Během čtrnáctidenního záchranného archeologického výzkumu, vedeného archeologem Markem Kalábkem, tým odkryl základy sloupových jam, které jsou pozůstatky základů nadzemní konstrukce tzv. dlouhého domu, ve kterém nejstarší zemědělci žili. Stěny domu byly vypleteny proutím a omazány hlínou tzv. mazanicí, což zajišťovalo dobrou tepelnou izolaci. Dům poskytoval přístřeší celé komunitě. „Našli jsme také zásobní jámy kotlovitých či vakovitých tvarů, které sloužily například k uchovávání úrody. Po skončení jejich funkce je místní obyvatelé využili jako odpadní jámy,“ uvedl Kalábek.

Na stejném místě archeologové objevili skupinu pěti žárových hrobů, které pocházejí z období 1200–1000 př. n. l., tedy z mladší doby bronzové. Hroby patřily kultuře lužických těl a milodary. Odborníci identifikovali například bronzové jehlice, náramky nebo kroužky. Urny byly často překryty dalšími nádobami, například mísami, a kolem nich byly položeny další předměty.

Žárový hrob kultury popelnicových polí | Foto: Archeologické centrum Olomouc 

„Kremace byla provedena téměř dokonale. Hroby byly sice narušeny hlubokou orbou, ale podařilo se nám separovat střepy z urny i se zbytky nebožtíka. Rozpoznali jsme fragmenty dlouhých kostí a mohu potvrdit, že se jedná o žárový hrob. Lidé v této době uměli téměř dokonale pálit zemřelé,“ vysvětlil antropolog Lukáš Šín, který hroby v terénu odkryl a převezl do laboratoře.

Nalezené artefakty budou podrobeny laboratorní analýze, konzervaci a dokumentaci v Archeologickém centru Olomouc.

Zásobní jáma | Foto: Archeologické centrum Olomouc