“
Letošní únorové procházky po olomouckých parcích působí takovým pohodovým dojmem – jako by už bylo jaro. V roce 1929 ovšem ve stejné době lidé mrzli. Arktické mrazy tehdy netrvaly týden, ale od ledna až do března! Tehdy byl také naměřen tuzemský rekord – ve Stecherově mlýně v Litvinovicích naměřil amatérský meteorolog Jaroslav Maňák teplotu -42 °C. V Olomouci bylo běžně pod -30 °C. Městem se šířily zvěsti o umrzlých četnících či vojácích. Zamrzaly dokonce i přístavy v Černém moři v Bulharsku.
